Program SAPARD - Návrh priorit a opatření

Návrh Priorit a opatření pro program SAPARD, podléhající schválení EK v rámci předloženého Plánu rozvoje zemědělství a venkova ČR pro období 2000 - 2006 (strategie SAPARD)

1. Priorita - Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

Opatření

1.1 Investice do zemědělského majetku

1.2 Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů z ryb

1.3 Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitel

1.4 Meliorace a pozemkové úpravy

2. Priorita - Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí

Opatření

2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury

2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmů

2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny

Priorita - Odborná pomoc

Opatření

3.1 Zlepšování profesního vzdělání

3.2 Technická pomoc

4.1. Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku

Název opatření: Investice do zemědělského majetku

Zdůvodnění

Jde o opatření s přímým vztahem k zavádění acquis.

Welfare

V procesu harmonizace s právním rámcem EU se v oblasti zemědělské prvovýroby jeví jako důležité zaměřit se na podporu praktického uvádění nařízení a směrnic EU do každodenní praxe v zemědělské prvovýrobě.

Při screeningu přípravy České republiky na převzetí acquis communautaire bylo konstatováno, že v České republice se ještě nepodařilo uvést v plném rozsahu do souladu zootechnickou legislativu v oblasti welfare hospodářských zvířat. Pravidla ochrany zvířat jsou zavedena jen částečně, úsilí v této oblasti je třeba zintenzívnit. Jak bylo zmíněno v Pozičním dokumentu, Česká republika žádá o přechodné období v chovech prasat a v klecových chovech nosnic. Implementace existujících technických standardů EU povede k výdajům dosahujícím miliardy Kč. Cíle se pochopitelně nepodaří dosáhnout pouhým zavedením opatření 1.1, avšak uskutečněné projekty mohou sloužit jako modely pro další investice téhož typu.

V České republice se chová přibližně 1,6 miliónů kusů skotu, jednotlivé kategorie jsou uvedeny v tabulce. Forma vlastnictví je soukromá - od farem rodinného typu rozdílné velikosti přes družstva po obchodní a akciové společnosti. Výměra obhospodařované zemědělské půdy se liší od přibližně 5 ha, až po několik tisíc hektarů. Rozhodující význam pro produkci má přibližně 5000 zemědělských podniků bez rozlišení formy vlastnictví. U skotu z hlediska nových požadavků na welfare nevyhovuje 40 - 60 % ustájovacích kapacit u všech kategorií (z toho u telat nevyhovuje přibližně 150 tisíc ustájovacích míst, u mladého skotu přibližně 200 tisíc ustájovacích míst, u dojnic přibližně 250 tisíc ustájovacích míst). Přibližně 5 % podniků využívá vaznou technologii chovu.

Stavy prasat dosahují v České republice přibližně 4 milióny kusů, jde o chovy v soukromém vlastnictví, převažují akciové společnosti. Největší počet prasat (přibližně čtvrtina) se chová ve stájích v kategorii 100 - 400 kusů, u prasnic v kategorii 50 až 100 kusů. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům je třeba hlavní úsilí zaměřit na úpravu technologií chovů prasnic s cílem zlepšit kvalitu odchovu selat. Z hlediska požadavků směrnic EU vyhovuje přibližně polovina chovů se 180 tisíci prasnicemi. V podmínkách, které nevyhovují, se chová přibližně 160 tisíc prasnic, jde především o nevyhovující rozměry kotců.

V České republice se chová přibližně 11,5 miliónů nosnic. Produkce konzumních vajec do tržní a obchodní sítě je zajištěna přibližně 60 chovy, počet nosnic v těchto chovech se odhaduje přibližně na 6,5 miliónů. Nejvíc provozů (23) je v kategorii nad 100 000 kusů. Přibližně 6,5 miliónů nosnic (z celkového počtu 11,5 miliónů nosnic) je ustájeno v klecových technologiích. Žádný z dnes používaných systémů klecových technologií neodpovídá parametrům Směrnice Rady 99/74 EC. Celkem 70 % klecí je starších 10 let.

Směrnice Rady 99/74 EC stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic ukládá, aby od 1. ledna 2002 splňovaly všechny nově vybudované nebo přestavované systémy výroby a všechny takové systémy poprvé používané splňovaly požadavky na nové prvky (hnízda, hřady, stelivo, konstrukční systémy apod.). Od 1. ledna 2007 musí tyto požadavky splňovat všechny, nejen nové, systémy. Od roku 2012 mají být klecové chovy nosnic zcela zakázány. V České republice se musí rekonstrukci podrobit technologie pro 6,5 miliónů slepic.

