Topení obilím se zemědělcům vyplatí

Za čtrnáct dní budou soukromému zemědělci Jiřímu Jechovi, který hospodaří na Blatském dvoře v Borkovicích u Veselí nad Lužnicí, montovat kotel na spalování obilí. Rozhodl se pro něj kvůli úspoře. Palivo si totiž vypěstuje sám. Teď topí drahou elektřinou. „Než prodávat pšenici za dva a půl tisíce korun za tunu, to je lepší ji spalovat,“ narazil Jech na problém zemědělců s cenou obilí, která je kvůli loňské rekordní úrodě mimořádně nízká.

V kotli, který má výkon na vytopení rodinného domu a ohřev vody, spotřebuje ročně asi deset tun, což pro něho znamená úrodu z plochy o něco větší než hektar, takže minimum práce navíc.Teplo z obilí, i při ceně obilí dva a půl tisíce korun za tunu, ho vyjde dvakrát levněji než vyrobené z elektřiny a v podstatě stejně jako z hnědého uhlí.

V kotlích se nechá spalovat i nekvalitní zrno

Dva a půl tisíce ale stojí potravinářská pšenice, tedy v nejvyšší kvalitě. Topit se dá i méně kvalitním obilím, napadeným plísněmi nebo hmyzími škůdci. Cena takového se pohybuje v řádech stokorun za tunu.„I kdyby obilí stálo tři tisíce korun za tunu, pořád se to vyplatí. Navíc člověk nemá žádné starosti s popelem, kterého vzniká minimální množství,“ doplnil Antonín Mašek, jihočeský distributor firmy Verner, která speciální kotle na obilí vyrábí.

Topení obilím je zatím málo rozšířené. Většina zemědělců navíc dává přednost jeho jinému využití, na které se vážou státní dotace. „Pro nás ani do budoucna jiné než potravinářské využití obilí nepřipadá v úvahu. Krajská valná hromada agrární komory odsouhlasila podporu výroby biolihu,“ vysvětlila ředitelka českobudějovické okresní agrární komory Hana Hricová.Jihočeští zemědělci tak vkládají naděje do lihovaru, který by měl za čas vzniknout nedaleko Týna nad Vltavou a který by zemědělcům garantoval pevné ceny při výkupech obilí.