V Evropské unii rolníci zneužívají miliardy

Rozpocet Bruselu na príští rok pocítá s nižšími výdaji na zemedelství a se zesíleným bojem proti podvodum

Clenské státy zklamávají pri kontrole agrární pomoci poskytované z bruselských prostredku.

Oznámení komisarky pro rozpocet Michaele Schreyerové, že výdaje Evropské unie na agrární sektor by mely být v príštím roce z puvodne plánovaných více než 40 miliard eur o 932,5 miliónu nižší, není pro západoevropské zemedelce práve radostná zpráva. Komise však pri rozhodování o tomto vubec nejvetším dílu rozpoctu unie, tvoreném do znacné míry subvencním polštárem, vycházela ze dvou skutecností: Vzhledem k slabšímu kursu jednotné meny vuci americkému dolaru a srovnání rozdílu hladiny cen v EU se svetovými cenami bude potreba méne prostredku na exportní dotace. A za druhé, bruselští úredníci zesilují "válku" proti systematickým a težkým nedostatkum v kontrolním systému jednotlivých clenu unie, což by melo alespon cástecne doplnit pokladnu v Bruselu. Jen letos neregulérne využité podpory by po navrácení prinesly 626,3 miliónu eur.

Agrární oblast v EU je považována ze jednu z nejnáchylnejších k nepravostem, o cemž svedcí odhalení bruselské skupiny pro potlacení podvodu Olaf. V roce 1998 jejích 150 agentu zjistilo financní úniky ve výši 317 miliónu eur. Skutecnou cástku, mizící v temných kanálech, si však dovolí odhadnout jen málokdo. Kontrolu uplatnení subvencí mají totiž na starosti úredníci jednotlivých clenských zemí, kterí se vuci prehmatum staví nezrídka vlažne.

Šéfrevizor agrárních subvencí Hans-Erwin Barth v této souvislosti rekl pro nemecký list Handelsblatt, že podvody a neporádky predstavují asi pet procent z rozpoctu na agrární oblast. V Itálii bylo napríklad pred tremi lety odhaleno, že 70 procent požadavku rolníku na dotace za to, že nechají ležet ornou pudu ladem, nebylo reálne podloženo. Na druhé strane se ale podivne zvetšovaly obdelávané plochy, za než bylo možno získat jinou financní podporu. Italští kontrolori "prešlapy" mnohdy nehlásili, což vedlo v Bruselu k rozhodnutí, že Rím musí zkontrolovat nikoliv pet procent ploch, jako v jiných zemích unie, nýbrž 25 procent. O nekorektnostech svedcí i prípad reckých úredníku, kterí po prezkoušení oprávnenosti 3559 rolníku predcasného odchodu do duchodu, zaslali do Bruselu jediný zduvodnující list papíru. Spektakulárním se ukázala být Olafem odhalená aféra, kdy z více než peti tisíc tun hovezího loje bylo za použití chemických substancí pripraveno na 16 tisíc tun másla. Na akci se podíleli i státní zamestnanci z Francie, Itálie a Belgie, obchodníci a prepravci.

Bruselská administrativa si uvedomuje, že ješte pred rozšírením unie na východ musí dojít k radikálnímu omezení podvodu a tím i financních úniku. Predstavitelé Evropského úcetního dvora proto podporují názor, že agrární pomoc by do budoucna mely z poloviny platit samotné clenské státy. "Jen takovým zpusobem je možné donutit místní orgány, aby se výrazneji zacaly vyporádávat s problémem," tvrdí zástupce Evropského úcetního dvora Bernhard Friedmann.

Dosud se komisar pro zemedelství Franz Fischler bránil podobným krokum se zduvodnením, že by to financne príliš zatížilo rolníky v clenských zemích. Mnozí experti se ale podle informací nemeckého týdeníku Wirtschaftswoche shodují v tom, že "bez kofinancování je rozšírení unie nefinancovatelné". Fischler se nyní nachází pod silným tlakem a zrejme do roku 2002 pristoupí na prezkoumání veškerého systému agrární pomoci. Pro danové poplatníky patnáctky, která by se tak musela více starat o jejich peníze, by to zrejme byla dobrá zpráva.