Rekonstrukce skladovacích kapacit

V oblasti rostlinné výroby, a to zejména ovoce a zeleniny, je nutné zaměřit se na zlepšení úrovně skladování produkce, zavádění hygienických standardů při skladování a volbu technologií skladování šetrných k životnímu prostředí. Cílem je zlepšit výslednou kvalitu ovoce a zeleniny, zvýšit přidanou hodnotu produkce a zvýšit podíl prvovýrobců na trhu ovocem a zeleninou. Na opatření 1.1 - Investice do zemědělského majetku přímo navazuje i opatření 1.3 - Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů z ryb. Sdružování prvovýrobců do odbytových organizací je řešeno z národních zdrojů prostřednictvím přímého dotačního titulu Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací prvovýrobců v prvních třech letech činnosti a Podpora činnosti odbytových organizací.

Z hlediska produkce zeleniny a ovoce lze Českou republiku posuzovat jako celek za jednu produkční oblast. V prvovýrobě zeleniny převažují (téměř ze 40 %) obchodní společnosti, následují soukromí zemědělci (27 %) a zemědělská družstva (18 %). Podíl státního sektoru je zanedbatelný. Největší podíl výměry zaujímají producenti v kategorii výměry 20 až 50 ha a 50 až 100 ha.

V prvovýrobě ovoce převažují (téměř ze 65 %) obchodní společnosti, následují družstva (25 %). Největší počet podniků obhospodařuje sady do 1 a do 10 ha, největší výměru sadů (celkem 10 050 ha) však zahrnuje kategorie nad 100 ha, kterou obhospodařuje 55 podniků.

Lze předpokládat, že skladováním zeleniny a ovoce se budou zabývat především větší a střední podniky.

Celková potřeba skladovacích kapacit pro uskladnění ovoce (zejména jádrovin) v České republice je s ohledem na existující produkční potenciál přibližně 90 000 tun. V současné době je potřeba zrekonstruovat sklady o kapacitě přibližně 30 000 tun (včetně vybavení kvalitními třídicími a balicími linkami). U zeleniny je celková potřeba skladovacích kapacit 150 000 tun, rekonstrukci je potřeba provést u 30 000 tun.

Rostlinné produkty:

V rámci programu SAPARD budou řešeny přednostně:

Skladovací kapacity pro vedlejší produkty živočišné výroby

V rámci procesu harmonizace legislativy ČR s legislativou EU týkající se řešení komplexní problematiky ”VODA”, kterou řídí resort MŽP, byl dán požadavek ČR na přechodné období do roku 2006 pro plnou implementaci směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Směrnice 91/676/EEC). Proces implementace této směrnice je ve společné gesci Ministerstva zemědělství, které se podílí na vypracování Zásad správné zemědělské praxe a Akční programy, a Ministerstva životního prostředí, které je zodpovědné za monitoring kvality vod a za vymezení tzv. zranitelných zón. Problematika transpozice bude dořešena k datu vstupu ČR do EU prostřednictvím nového zákona o vodách a novely zákona o hnojivech. V průběhu roku 2000 - 2001 bude Směrnice Rady 91/676/EEC zapracována do vyhlášky - prováděcího předpisu k zákonu o vodách. Podle odborného odhadu se zemědělství podílí na znečištění vod dusičnany v rozsahu 35 až 40 %, zbytek znečištění jde na vrub průmyslu a komunálních zdrojů. V rámci programu SAPARD byla zvolena cesta podpory moderních a ekologicky šetrných technologií v zemědělství, které umožní šetrně skladovat a využívat vedlejší produkty chovů zvířat. Náprava znečištění vod původem mimo zemědělství je řešena v rámci předvstupního nástroje ISPA i z národních zdrojů (MMR).

Celková potřeba skladovacích kapacit pro skladování kejdy v ČR je následující:

· Předpokládaná průměrná produkce kejdy 7 kg na kus a den. Požadovaná skladovací kapacita kejdy 120 dní (4 měsíce) - celkem 840 kg kejdy na jeden kus a 4 měsíce (cca 0,8 m3 ).

