Slováky sužuje nezaměstnanost

Premiér Mikuláš Dzurinda se před třemi roky zavázal, že sníží nezaměstnanost na deset procent. Vláda však bude ráda, pokud do zářijových voleb nebude dvacetiprocentní.

Slováci nepovažují za nejvážnější problém své země korupci, klientelismus nebo Vladimíra Mečiara, ale nezaměstnanost. Koaliční strany, kterým stále klesají volební preference, si vážnost situace uvědomují. Podle posledních údajů stoupla nezaměstnanost v prosinci o dalších 0,78 procenta na 19,81 procenta. Bez práce je tak dnes na Slovensku 534 tisíc lidí, což je o osmadvacet tisíc více než loni.

Hrozba rychle se blížících voleb vládu nutí, aby se míru nezaměstnanosti podpůrnými programy pokusila ještě letos alespoň trochu snížit. Od tohoto roku například začaly úřady práce vyplácet zaměstnavatelům příspěvky na rekvalifikaci a nově vytvořená pracovní místa.

Původní představy vlády, že pracovní příležitosti vzniknou po zlepšení podmínek pro zahraniční investice, se totiž nesplnily. A efekt nedávno přijatých opatření, jako například desetiletých daňových prázdnin pro cizí investory, nelze v oblasti zaměstnanosti očekávat dříve než za několik let.

Rozhodne ekonomika

Proto se rozhodla nyní vláda podpořit zaměstnanost přímo - dotacemi těm zaměstnavatelům, kteří vytvoří nová pracovní místa.

Od začátku roku mohou úřady práce poskytovat zaměstnavatelům příspěvky, které se v závislosti na míře nezaměstnanosti v regionu pohybují ročně od třiceti do sto šedesáti tisíc korun na jedno nové pracovní místo. Nárok na příspěvek vzniká po jednom roce od jeho vytvoření, kdy navíc nesmí klesat celkový počet zaměstnanců.

Podobně i rekvalifikační příspěvek na nové pracovní místo je podmíněn tím, že bude existovat alespoň na dobu dvanácti měsíců.

Ani tyto programy však nejsou samospasitelné, jak přiznává i sám Národní úřad práce. "Ekonomika dlouhodobě nevytváří pracovní místa a ta, která vytváří náš úřad, jsou dotovaná, nejsou daná ekonomickým růstem. Takto můžeme působit na snížení nezaměstnanosti maximálně o dvě až tři procenta," přiznává ředitel úřadu Jaroslav Šumný.

V minulých letech téměř naprosto selhal jiný plán státu, který měl nezaměstnanost snížit pomocí programu veřejně prospěšných prací. Jeho pomocí se totiž podařilo eliminovat nezaměstnanost vždy jen v letních měsících a i tehdy jen minimálně.

Zůstat doma se vyplácí

Mezi další nové kroky, které mají letos snížit nezaměstnanost, patří proplácení jízdného do zaměstnání pro lidi bez práce do výšky 1500 slovenských korun a takzvaná absolventská praxe. Tu mohou vykonávat po ukončení školy mladí lidé bez práce po dobu osmi měsíců, a to na čtyři hodiny denně. Absolventy budou platit přímo úřady práce.

Problémem, který demotivuje nezaměstnané v hledání práce, je však malý rozdíl mezi minimální mzdou a sociální podporou. Minimální měsíční mzda je dnes 4920 slovenských korun, z níž po zaplacení daní a odvodů zbude zaměstnanci 4200. Výška sociálních dávek je 3490 a rozdíl 710 korun není příliš zajímavý. Proto mnoho nezaměstnaných zůstává doma a své příjmy si zvyšují příležitostnou prací na černo.