Situační zpráva o stavu a výhledech rozvoje a zavádění inovací u malých a středních podniků se zaměřením na potravinářství

Situační zpráva o stavu a výhledech rozvoje a zavádění inovací u malých a středních podniků se zaměřením na potravinářství

OBSAH

1. Základní charakteristika *

2. Stav MSP v ČR *

3. Základní charakteristika MSP v agroprůmyslu *

4. SWOT analýza u MSP ve výrobě potravin a nápojů *

5. Zralost technologií pro tržní uplatnění *

6. Závěr *

Prameny *

1. Základní charakteristika

Malé a střední podniky (MSP) jsou s ohledem na jejich početnost, pružnost a vytváření podmínek pro zaměstnanost v jednotlivých regionech ekonomicky významným podnikatelským subjektem.

Vymezení pojmu malých a středních výrobních podniků se různí. Většinou pro vymezení hranice MSP je používán ukazatel zaměstnanost.

Tab. 1 - Vymezení MSP podle počtu zaměstnanců v podniku za vybrané země EU

Pramen: Dvořáček, J.: Průmyslová politika, VŠE, 1997, (zpracováno podle francouzských zdrojů).

Dalším kritériem bývá čistý roční obrat (tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb po odečtení daně z přidané hodnoty, resp. kapitálu - aktiv).

Podle pramenu uvedeného pod tab. 1 používá statistika většinou následující klasifikace: (údaje o počtech podniků v EU jsou z publikace Ekonom 1995, č. 17, s. 57)

· mikropodnik s počtem pracovníků do 9 osob (v EU jich je zhruba 14,5 mil.),

· malý podnik s počtem zaměstnanců od 10 do 99 (v EU jich je cca 1 mil.),

· střední podnik s počtem od 100 do 499 (v EU asi 700 tis. subjektů).

V EU bez sektoru zemědělství poskytují MSP práci zhruba 70 % z celkového počtu pracovníků soukromého sektoru, tzn., že zbytek připadá na velké podniky.

V podmínkách ČR (z čehož bude vycházet tato situační zpráva) bude MSP vymezeno takto:

· počet zaměstnanců v přepočtu na podnik menší než 250 osob,

· roční obrat menší než 40 mil. EUR,

· celková aktiva menší než 27 mil. EUR a méně než 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv je vlastněno organizací, která nesplňuje definici MSP.

Podle návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře MSP, jenž zpracovalo MPO v rámci harmonizace právního řádu ČR s dokumenty ES (acquis communautaire) se za MSP považují podnikatelé:

· s méně než 250 zaměstnanci,

· čistým obratem za poslední účetní období nepřesahujícím 1 450 mil. Kč nebo celkovými aktivy nepřesahujícími 980 mil. Kč a jsou nezávislou firmou.

Dále návrh rozlišuje podniky malé (s méně než 50 zaměstnanci a čistým obratem do 250 mil. Kč nebo aktivy do 180 mil. Kč) a mikropodniky (s méně než 10 zaměstnanci).

2. Stav MSP v ČR

Stav MSP v ČR podle předběžných údajů MPO za rok 2000 je charakterizován v tab. 2 až 5.

Tab. 2 - Počet MSP podle odvětví (údaje za rok 2000)

Pramen: MPO - odbor podpory MSP (podle údajů ČSÚ)

Tab. 3 - Objem výkonů MSP za rok 2000 podle odvětví (mil. Kč)

Pramen: MPO - odbor podpory MSP (podle údajů ČSÚ)

Tab. 4 - Objem přidané hodnoty MSP podle odvětví (mil. Kč)

Pramen: MPO - odbor podpory MSP (podle údajů ČSÚ)

Tab. 5 - Počet zaměstnanců MSP v roce 2000 podle odvětví

Pramen: MPO

Vzhledem k významu MSP je průmyslová politika v ČR, obdobně jako v jiných zemích, orientována na jeho podporu. Oblasti podpory a její formy jsou taxativně vymezeny legislativou. Právní nárok na podporu však není.

Při financování programů podpory MSP hraje významnou roli zejména Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB), jež byla založena v roce 1992 a je vlastněna státem (MPO) a velkými bankami. V průběhu 9 let (1992 - 2000) byly zárukami ve výši téměř 14,7 mld. Kč zpřístupněny úvěry více než 3 000 podnikatelů v částce přesahující 26,5 mld. Kč. Úvěrujícím bankám bylo poskytnuto plnění v celkové výši 1,74 mld. Kč. Úrokové zatížení bylo sníženo více než 9 000 příspěvky na úhradu úroků v celkové výši 6,8 mld. Kč z úvěrů, jejichž výše přesáhla 51 mld. Kč.

Podnikatelům v potravinářství se jeví podávání žádostí shora uvedené bance o podporu jako administrativně náročné a v případě, že jim není vyhověno, i zbytečně nákladné.