· Při stavu 4 milióny kusů prasat je v ČR potřebná skladovací kapacita cca 3,2 mil. m3, nově je třeba vybudovat přibližně 50 % jímek, tj. 1,6 mil. m3, aby byl splněn požadavek Směrnice Rady 91/676/EEC.

· Vzhledem k tomu, že chybí dostatek informací o požadovaných standardech welfare, hygieny a životního prostředí je zemědělcům poskytnuto speciální školení zaměřené na standardy EU pro welfare, hygienu a životní prostředí v rámci opatření 3.1 - Zlepšení profesního vzdělání. V rámci technické pomoci bude možné předložit projekty na odborné studie zaměřené na dopracování kodexu dobré zemědělské praxe, případně pro vymezení tzv. zranitelných oblastí.

Cíle

Z krátkodobého hlediska je cílem:

a. Přispět k souladu zemědělské produkce s požadavky EU na welfare zvířat, zlepšit hygienické standardy.

b. Zlepšit úroveň skladování a expedice zemědělské prvovýroby, zejména ovoce a zeleniny, v případě živočišných produktů především vajec, zlepšit kvalitu produkce a zvýšit příjem prvovýrobců.

c. Zmírnit znečištění způsobené nebo vyvolané nitráty ze zemědělských zdrojů a zabránit dalšímu znečišťování vod tohoto druhu. Vybudováním chybějících skladovacích kapacit pro skladování statkových hnojiv v ČR lze tento cíl splnit.

Dlouhodobým záměrem je podpořit konkurenceschopnost zemědělských produktů na domácích i zahraničních trzích, přispět k využívání produktů domácího původu, ovlivnit příznivě postavení zemědělské prvovýroby ve společnosti.

Popis a rozsah opatření

Investice zaměřené na rekonstrukci a modernizaci zemědělských podniků tak, aby plně odpovídaly standardům EU na chov hospodářských zvířat, zejména prasnic, skotu a nosnic, na rekonstrukci skladovacích kapacit ovoce a zeleniny pro zemědělskou prvovýrobu včetně expediční přípravy, a výstavba a rekonstrukce zařízení pro skladování vedlejších produktů živočišné výroby, zejména kejdy.

Základní kritéria

· Podniky musí v době rozhodnutí o podpoře plnit základní požadavky na životní prostředí a hygienu.

· Musí být prokázána životaschopnost podniků po ukončení předpokládané investice.

· Mohou být podporovány pouze projekty, které nezvyšují produkci s nezajištěným odbytem.

· Veškeré stáje musí být v souladu s platnými normami na welfare zvířat.

· Je žádoucí, aby u stájí zaměřených na zlepšení podmínek chovu mléčného skotu bylo stádo zapojeno do systému mléčných kvót.

· Skladovací kapacity musí být ve vlastnictví prvovýrobců nebo sdružení prvovýrobců.

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty zaměřené na přebudování technologií chovu tak, aby odpovídaly požadavkům EU na welfare, rekonstrukci skladovacích kapacit na produkty rostlinného původu (zejména zeleninu a ovoce) a jejich vybavení lze předkládat v rámci celé České republiky.

U projektů zaměřených na budování jímek na kejdu budou mít přednost podniky vyskytující se zejména v tzv. zranitelných oblastech, dále v chráněných krajinných oblastech a pásmech hygienické ochrany vod.

Zranitelné oblasti jsou území, ze kterých jsou odvodňovány vody znečištěné nebo ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů. Jejich hrubé vymezení bude dokončeno koncem roku 2000 (nepředpokládá se, že by byly stanoveny na území celého státu). Současné podklady určují poměrně široké rozmezí procentického zastoupení zranitelných oblastí od 24 do 50 % z celkové výměry půdy. Přesné stanovení zranitelných oblastí podle dikce Směrnice Rady 91/676/EEC se předpokládá koncem roku 2002, detailní vymezení na hranici katastru či produkčního bloku pak do konce roku 2004.

Výdaje nemohou obsahovat

· zakoupení pozemků

· úhradu nákupu na leasing

· zakoupení použitých strojů a zařízení

· investice do skladovacích kapacit pro komodity podléhající státní intervenci

· investice do skladovacích kapacit pro komodity dovezené a určené k dalšímu prodeji do třetích zemí (země, které nejsou členskou zemí EU, ČR nebo další kandidátskou zemí)

Příjemci podpory

Podnikatel v zemědělské prvovýrobě, příjem ze zemědělské produkce musí dosáhnout minimálně během roku předcházejícího podání žádosti alespoň 50 % celkových příjmů podnikatele.

