Skupina Prazdroje zvýšila zisk

Spojení Pivovaru Velké Popovice, Radegastu a Prazdroje nebylo dosud zapsáno

Spojení tří pivovarnických subjektů přineslo výrazné úspory. Firmy nyní mají společný marketing, obchod i distribuci.

Jitka Šrámková

Od valné hromady Plzeňského Prazdroje, a. s., která loni v červenci schválila fúzi tří českých pivovarnických subjektů, uběhl téměř rok a spojení stále není zapsáno v obchodním rejstříku. Rozhodnutí o fúzi Pivovaru Velké Popovice, Radegastu a Plzeňského Prazdroje, vlastněných skupinou South African Breweries (SAB), které zaujímají na českém trhu 45 % podíl, totiž napadli žalobou někteří drobní akcionáři a soud zatím konečný verdikt nevyřkl. Spojení, které bylo před zpečetěním neustále napadáno ze strany malých pivovarů bojících se o svou pozici na trhu, sice uznal jako pravoplatné Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v březnu 1999, ale panují kolem něho stále dohady.

»Firma Interbrew, která nedávno ovládla Pražské pivovary, hodlá podat kvůli fúzi stížnost k Ústavnímu soudu,« uvedl pro náš list například ředilel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz. »Věřím, že fúze bude právně uzavřena co nejdříve,« říká však generální ředitel Prazdroje Tony van Kralingen. Ten připustil, že vliv má i liknavost českých soudů.

Skupina SAB již celou tříčlennou pivovarnickou skupinu kompletně vlastní, protože 25. března uplatnila opci a odkoupila od japonské společnosti Nomura, bývalého vlastníka Prazdroje, Velkých Popovic a Radegastu, zbývajících 49 % akcií pivovarů. Nákup pivovarů tak přišel SAB celkem na 629 miliónů dolarů, tedy zhruba 23 miliardy korun.

Podle Kralingena přineslo spojení pivovarům výrazné efekty hlavně ve formě snížení nákladů. Všechny tři firmy propustily téměř 600 lidí z 3600. Nyní mají společný marketing, obchod i distribuci, jednotné účetnictví i vývoj. Distribuci všech značek nyní provádí Prazdroj, kterému za to ostatní subjekty platí. Proto Prazdroj jako jediný mírně zvýšil počet pracovníků.

Fúze přinesla výrazné synergické efekty tím, že skupina mohla snížit počet značek. Přestalo se vyrábět tmavé a nealkoholické pivo Gambrinus a nealkoholický Velkopopovický Kozel Free. Skupina se přiklonila k nealkoholickému Radegast Birell a tmavému pivu z Popovic. Levné pivo Primus se už nevaří jen v Plzni, ale licenčně i v Popovicích, čímž se ušetří dopravní náklady. Navíc skupina SAB vlastní slovenský Pivovar Velký Šariš, kde se v louském roce začalo licenčně vařit pivo Gambrinus, Radegast a před několika týdny i Kozel.

Fúze se promítla i do zlepšení hospodářských výsledků. Skupině vzrostl loni čistý zisk o 46 % na celkových 509 miliónů korun. Nejhůře dopadl Prazdroj, který snížil zisk zhruba na třetinu ze 494 miliónů v roce 1999 na loňských 169 mil. Kč. Vedení to vysvětluje například zaplacením odložených daní. Radegast se přehoupl z předloňské ztráty 105 mil. Kč do zisku 209 miliónů, Velké Popovice zvýšily meziročně čistý zisk o 30 % na loňských 130 miliónů. Tržby se nejvíce zvýšily Prazdroji, a to o pětinu na loňských 7,5 miliardy Kč. Radegastu se naopak snížily o 8 % na 2,5 miliardy a Pivovaru Velké Popovice vzrostly o devět procent na 591 mil. Kč.

Skupina prodala 7,741 miliónu hektolitrů piva, z toho 562 tisíc hektolitrů v 53 zemích na celém světě, což je 7 % celkového výstavu. Konsolidovaný export skupiny včetně licenční výroby značek Gambrinus a Radegast v zahraničí dosáhl téměř 640 tisíc hektolitrů.

Prazdroj loni vystavil 4,9 miliónu hektolitrů piva, což je meziroční zvýšení o 3 %. Radegast, i kvůli tomu, že přesunul část výroby na Slovensko, prodal o 10 % piva méně, tedy téměř dva milióny hektolitrů. Největší nárůst zaznamenal velkopopovický podnik, a to o 17 % na loňských 749 tisíc hektolitru.

SAB má v Plzeňském Prazdroji 97,5 % podíl prostřednictvím firmy Pilsner Urquell Investment. Prazdroj ovládá 95,8 % akcií pivovaru Radegast, k němuž patří i velkopopovický podnik.