Unie má peníze pro deset kandidátů

Z fondů unie může Česká republika vyčerpat až dva a půl miliard eur. To v případě, že subvence nebudou udělovány hned v maximální výši.

Má Evropská unie dostatek peněz na své rozšíření? Ano má, odpovídá scénář pod názvem Agenda 2000, který do roku 2006 počítá s finančním zabezpečením vstupu šesti kandidátských zemí (ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr). Evropská komise však chce v příštích dnech ubezpečit čekatele na vstup, že vyčleněné peníze by mohly stačit i pro deset zájemců.

Komise ve svém "strategickém dokumentu" 13. listopadu velmi pravděpodobně ujistí členské státy, že s těmito prostředky lze vyjít a že není důvod se obávat ohrožení stanovených fixních stropů pro příjmy i výdaje společného rozpočtu.

Zatím není jasné, zda dokument přesně popíše, jak toho má být dosaženo. Zpochybnilo by se tím totiž usnesení šéfů států a vlád, kteří v Berlíně na jaře 1999 rozhodli o přesných sumách pro zmíněných šest zemí.

Jednou z možností, méně pravděpodobnou, je přesunutí peněz vyčleněných pro rok 2003, kdy ještě nikdo nevstoupí, do dalších let. O takové řešení usiluje v poslední době i česká diplomacie. Komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová ho ale naposledy v září označila za neprůchodné, protože by se rovnalo porušení rozpočtových předpisů unie. "Nelze vydat prostředky na něco, co nenastalo. Dokud k rozšíření nedojde, nebudou tyto peníze vůbec existovat a členské státy je neposkytnou," řekla Schreyerová.

Podobný názor vyjadřovali několikrát i ministři financí členských zemí, včetně Británie a Německa. Podle zdrojů z Evropské komise "nebyla v předposlední verzi strategického dokumentu ani zmínka o takové eventualitě". Na druhé straně diplomatické zdroje v minulých dnech vyjadřovaly mírný optimismus, že by kandidáti nemuseli o tyto finance přijít.

Pravděpodobnější varianta je zvažována řadu měsíců. Jde o to nepřiznat vyjmenované šestici v roce 2004 celou částku vyčleněnou novým členům pro tento rok, ale pouze tu sumu, která pro ně byla plánována pro rok 2002 jako "první rok po přistoupení". Z rozdílu by byly uspokojeny potřeby zbývajících čtyř nováčků a ještě by zbylo například na zlomek tzv. přímých zemědělských plateb. S nimi finanční výhled 2000-2006 pro nové členy nepočítá.

Pokud by se takový scénář prosadil, rozdělilo by se v roce 2004 mezi šest zemí tzv. lucemburské skupiny 6,4 miliardy eur, původně plánovaných na rok 2002.

Rozdíl mezi lety 2002 a 2004, tedy 5,2 miliardy, by připadl zbývajícím čtyřem nováčkům, Slovensku, Litvě, Lotyšsku a Maltě. Zbytek by připadl na pomoc do zemědělství jako náplast za upřené platby.