Státní dotace a cla jsou v EU 2,5krát vyšší než u nás
12.11.1999 | Právo
Právo 12.11.1999
Státní dotace a cla jsou v EU 2,5krát vyšší než u nás
NÁMESTEK MINISTRA ZEMEDELSTVÍ A VYJEDNÁVAC S EU TOMÁŠ ZÍDEK REKL PRÁVU:
Stanislav Ptácník
* V soucasnosti vedete v Bruselu rozhovory o další liberalizaci agrárního obchodu s Evropskou unií, k níž dal letos podnet zemedelský komisar EU Franz Fischler. Co je jejich cílem?
Problémy, které jsme se subvencovanými dovozy veprového a dalších komodit meli nejen my, ale i treba Poláci, prispely k požadavku veci rešit rychleji i ze strany Evropské komise. S Bruselem jsme se shodli, že pokud by byl zachován nynejší stav, po vstupu nových clenu by konzumenti, ale i výrobci potravin mohli zažít nemalý cenový šok. Existují zde totiž cenové rozdíly, které v nekterých prípadech prevyšují až padesát procent, a to smerem nahoru i dolu.
* Máme se tedy jako obcané pripravit na zdražování potravin?
To nelze takto paušálne ríci. U ruzných výrobku to bude ruzné. Obecne platí, že pokud bychom do unie vstoupili už dnes, nekterá odvetví by vubec nemela šanci na prežití. S jinými komoditami by naopak mohli mít problémy v EU. Jedním z duležitých úkolu pro príštích nekolik let je vytvorit podmínky pro postupné vyrovnávání cenových hladin u potravin. Pokrok v uvolnování vzájemného obchodu je soucástí techto snah.
* V cem má ona liberalizace spocívat?
Základní myšlenkou je postupne odbourat nástroje k ochrane trhu jak v kandidátských zemích, tak i ze strany Bruselu. Hovorí se o tzv. dvounulové variante. Znamená to jednak prestat poskytovat subvence na vývoz do druhých zemí, jednak na obou stranách zrušit cla. Melo by to zlepšit vzájemnou soutež zemedelcu a zpracovatelu tak, aby nebyla až tolik ovlivnována rozdílnými možnostmi a silou státních rozpoctu.
* Vzájemnou soutež však deformují nejen podpory exportu, ale i dotace cen zemedelských výrobku a prímé dotace farmárum, kterých EU vyplácí mnohem více. Jak chcete preklenout tyto rozdíly?
To bude zrejme nejsložitejší. Porovnáme-li úroven státních dotací a cel, potom ta unijní je zhruba dvaapulkrát vyšší než naše. To není srovnatelná výchozí základna. Postup liberalizace proto má být rozložen v case a má probehnout v nekolika krocích. Postupovat se má od méne citlivých k citlivejším výrobkum.
* Mužete uvést, o jaké potravinárské výrobky pujde?
První ze seznamu zahrnuje široký okruh zboží, u nehož dovozní cla jsou nízká a jejich výrobci nejsou subvencováni. U nich návrh pocítá s oboustranným odbouráním cel i exportních podpor. V této skupine jsou treba morské ryby, jižní ovoce, korení, nekteré druhy luštenin, kakaové boby.
* A jak to bude s takzvane citlivejšími komoditami?
Na dalších seznamech jsou výrobky, u nichž se navrhuje uvolnení obchodu v predem sjednaných objemech. EU navrhuje veprové a drubeží maso, jablka a rajcata. Z naší strany jsou navrženy mezi jiným sladkovodní ryby, králicí maso, houby ci nekteré vcelí produkty, které tento seznam rozširují. Obe strany musí zvážit, zda na návrhy pristoupí. Jednat se bude i o výši kvót, aby nedošlo k ohrožení vnitrního trhu. Tretí skupinu tvorí výrobky, které jsou v EU predmetem dotací farmárum v rámci spolecné zemedelské politiky. Napríklad hovezí maso, obilí, cukr ci olejniny. U nich chceme dospet aspon k nástinu rešení, nebot v silách našeho rozpoctu nejsou podpory srovnatelné s EU.
* Rozšírení obchodu by melo být vzájemne výhodné. Jaké prínosy by z nej meli mít tuzemští spotrebitelé a výrobci potravin?
Konkurenceschopným firmám by to melo prinést rovnejší soutež a zlepšit prístup na evropské trhy. Odbourání cel by mohlo u nekterého zboží prispet ke snížení cen. Jiným z prínosu by mohlo být další zpestrení nabídky zboží na trhu.
* Dusledkem nevyvážených podmínek vzájemného obchodu sjednaných vyjednávaci minulých vlád a rozdílu v ochrane trhu je i vysoké záporné saldo CR z obchodu se zememi EU a stagnace vzájemné výmeny zboží. Dá se ocekávat, že se podarí docílit zlepšení i v tomto smeru?
Práve tento stav ciní naše dohadování tak složitým. I za pomoci zahranicních expertu se provádejí propocty, za jakých podmínek a zda vubec by bylo otevrení trhu u té které komodity pro nás výhodné ci jak jinak by se dal zlepšit vzájemný obchod.
* Kdy tato jednání mají skoncit?
Evropská komise je chce se všemi deseti kandidátskými zememi ukoncit do cervence príštího roku. Osobne jsem v tomto ohledu trochu skeptický, zvlášte po zkušenostech z posledních jednání stredoevropského sdružení CEFTA. Nekteré zeme našeho regionu na to doposud nejsou pripraveny.
Další články v kategorii Podnikání
- Firma A.W. rozšíří v Lošticích provoz na výrobu tvarůžků,plánuje i novou továrnu (29.08.2025)
- Mrtvá myš i plesnivé potraviny. Brněnská restaurace musela dočasně zavřít (28.08.2025)
- Pivovary čeká vlna krachů, varuje šéf německého nápojového koncernu (28.08.2025)
- Výrobci substrátů Agro CS loni klesly tržby i zisk, posílil v exportu (28.08.2025)
- Vítězem soutěže TOP 77 vín v ČR se stalo Vinařství Volařík z Mikulova (27.08.2025)
- Coca-Cola chce prodat Costa Coffee za polovinu sumy, za kterou firmu koupila (26.08.2025)
- Firma Maso uzeniny Polička loni prohloubila ztrátu téměř na 29 milionů korun (26.08.2025)
- Tržby Pivovaru Svijany vzrostly loni o 13,8 pct na téměř 992 milionů korun (25.08.2025)
- Zetor vyrábí nový traktor. Ikona českého průmyslu bojuje o návrat na výsluní (22.08.2025)
- Slovenský úřad povolil Kofole ovládnout provozovatele prodejních automatů (18.08.2025)