Tisk dnes o zemědělství a mzdách

PRAHA 15. května (ČTK) - Snahu ministerstva zemědělství získat ze státní pokladny peníze na případné kompenzace zemědělcům za ztráty, které by jim mohly vzniknout v důsledku nynějšího sucha a veder, komentuje dnešní tisk. Připomíná také nenaplněnou vizi bývalého předsedy vlády a ODS Václava Klause z roku 1996 o výši mezd na přelomu století.

Státní pomoc postiženým zemědělcům komentuje Mladá fronta Dnes (MfD).

Její komentátor upozorňuje, že zemědělec je stejný podnikatel jako kupříkladu výrobce drátů a musí dopředu počítat s nepřízní podmínek. Zemědělci by proto podle něj státní příspěvky neměli dostat už proto, že sucho není záplava. ``Stejně jako stát nepomáhá dráteníkovi, nemá proč pomáhat zemědělci,`` píše.

Zdůrazňuje i nutnost konkurenceschopnosti naší zemědělské produkce.

``V drtivé většině evropských zemích si však zemědělci vydobyli zvláštní postavení. Jejich práce je chráněna hrází cel, dostávají štědré dary,`` připouští s tím, že jde zřejmě o pozůstatek z doby, kdy byl potravin nedostatek. ``Nyní jich přebývá. Neurodí- li se v jedné zemi dost jablek nebo pšenice, lze na přeplněném trhu nakoupit stejně kvalitní zboží za stejné nebo nižší než ceny domácí. Pokud bude mít Evropská unie dost síly a vůle k další integraci, nemají některé draze vypěstované zdejší plodiny šanci. Ve `státě Evropa` zvítězí ten zemědělec, jemuž příroda nadělila lepší podmínky. A česká kotlina sice možná oplývá mlékem a strdím, jihu však nemůže konkurovat,`` upozorňuje.

``Farmářům tedy popřejme, aby sucho zvládli, a pokud ho nezvládnou letos, aby se poučili propříště. Vedra totiž nejsou živelní pohromou, jen změnou tržních podmínek. Příští rok nebo za deset let bude jistě úroda hojná a domácí farmáři získají v soutěži výhodu. Stát do toho nemá co mluvit, tím méně přispívat,`` uzavírá MfD.

K výroku Václava Klause před čtyřmi lety o tom, že na přelomu století, v roce 2000, bude průměrná mzda v ČR v minimální variantě dvojnásobná proti tehdejší a v maximální variantě se bude blížit částce 20.000 korun, pokud země nespadne do ``nových rozdělovacích, levicových a prosperitu ničících experimentů``, se vrací Právo.

Autor komentáře upozorňuje, že zatímco Klaus tehdy vycházel z průměrného platu 8400 Kč, ekonomika postavená na vratké nohy i vlivem tehdejších experimentů sklouzla k restriktivním balíčkům a průměrný plat v ČR loni dosáhl jen 12.658 korun.

A i když se Klaus, jak píše, od roku 1996 od své populistické vize nesměle distancoval, hlavní důvody `podstřelení` ambiciózní mety, jejímž hlavním motivem mělo být udržení důvěry v klausovský typ transformace, připomene jen těžko. ``Prognostik z ODS jistě odpoví, že za nesplněným hausnumerem je naprogramovaný pád vlády z podzimu 1997, ale příčinu příčin připomene těžko,`` píše Právo.

kri