Spekulanti vidí za zemědělskou půdou horentní sumy

Územní plán je možné i po jeho schválení změnit

Poptávka po nemovitostech v České republice začíná po letech stagnace pomalu růst. Realitní makléři předpokládají, že tento trend bude možné zaznamenat také u zemědělské půdy.

Za cenu sto tisíc korun se v České republice nabízí jen zanedbatelné množství nemovitostí. Patří mezi ně především zemědělská půda, na které se však dá oproti očekávání mnoha investorů hodně vydělat.

Plán, který zvýší cenu

Tržní cena zemědělské půdy se nejčastěji pohybuje kolem dvaceti korun za čtvereční metr. Za částku sto tisíc korun tak lze koupit až pět tisíc čtverečních metrů pozemků. "Na první pohled nezajímavý nákup se může proměnit ve výnosnou investici v momentě, kdy se zemědělská půda nachází v katastru obce a nový místní územní plán ji předurčí k zástavbě," říká architekt Kamil Kubiš z Hospodářské komory města Prahy.

Územní plán zpracovává a aktualizuje každá obec a je přístupný k nahlédnutí každému zájemci o případnou koupi pozemku. Jsou v něm zakresleny pozemky určené například pro bydlení, průmyslové stavby či rekreaci. Na základě tohoto plánu obec mimo jiné rozhoduje, na jakých parcelách lze stavět, a na kterých nikoli. Dlouholetá praxe v Česku, ale i ve vyspělých státech Evropy, ukazuje, že ceny zemědělské půdy předurčené územním plánem k zastavení jsou v porovnání s cenami v území, na kterém stavět nelze, zpravidla vyšší až o několik stovek procent. Zhodnocení zemědělského půdního fondu však není jednorázové. Hodnota původních zemědělských pozemků se zvyšuje především s tvorbou nového územního plánu obce, a tedy i s klesajícím rizikem případné investice.

Za dva roky o dvě stě procent

V malých obcích se cena zemědělských pozemků určených ke stavbě rodinných domků může zařazením do územního plánu zvýšit během dvou let z původních dvaceti až na šedesát korun za čtvereční metr. Pokud majitel do nakoupených pozemků nainvestuje ještě další peníze, například do technické infrastruktury, může být zhodnocení investice ještě vyšší. Cena zainvestovaných stavebních parcel v malých obcích dosahuje částky až 100 korun na čtvereční metr.

V blízkosti velkých měst ceny zemědělské půdy v porovnání s malými obcemi rostou. V okolí Prahy dosahují ceny čtverečního metru 150 i více korun. Pokud z územního plánu vyplyne, že na nich bude možné stavět, jejich cena často přesahuje i jeden tisíc korun.

Zisk je risk

Stejně jako u každé jiné investice, tak i v tomto případě se musí počítat s určitým rizikem. Územní plán totiž má na hodnotu pozemků i opačný vliv. Pozemky nakoupené ke "spekulaci" může například označit za nezastavitelné. Ty se pak jen obtížně prodávají. Jejich cena totiž často klesá pod úřední cenu.

Každý, kdo o zhodnocení svých úspor tímto způsobem uvažuje, by měl územní plán a jeho aktuální podobu sledovat. V době veřejného projednávání může na příslušný úřad podat k návrhu územního plánu své připomínky. Ty však nemusí být do plánovací dokumentace zapracovány. Jestliže je v obci územní plán již schválen, je možné místní zastupitelstvo požádat o jeho změnu.

O změnu územního plánu je oprávněn požádat pouze vlastník, nebo osoba, která vlastníka pozemků zastupuje (vyjma orgánu státní správy). V Praze, kde se eviduje nejvíce žádostí, se musí majitel dané lokality se svým požadavkem obrátit na městskou část, v jejímž katastru se pozemky nacházejí. Jejím prostřednictvím je žádost postoupena na Magistrát města Prahy. Proces změn je ze zákona zdlouhavý a komplikovaný. V jeho průběhu jsou nezbytná tři až čtyři projednání v zastupitelstvu obce a dvě až tři veřejná projednání spojená s dohadovacím řízením. Proto může majitel pozemků čekat na výsledek své žádosti také déle než dva roky.

Podrobné informace o tom, jak žádost o změnu územního plánu podat, by měl majiteli podat každý obecní (městský) úřad. V případě hlavního města Prahy je možné získat informace i na internetových stránkách www.prague-city.cz. K nově schválenému územnímu plánu Prahy (platný od ledna 2000) bylo do současnosti podáno více než 250 žádostí o změnu. Město dosud vyhovělo méně než jedné polovině žadatelů.