Specifická kritéria pro posouzení

· Zavádění acquis - legislativy EU a ČR pro welfare- Směrnice Rady 91/676/EEC

· Udržená nebo nová pracovní místa

· Zemědělci se věnují zemědělským aktivitám na plný úvazek

· Mladí farmáři (pod 35 let)

· Zvýšený podíl produktů s vyšší přidanou hodnotou

· Žadatel je členem asociace výrobců

· Zvyšuje se podíl výrobků s vyšší jakostí

· Připravuje se zapojení do systému mléčných kvót nebo již podnik funguje v systému mléčných kvót

Klasifikace podpory

Jde o projekty vytvářející výnosy (podpora do 50% celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu).

Minimální/ maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

8 333 EUR/300 000 Kč až 1 388 889 EUR/50 miliónů Kč

Maximální výše příspěvku

694 444 EUR/25 miliónů Kč

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědné Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 a Platební agentura, Těšnov 17, 117 05 Praha 1.

Posuzování dopadů

Pro celkové vyhodnocení výše zmíněného opatření jsou navrženy následující indikátory:

Fyzické indikátory

· počet modernizovaných ustájovacích míst odpovídajících standardům EU, celková plocha rekonstruovaných stájí, m2

· počet nově vybudovaných skladovacích kapacit odpovídajících požadavkům EU na hygienu a ochranu životního prostředí a jejich skladovací kapacita, t

· počet vybudovaných skladovacích kapacit na vedlejší produkty chovů zvířat a jejich skladovací kapacita, m3

Indikátory výkonnosti

· snížení ztrát při skladování, %

· úspora výrobních nákladů (EUR, Kč)

Finanční indikátory

· zjištěný objem investic (EUR, Kč)

· počet zapojených zemědělských podniků

Socio-ekonomické indikátory

· počet udržených pracovních míst

Environmentální indikátory

· omezení znečištění odpadní vody dusičnany, mg.m3

· délka toků, u nichž se prosadila ochrana proti znečištění kejdou, km

Regulační opatření

Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě

Prováděcí vyhláška č.326/19992 Sb.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3) zákona č. 246/1992 Sb.

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech

Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech ve znění pozdějších úprav

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů

Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrotechnickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)

Vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv

Rozhodnutí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (78/923/EEC)

Rozhodnutí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely - novelizace (92/583/EEC)

Rozhodnutí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely - novelizace (98/58/EC)

Chov nosnic

Směrnice Rady stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic (99/74/EC)

Chov prasat

Směrnice Rady stanovující minimální standardy pro ochranu prasat (91/630/EEC)

Chov skotu

Směrnice Rady stanovující minimální standardy pro ochranu telat (91/629/EEC)

Směrnice Rady 91/676/EEC, k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Nařízení Rady č. 1804/99/EEC, doplňující nařízení (EHS) č. 2092/91 o organické výrobě zemědělských výrobků a údajích odkazujících na takové zemědělské výrobky a potraviny pro zařazení živočišné výroby

Směrnice Rady 96/61 (integrovaná prevence a kontrola znečištění)

Směrnice Rady 85/337 (v posledním znění Směrnice Rady 97/11) o posuzování dopadu plánů a projektů na životní prostředí

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole Implementace programu SAPARD v ČR.

Orientační SWOT analýza

4.2. Opatření 1.2 Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů z ryb

Název opatření: Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů z ryb

Zdůvodnění

Na základě analytické části Plánu rozvoje zemědělství a venkova bude podpora v tomto opatření zaměřena na naplňování acquis investicemi do masného a mléčného sektoru, a to zejména u malých a středních podniků.V oblasti zpracování a marketingu zemědělských produktů je potřeba věnovat hlavní pozornost zejména zvýšení konkurenceschopnosti a naplňování technických, hygienických a environmentálních standardů EU. Mezi největší problémy patří v současnosti zejména nízká produktivita práce, zastaralé technologie a nedostatek kapitálu, (rozhodující mlékárny, masokombináty a drůbežářské podniky již nyní z velké části odpovídají základním předpisům EU), proto jsou nezbytné zejména investice do nákupu či obnovy technologických zařízení a na celkovou modernizaci provozů k dosažení vyšší kvality produkce, pokrytí tržní poptávky a udržení konkurenční výhody.