Přesto, že hospodářský rozvoj směřuje ke koncentraci, je nezbytné s MSP pro jejich přednosti počítat výhledově i v příštích letech, i když je potřeba očekávat strukturální změny, a to v souvislosti s přesouváním těžiště zaměstnanosti z výroby do služeb (deindustrializace).

3. Základní charakteristika MSP v agroprůmyslu

V zemědělství, jak uvádí tab. 2 v předešlé části, je evidováno (za rok 2000) 49 505 MSP, což představuje 0,6 % z celkového počtu všech podniků v NH. Z toho je téměř 46 tis. podniků fyzických osob a zbývající jsou organizace různých právních forem.

Vzhledem k zaměření této situační zprávy bude dále pojednáváno především o výroběpotravin a nápojů, včetně výroby průmyslových krmiv. Celkově je v dané skupině registrováno více jak 11,5 tis. podnikatelských subjektů.

Porovnání produkčních charakteristik u jednotlivých velikostních skupin podniků za rok 1999 ukazuje následující graf 1.

Graf 1 - Produkční charakteristiky v roce 1999 podle velikostních skupin podniků (OKEČ 15)

Pramen: ČSÚ, dopočet MPO

Z grafu je zřejmé, že největší objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnoty i počtu pracovníků připadá na velikostní skupinu 50-249 zaměstnanců, tj. na podniky střední velikosti.

Podpory v rámci uplatňované průmyslové politiky činily prostřednictvím ČMZRB 95 mil. Kč v roce 2000 a byly poskytnuty formou:

· příspěvků na úhradu úroků

· zvýhodněných úvěrů

· cenově zvýhodněných záruk

Navíc malým nezávislým pivovarům do 200 tis. hl ročního výstavu piva v počtu 36 firem je poskytována nepřímá podpora formou daňových úlev. Tyto daňové úlevy dosáhly v roce 2000 hodnoty 140 mil. Kč (55 Kč/hl).

MZe též prosadilo daňové zvýhodnění pro bionaftu (5 % DPH oproti 22 % u nafty a nulovou spotřební daň na bionaftu). Pouze podpora výroby ekologických paliv dosáhla v roce 2000 částky 1,2 mld. Kč

V rámci podpor v oblasti zpracování zemědělské produkce pro nepotravinářské využití se uplatnilo několik dotačních titulů, a to pro:

· výstavbu kapacit na zpracování řepky na bionaftu,

· výrobu metylesteru řepkového oleje, bioetanolu a bionafty.

Pozice jednotlivých výrobních oborů v celkové struktuře MSP v potravinářství (podle registru organizací ke konci roku 2000 jde o 11 439 firem s méně než 250 zaměstnanci) se jeví takto:

· výroba masa a masných výrobků (vč. zpracování a konzervování drůbeže) zahrnuje poměrně značný počet subjektů (4 985 firem); část těchto firem, zejména rodinného charakteru, má slibnou perspektivu zejména na domácím trhu, další část firemní základny, u níž se vyskytují problémy se zaváděním nové legislativy harmonizované s EU (potravinové, veterinární předpisy a další), zřejmě bude nucena postupně ukončit činnost;

· zpracování ryb a rybích výrobků (24 firem) může výhledově zlepšit tržní pozici v konkurenci, zejména s producenty “červených” mas; zájem projevují i zahraniční spotřebitelé, čehož lze vhodně využít. Na domácím trhu stále převládá sezónní spotřeba včetně nákupu živých ryb;

· zpracování ovoce, zeleniny a brambor(169 firem) je do značné míry ovlivněno předchozím vývojem, kdy při rostoucím sortimentu a dodávkách čerstvé zeleniny a ovoce na domácí trh, prošel obor poměrně radikální restrukturalizací;

· výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků je výrazně koncentrována, takže počet MSP (36 firem) zůstává v oborové struktuře nízký; většinou jde o výrobce rostlinných tuků a jedlých olejů za studena či zpracovatele ekologických paliv a maziv (nepotravinářské využití);

· úprava a zpracování mléka v menších a středních zpracovnách (257) zahrnuje speciální výrobu (např. vybraný sortiment sýrů či jogurtů, specialit na bázi tvarohu apod.);

· výroba mlýnských výrobků (272 firem) se rozšířila do většího počtu menších kapacit v souvislosti s majetkovými restitucemi, avšak jejich počet se zřejmě bude s rostoucí koncentrací opět redukovat; obdobně se bude zmenšovat počet výrobců škrobárenských výrobků (28 firem);

· výroba krmiv se též koncentruje do větších kapacit a pouze v omezeném rozsahu zůstává míchání krmiv pro hospodářská i domácí zvířata u drobných zpracoven (233 firem);

