Škodlivin se vypouští méně,ale stále dost

Na závěr pátého zasedání ministrů životního prostředí visegrádské čtyřky v Bojnicích se jeho účastníci v pátek dohodli na prohloubení vzájemné spolupráce při ochraně přírody v pohraničních oblastech, na výměně zkušeností s negociačním procesem a předvstupovou podporou do EU. Ve společném prohlášení se zavázali vypracovat projekty informačního systému v pohraničních chráněných oblastech a mapy ekologické sítě, ke které chtějí přizvat Chorvatsko a Ukrajinu. Na tomto dvojdenním jednání se rovněž dohodli na společném postupu V4 při vypracování stanoviska pro světový summit pro trvale udržitelný život Rio+10, které má přitom vycházet z jednotlivých národních strategií. Předmětem diskuse byl i Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů, jehož negociaci přibrzdily výhrady USA, které produkují kolem 30 procent světových emisí. Slovenský ministr životního prostředí László Miklós k tomu řek: "Ministři visegrádské čtyřky jednoznačně vyjádřili nutnost a ochotu pokračovat v kjótském protokolu a jsme připraveni ho příští rok podepsat".

Zákon o ochraně ovzduší z roku 1991 stanovil stupňující se poplatky za vypouštění emisí u zastaralých nevyhovujících technologií s tím, že do roku 1998 se musí dostat do souladu s moderními zdroji. Investice do modernizace technologií a odsíření sice tohoto cíle nedosáhly, ale Slovensko přesto za posledních deset let vypouští do ovzduší o téměř 70 procent méně emisí oxidů síry, o 80 procent méně tuhých znečišťujících látek a o 35 procent méně oxidu uhelnatého. V průměru SR na jednoho obyvatele tak vypouští za rok 32 kg SO2, 22 kg NOx, 52 kg CO2 a 12 kg znečišťujících látek, což je podle bývalého ministra životního prostředí Jozefa Zlochy méně než v sousedních zemích i méně než v mnohých zemích EU.