Podporu je nutno proto soustředit především na:

1. Zvyšování konkurenceschopnosti podniků

1. Modernizace technologií

Mezi nejdůležitější kroky vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti patří především zřizování a modernizace výrobních a zpracovatelských technologií, a to zejména u malých a středních podniků. Investice by měly usnadnit dodržování základních hygienických a veterinárních norem, zvýšit přidanou hodnotu výrobků, vést ke zvyšování produktivity práce a k větším možnostem odbytu.

2. Podpora marketingu

V oblasti podpory marketingu je nezbytné zaměřit se na podporu sběru, zpracování a presentaci tržních informací. Jejich nedostatek v současné době výrazně brzdí rozvoj podnikání v zemědělství.

2. Podpora regionálních produktů

Bude podporováno zpracování a prodej regionálních zemědělských výrobků, (podpora produktů nezemědělského charakteru je v opatření 2.2 - Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost a alternativní zdroje příjmů), navazujících na tradiční výrobu místních specialit a výrobků ekologického původu. V ČR existuje podpora ekologického zemědělství (Nařízení vlády č. 344/1999), ale nedostatek finančních prostředků neumožňuje kvalitní zpracování a zajištění odbytu těmto produktům.

Investice na podporu dosažení a dodržování hygienických a veterinárních standardů budou realizovány v rámci opatření 1.3 - Zlepšování struktur pro kontrolu kvality.

Cíle

Hlavním cílem podpory tohoto opatření je zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářského průmyslu a naplňování acquis. V rámci opatření budou podporovány investice umožňující přímou návaznost dalších státních podpor (Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců v prvních třech letech činnosti a Podpora činnosti odbytových organizací- zaměřené na podporu odbytu zemědělských komodit a efektivní marketingovou strategii, Investice - garance bankovních úvěrů a dotace na uhrazení části úroků, další formy přímé i nepřímé podpory exportu) a to tak, aby přednostně byla podpora směřována na:

a. Zřizování a modernizaci technologií s vyšším stupněm zpracování produktů,vedoucí k naplňování standardů EU a adaptaci na acquis, posílení konkurenceschopnosti a celkové stabilitě podniku a umožňující posílení odbytu.

b. Vytváření informačních systémů pro marketing zemědělských výrobků a produktů z ryb umožňující efektivnější ovlivňování produkce a odbytu v souladu s trendy trhu.

c. Zřizování a modernizace technologií na výrobu krajových a ekologických výrobků.

Naplnění těchto cílů povede k posílení tržních pozic příjemců podpory, ke zlepšení nakládání s odpady, zvýšení odbytových možností, ke zlepšení kvality a bezpečnosti výrobků a podporou regionálních aktivit i ke zlepšení zaměstnanosti.

Popis a rozsah opatření

Finanční prostředky budou využity na tyto činnosti:

· zřizování a modernizaci technologií

o v mlékárenském odvětví

o v masném odvětví

o zpracování ryb

o pro výrobu a zpracování regionálních produktů

· vytváření informačních systémů pro marketing zemědělských produktů a produktů z ryb

Základní kritéria

Veškeré investice musí vyhovovat standardům EU, zvláštní přednost bude dána investicím přinášejícím vytvoření nových pracovních míst a zdrojů příjmů.

Mezi základní kritéria pro výběr projektů patří:

· Projekty v potravinářském (zpracovatelském) průmyslu se musí vztahovat ke zpracování zemědělských výrobků, zejména masa, mléka a ryb a musí přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti. Musí být prokázána životaschopnost podniků po ukončení předpokládané investice.

· Předkladatel projektu zaměřeného na zpracování produktů ekologického zemědělství musí být registrován u KEZ, o.p.s. Chrudim (akreditovaná organizace, pověřená Ministerstvem zemědělství certifikací podniků ekologických producentů, zpracovatelů a obchodníků).

· Informační systém musí přispívat ke zlepšení situace v prvovýrobě a zajistit zvýšení informovanosti mezi výrobci a zpracovateli (vč. spolehlivých informací o cenách).

· Podniky musí v době rozhodnutí o podpoře plnit základní požadavky na životní prostředí a hygienu.

· Pokud byly minimální požadavky (spojené s acquis) ohledně životního prostředí, hygieny a welfare zvířat nově zavedeny v době, kdy už je žádost podána, bude rozhodnutí o udělení podpory podmíněno splněním těchto nových požadavků ke konci realizace investice.