· výroba tzv. ostatních potravinářských výrobků je velmi členitou agregací oborů (4 363 firem), v níž výrazně převažují výrobci pekárenských výrobků (chleba, pečiva), vč. cukrářských (téměř 3 000 firem), dále trvanlivých pekárenských výrobků, cukru, čokolády a dalších výrobků; především výrobci pekárenských výrobků, vč. cukrářských s denními dodávkami na trh jsou rozmístěni ve všech regionech a nadále budou tvořit osu této výrobní agregace;

· výroba nápojů (1 072 firem) se rozpadá do několika oborových seskupení (výroba destilátů a ostatních lihovin, vína hroznového, ovocného a jiných nedestilovaných kvašených nápojů, piva a sladu, stáčení minerální a pitné vody a výroba nealkoholických nápojů); nejpočetnější u této agregace jsou výrobci vín (rozmístění zejména ve vinařských oblastech) a zvláštní postavení zaujímají malé pivovary, které doplňují velké pivovarské skupiny speciálním sortimentem piv (většinou využívajících tradičních receptur).

Z uvedeného je zřejmé, že MSP jsou zastoupeny ve všech potravinářských výrobách, přesto však nejvýrazněji se profilují při výrobě masa a masných výrobků, tzv. ostatních výrobků, a to pekařských a cukrářských a ve výrobě nápojů.

Co se týče ekonomické pozice MSP, výsledky za rok 1999 ukazují u firem od 100 do 249 zaměstnanců za soubor sledovaný ČSÚ, když ukazatele za podniky do 100 zaměstnanců jsou velmi redukovány a nemohly být tedy do hodnocení zahrnuty, že sice dosáhly kladného hospodářského výsledku před zdaněním 719,3 mil. Kč a účetní přidané hodnoty ve výši 11 396,8 mil. Kč, avšak po zdanění vykázaly ztrátu 118 tis. Kč. Vyplývá to z toho, že ve struktuře MSP převažují ztrátové podniky a tuto ztrátu nevykompenzují ziskové podniky (které odvádějí daně z příjmů).

Hrubá nákladová rentabilita shora uvedeného souboru podniků je sice kladná a činí 0,92 %, v porovnání s úrovní 1,38 %, kterou vykazuje celý soubor podniků od 100 zaměstnanců (tedy včetně velkých), je však nižší.

Čistá nákladová rentabilita je u hodnoceného souboru firem záporná (-0,15 %) v porovnání s (0,11 %) celým souborem podniků, vč. velkých.

Obdobně hrubá výnosnost kapitálu u hodnocených firem dosáhla 1,29 % (u všech firem vč. velkých 2,06 %) a čistá výnosnost kapitálu byla záporná (-0,21 %), avšak při zahrnutí velkých podniků zůstala celkově kladná (0,16 %).

Ukazuje se, že MSP (podle dostupných údajů jde především o firmy střední velikosti), se jeví ekonomicky slabší kategorií podniků, a proto jejich podpora, pro udržení těchto firem v podnikatelské struktuře je nesporně potřebná.

4. SWOT analýza u MSP ve výrobě potravin a nápojů

5. Zralost technologií pro tržní uplatnění

Podmínkou uplatnění na trhu je obměna a vývoj nových výrobků, což je spojeno se specializovaným technologickým výzkumem.

Vzhledem k absenci výzkumných kapacit, a to zejména pro MSP, které většinou v ČR nemají vlastní výzkumné zázemí, založily Výzkumný ústav potravinářský Praha, Fakulta potravinářství a biochemické technologie VŠHT Praha a Fakulta strojí ČVUT Praha “Centrum potravinářských technologií a techniky”, jehož hlavním cílem je vzájemná spolupráce při výzkumu a transferu poznatků progresivních potravinářských technologií a techniky.

Shora uvedené Centrum umožňuje poměrně nákladné čtvrtprovozní a poloprovozní ověřování, obdobně jako je tomu v zahraničí. Centrum disponuje výzkumným potenciálem a výzkumnými kapacitami v analytické, biochemické, mikrobiologické, ekologické a senzorické oblasti.

V rámci Centra a jeho vybavení, které bude postupně doplňováno, lze studovat a rozvíjet řídící systémy jednotlivých operací, zkoumat systémy hygieny a sanitace aj.

Podle výsledků výběrového šetření v MSP provedeného VÚZE počátkem roku 2001 se zaměřením na podniky od 10 do 249 zaměstnanců, se většinou těmto podnikům nedostává finančních prostředků na výzkum. Od některých respondentů je z anketního dotazníku zřejmá i skepse k výzkumu.

Na druhou stranu poměrně značná část respondentů projevila zájem o 5. rámcový program EU pro výzkum a vývoj s možností finančního příspěvku na vývoj nových výrobků, technologií a služeb.

