Státní dotace a cla jsou v EU 2,5krát vyšší než u nás
12.11.1999 | Právo
Právo 12.11.1999
Státní dotace a cla jsou v EU 2,5krát vyšší než u nás
NÁMESTEK MINISTRA ZEMEDELSTVÍ A VYJEDNÁVAC S EU TOMÁŠ ZÍDEK REKL PRÁVU:
Stanislav Ptácník
* V soucasnosti vedete v Bruselu rozhovory o další liberalizaci agrárního obchodu s Evropskou unií, k níž dal letos podnet zemedelský komisar EU Franz Fischler. Co je jejich cílem?
Problémy, které jsme se subvencovanými dovozy veprového a dalších komodit meli nejen my, ale i treba Poláci, prispely k požadavku veci rešit rychleji i ze strany Evropské komise. S Bruselem jsme se shodli, že pokud by byl zachován nynejší stav, po vstupu nových clenu by konzumenti, ale i výrobci potravin mohli zažít nemalý cenový šok. Existují zde totiž cenové rozdíly, které v nekterých prípadech prevyšují až padesát procent, a to smerem nahoru i dolu.
* Máme se tedy jako obcané pripravit na zdražování potravin?
To nelze takto paušálne ríci. U ruzných výrobku to bude ruzné. Obecne platí, že pokud bychom do unie vstoupili už dnes, nekterá odvetví by vubec nemela šanci na prežití. S jinými komoditami by naopak mohli mít problémy v EU. Jedním z duležitých úkolu pro príštích nekolik let je vytvorit podmínky pro postupné vyrovnávání cenových hladin u potravin. Pokrok v uvolnování vzájemného obchodu je soucástí techto snah.
* V cem má ona liberalizace spocívat?
Základní myšlenkou je postupne odbourat nástroje k ochrane trhu jak v kandidátských zemích, tak i ze strany Bruselu. Hovorí se o tzv. dvounulové variante. Znamená to jednak prestat poskytovat subvence na vývoz do druhých zemí, jednak na obou stranách zrušit cla. Melo by to zlepšit vzájemnou soutež zemedelcu a zpracovatelu tak, aby nebyla až tolik ovlivnována rozdílnými možnostmi a silou státních rozpoctu.
* Vzájemnou soutež však deformují nejen podpory exportu, ale i dotace cen zemedelských výrobku a prímé dotace farmárum, kterých EU vyplácí mnohem více. Jak chcete preklenout tyto rozdíly?
To bude zrejme nejsložitejší. Porovnáme-li úroven státních dotací a cel, potom ta unijní je zhruba dvaapulkrát vyšší než naše. To není srovnatelná výchozí základna. Postup liberalizace proto má být rozložen v case a má probehnout v nekolika krocích. Postupovat se má od méne citlivých k citlivejším výrobkum.
* Mužete uvést, o jaké potravinárské výrobky pujde?
První ze seznamu zahrnuje široký okruh zboží, u nehož dovozní cla jsou nízká a jejich výrobci nejsou subvencováni. U nich návrh pocítá s oboustranným odbouráním cel i exportních podpor. V této skupine jsou treba morské ryby, jižní ovoce, korení, nekteré druhy luštenin, kakaové boby.
* A jak to bude s takzvane citlivejšími komoditami?
Na dalších seznamech jsou výrobky, u nichž se navrhuje uvolnení obchodu v predem sjednaných objemech. EU navrhuje veprové a drubeží maso, jablka a rajcata. Z naší strany jsou navrženy mezi jiným sladkovodní ryby, králicí maso, houby ci nekteré vcelí produkty, které tento seznam rozširují. Obe strany musí zvážit, zda na návrhy pristoupí. Jednat se bude i o výši kvót, aby nedošlo k ohrožení vnitrního trhu. Tretí skupinu tvorí výrobky, které jsou v EU predmetem dotací farmárum v rámci spolecné zemedelské politiky. Napríklad hovezí maso, obilí, cukr ci olejniny. U nich chceme dospet aspon k nástinu rešení, nebot v silách našeho rozpoctu nejsou podpory srovnatelné s EU.
* Rozšírení obchodu by melo být vzájemne výhodné. Jaké prínosy by z nej meli mít tuzemští spotrebitelé a výrobci potravin?
Konkurenceschopným firmám by to melo prinést rovnejší soutež a zlepšit prístup na evropské trhy. Odbourání cel by mohlo u nekterého zboží prispet ke snížení cen. Jiným z prínosu by mohlo být další zpestrení nabídky zboží na trhu.
* Dusledkem nevyvážených podmínek vzájemného obchodu sjednaných vyjednávaci minulých vlád a rozdílu v ochrane trhu je i vysoké záporné saldo CR z obchodu se zememi EU a stagnace vzájemné výmeny zboží. Dá se ocekávat, že se podarí docílit zlepšení i v tomto smeru?
Práve tento stav ciní naše dohadování tak složitým. I za pomoci zahranicních expertu se provádejí propocty, za jakých podmínek a zda vubec by bylo otevrení trhu u té které komodity pro nás výhodné ci jak jinak by se dal zlepšit vzájemný obchod.
* Kdy tato jednání mají skoncit?
Evropská komise je chce se všemi deseti kandidátskými zememi ukoncit do cervence príštího roku. Osobne jsem v tomto ohledu trochu skeptický, zvlášte po zkušenostech z posledních jednání stredoevropského sdružení CEFTA. Nekteré zeme našeho regionu na to doposud nejsou pripraveny.
Další články v kategorii Podnikání
- Výrobce oříšků Alika loni zvýšil tržby a plánuje pořídit novou pražicí linku (11.06.2026)
- FOTO: Trus hlodavců i u rohlíků. Inspekce zavřela večerku v Chocni (09.06.2026)
- Potravinářské firmě Zeelandia z Táborska loni klesl zisk na 112 milionů Kč (09.06.2026)
- Výrobce sušenek Mondelez uvedl v Opavě do provozu linku za 1,3 miliardy korun (08.06.2026)
- Mlékárně Hollandia loni vzrostl čistý obrat o 114 milionů na 1,28 miliardy korun (05.06.2026)
- EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert (05.06.2026)
- O vinici v Hněvkovicích, jednu z mála na Vysočině, pečuje neurolog Stránský (05.06.2026)
- Pokud se farmář ozve, může prodávat do tří týdnů. Rohlíku chybějí dodavatelé (04.06.2026)
- Kofole stouply v prvním čtvrtletí tržby o 13,7 pct a provozní zisk o 15,2 pct (03.06.2026)
- Do Česka míří nový řetězec s potravinami. Ukrajinský obchod má šanci bodovat (03.06.2026)

Tweet



