Trápení zemědělců: obilí je mnoho

Přebytek obilí dělá starosti zemědělcům v Plzeňském kraji kvůli nadúrodě loňského roku klesla jeho cena, hůře se hledá odbyt. „Je ale třeba vyprázdnit sýpky, vždyť už v červenci začnou další žně,“ připomíná Jiří Lojda z klatovské agrární komory. Plzeň - Řešením současné situace je podle některých odborníků vyvézt obilí do zahraničí, kde je o ně zájem. „Německo nenabízí špatné ceny, jednali jsme s některými odběrateli. Problémem je ale doprava. Ta export dost prodražuje,“ prohlašuje agronom zemědělské společnosti Agrospol Malý Bor Václav Žitník.

Nadbytečné zásoby teď na farmách končí i jako krmivo pro zvířata. „Obilí se používá do krmných směsí pro skot a prasata,“ připomíná Václav Žitník.Zemědělci teď dostávají za obilí málo peněz. „Třeba nepotravinářská pšenice je za dva tisíce, dva tisíce sto korun za tunu. Loni jsme touhle dobou dostávali 2800 korun a zdálo se nám to málo. Co teprve teď?“ říká Miloš Šnajdr, šéf domažlické agrární komory.Někteří rolníci se nyní snaží část ploch, dříve vyhrazených právě obilovinám, osít jinými plodinami. „Zajímavá může být hořčice, případně mák,“ konstatuje Miloš Šnajdr.

Pomoci vyprázdnit sklady by zemědělcům mohla revoluční myšlenka, se kterou přišel v minulých dnech český energetický gigant ČEZ. Firma totiž uvažuje o možnosti, že by v některých elektrárnách mohla používat zrno jako palivo. „Jednalo by se o obilí, pro které zemědělci nenašli jiné využití,“ prohlašuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Podle zemědělců by mohla být nabídka společnosti ČEZ zajímavá, záleželo by však na výkupní ceně. „Ví se ale, že obilí má výhřevnost podobnou jako hnědé uhlí, ale lépe se skladuje. Třeba méně kvalitní obilí by proto mohlo jako palivo sloužit,“ nebrání se podobným úvahám Miloš Šnajdr.