Výběrové šetření ukázalo, že ročně je zaváděno na trh pouze několik inovací (1 až 3 nové výrobky a jen výjimečně 5 až 10 výrobků) a podíl nových výrobků na celkové výrobě (obratu) je nízký (do 10 % a jen ojediněle nad 10 %).

Tento stav je do určité míry dán i úrovní technologií, neboť většinou jsou používány klasické, často zastaralé technologie a s výrazným zastoupením ruční práce (medium - low - technology, low - technology) a jen zčásti v kombinaci s novými, resp. celkově novými technologiemi používanými v zemích EU (high - technology). Ruční práce a zastaralé technologie představují mj. rizika z hlediska hygienických požadavků na provozy (nebezpečí kontaminace aj.). Situace je dále komplikována tím, že MSP tlak distributorů neumožňuje vytváření odpovídajících finančních zdrojů pro modernizaci a dosažení evropských standardů.

MSP dosud nemají žádné zkušenosti s geneticky upravenými potravinami (s výjimkou sojového masa).

Z provedeného šetření rovněž vyplývá, že většina výrobků směřuje na místní trhy a jejich odběrateli jsou menší obchodníci. Pouze speciální, většinou trvanlivé výrobky jsou dodávány na celorepublikový trh a v malé míře na evropský, resp. světový trh (např. speciální výrobky jako jsou bílé sýry pro Libanon).

Pro rozvoz výrobků jsou používány vlastní i cizí dopravní prostředky, domácí i zahraniční, různých typů a značek. Protože často jde o speciální dopravní prostředky, představují pro MSP značnou investici.

Nejvíce žádanými jsou čerstvé výrobky (např. různé druhy pečiva) a spíše v nižší cenové hladině, což platí i pro uzeniny. Současně distribuce požaduje i trvanlivé potraviny a polotovary. U nápojů jsou žádána např. archivní vína. Tyto požadavky zvyšují nákladovost produkce a vedou k nízké míře rentability, neboť pod tlakem distribučních řetězců zvýšené náklady většinou nelze promítnout do finální ceny výrobků. Vzhledem k poměrně malé kapacitě, a “tvrdým” vstupním podmínkám musí MSP většinou dodávat menším distributorům. Drobní distributoři jsou však velkými řetězci rovněž ohroženi a proto jsou pro menší výrobní podniky do určité míry nestabilními odběrateli.

6. Závěr

Z hodnocení kvantitativních údajů, SWOT analýzy a kvalitativních údajů (viz výsledky výběrového šetření), se jeví výhledově žádoucí zachovat širší strukturu MSP v potravinářství v ČR. To však bude vyžadovat finanční podporu, která by měla směřovat do technologické modernizace inovačních aktivit (zvýšení počtu inovací, podílu nových produktů a urychlení inovačního cyklu).

Jedním z významných nástrojů podpory může být využití zdrojů plynoucích z 5. rámcového programu, resp. dalších programů. Dále je to posílení pozice výzkumné základny v ČR zvýšením státní účasti podporou, např. dotacemi úroků (při programech uplatňovaných prostřednictvím ČMZRB).

K nejdůležitějším úkolům, kterým by měl napomoci orientovaný výzkum, bude patřit zejména:

· vývoj funkčních potravin a potravin “nového typu” (novel food);

· rozšiřování sortimentu zlepšujících přípravků, přísad a polotovarů;

· vývoj speciálních potravin (dietetika aj.);

· zlepšení balení výrobků (např. nové druhy folií).

Zejména se jedná o zajištění vysoké míry zdravotní nezávadnosti, zejména mikrobiologické čistoty kvality a o posílení konkurenceschopnosti potravin a nápojů, aby tyto obstály na evropském trhu i po přijetí ČR do EU. V souvislosti se stále přísnější potravinovou legislativou se předpokládá i zvýšení frekvence kontrol inspekčními orgány u MSP.

Zachování širší struktury MSP v potravinářství, a to zejména v některých výrobách (masná, pekařská aj.) by mělo přispět k zachování sortimentní pestrosti a uspokojivé zaměstnanosti v ČR.

ČR je středně velkou zemí, tzn., že velké podniky nebudou ani v příštích letech silněji zastoupeny v podnikatelské struktuře ani při rostoucí koncentraci, zejména u podniků první fáze zpracování agrárních surovin, patrně zůstanou osou podnikání v potravinářství střední výrobci.

Prameny

1. Dvořáček, J.: Průmyslová politika, VŠE, Praha 1997.

2. Mezera, J. a kol.: Panorama potravinářského průmyslu 2000, MZe ČR a VÚZE, Praha 2001.

3. Podklady MPO ČR a ČMZRB o MSP, 2001.

4. Poznatky z výběrového šetření VÚZE v MSP 2001.