Šance na brzký vstup do EU rostou

Letošní očekávaný růst hrubého domácí produktu o 3,2 procenta a jeho odhady pro rok 2002 na úrovni 3,6 procenta, byly hlavními argumenty ministryně financí Slovenské republiky Brigity Schmögnerové na včerejším Evropském fóru německé Commerzbank AG ve Frankfurtu nad Mohanem. Základním předmětem diskuse expertů a politiků byly šance Slovenska dostat se do EU v nejtěsnějším časovém odstupu za ostatními kandidáty z regionu, anebo v ideálním případě spolu s nimi.

Šance našich východních sousedů podle převládajícího mínění soustavně narůstají. Podmínkou zůstává nutnost přesvědčit Brusel a země patnáctky, že politická stabilita, kterou země vykazuje od roku 1998 po těžkém otřesu důvěry za éry Vladimíra Mečiara, už má trvalý charakter.

"Prostor pro to, aby se pokročilé reformy zvrátily po případné změně vládní garnitury, se naštěstí každým reformním krokem zmenšuje," prohlásila ministryně Schmögnerová na adresu pochybovačů. Tento její názor potvrdil i člen představenstva Commerzbank Andreas de Maiziere, podle něhož zaznamenala koaliční vláda Mikuláše Dzurindy značné pokroky. Složitost situace při naplňování podmínek vstupu do EU však potvrzuje, že důsledné reformy, za které přítomná ministryně financí loni dostala vysoké ocenění odborného evropského měsíčníku Euromoney, vyvolávají mnohem méně nadšení u domácích voličů. "Půjčili jsme slovenské vládě 200 miliónů EUR na modernizaci železniční sítě, ale jednou z podmínek je, že se budou muset zdvojnásobit tarify, takže paní Schmögnerové vůbec nezávidím," řekl viceprezident Evropské investiční banky (EIB) Wolfgang Roth. Slovenská politička potvrdila, že nejen z toho důvodu, ale hlavně pro rigidní ekonomickou a finanční politiku, jak ji ostatně vyžaduje i Evropská komise, ztrácí vláda popularitu u řadových občanů. Připustila, že na tom má svou vinu i příliš široký charakter koalice.

Přesto ve Frankfurtu slíbila, že se od reformní strategie nehodlá vzdálit. Uvedla, že privatizace rozhodujících odvětví významně pokročila. Na druhé straně žádala s ohledem na vyjednávání o přechodných obdobích v kapitole energetika odklad pro sjednocení DPH u elektřiny a plynu.

Předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok (Evropská lidová strana) odmítl názor viceprezidenta EIB Wolfganga Rotha, že by bylo nejlepší poněkud odsunout začátek rozšiřování EU zhruba na rok 2006 či 2007 a pak s výjimkou Bulharska a Rumunska přijmout všech deset kandidátů ze střední a východní Evropy najednou. Brok zdůraznil, že princip, podle něhož se hodnotí připravenost jednotlivých uchazečů ryze individuálně, je nutno bezpodmínečně dodržet, a zároveň ocenil pozitivní účinek vzájemné konkurence mezi kandidáty.

Za největší překážku brzkého přijetí do EU označili přítomní slůabou vymahatelnost práva v kombinaci s nedostatečnou kvalitou veřejné správy. Schmöglerová tyto mezery připustila, ale ofenzívně připomněla, že požadavky Bruselu na nízký veřejný dluh a souběžně na miliardové investice do reformy státní správy, se vzájemně vylučují.