· Investice musí vést ke zlepšení situace v produkční sféře zemědělství a rybářství. Musí být zajištěn adekvátní podíl prvovýrobců na zisku.

· Přednost bude dávána podnikům, jejichž podpora bude mít kladný vliv na hospodaření dalších podnikatelských subjektů.

Dále je třeba doložit:

· Doklad o zajištění financování projektu

· Provedená předběžná inspekce kompetentním orgánem (hygienická, veterinární kontrola)

· Naplnění základních hygienických, environmentálních a welfare standardů

· Odbytová studie

· Podnikatelský plán, dokladující ekonomickou životaschopnost investice a její návratnost

· Nebudou podporovány projekty vedoucí ke zvyšování produkce bez zajištění odbytu

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty mohou být předkládány v celé České republice. U projektů zaměřených na výrobu, zpracování a odbyt regionálních produktů, budou preferovány takové projekty, jež se budou dotýkat oblastí s vyšší mírou nezaměstnanosti a přispějí k rozvoji agroturistiky a dalších navazujících podnikatelských aktivit.

Výdaje nemohou obsahovat

· investice na úrovni maloobchodu

· investice do zpracování a marketingu produktů ze třetích zemí (ne EU, ČR a kandidátské země)

· provozní náklady

· nákup genetického materiálu, rostlin a zvířat

· nákup použitých strojů a zařízení

· nákup strojů a technologií na leasing

· nákup pozemků

· náklady na poradenství a školení, výzkum, průzkum trhu, propagaci

Příjemci podpory

U všech projektů mohou být příjemci podpory fyzické i právnické osoby (podniky se státní účastí pod 25%), podnikající v zemědělské prvovýrobě či v potravinářském průmyslu. Pro podopatření ”Podpora regionálních produktů” budou upřednostňovány subjekty podnikající v zemědělské prvovýrobě případně jejich sdružení.

Specifická kritéria pro posouzení

· Zavádění acquis - legislativy EU a ČR

· Nárůst podílu výrobků se zvýšenou přidanou hodnotou

· Nárůst podílu výrobků vyšší jakosti

· Udržená nebo nová pracovní místa

· Členství v odbytových organizacích či sdružení výrobců

· Dobrovolná certifikace a atesty kvality u specifických produktů (s důrazem na bio-produkty)

· Kompatibilita, množství položek, provázanost mezi primárními producenty a zpracovateli (pro IS)

Klasifikace podpory

Jde o projekty vytvářející výnosy (podpora do 50% celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu).

Minimální/ maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

8 333 EUR/300 000 Kč až 277 778 EUR/10 miliónů Kč

V odůvodněných případech může být zpracován projekt s náklady nižšími než 300 000 Kč.

Maximální výše příspěvku

138 889 EUR/5 miliónů Kč

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědné Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 a Platební agentura, Těšnov 17, 117 05 Praha 1.

Posuzování dopadů

K vyhodnocování dosažených výsledků jsou navrhovány následující indikátory:

Fyzické indikátory

· množství potravinářských podniků vybavených novou technologií

· množství nově založených potravinářských podniků produkujících regionální a ekologické výrobky

· množství vytvořených informačních systémů

· množství inovovaných produktů

· množství domácích výrobků vyhovujících standardům EU

Finanční indikátory a indikátory výkonnosti

· očekávaný objem investic, (Kč, EUR)

· množství podpořených subjektů

Socio-ekonomické indikátory

· množství nově vytvořených či udržených pracovních míst

Environmentální indikátory

· počet subjektů naplňujících standardy EU v oblasti životního prostředí

Regulační opatření

Vyjmenované zákony a vyhlášky jsou z větší části kompatibilní s odpovídající legislativou EU, přičemž probíhá proces celkového přiblížení české legislativy v potravinářském průmyslu k acquis communautaire. K legislativě vztahující se k marketingu, značení výrobků, hygienickým a bezpečnostním podmínkám etc. jsou potřebné doplňky k zákonům připravovány.

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Vyhláška č. 336/1997Sb., pro potraviny určené pro zvláštní výživu

Vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí

Vyhláška č. 334/1997 Sb., pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky

Vyhláška č. 333/1997 Sb., pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky, a cukrářské výrobky a těsta

Vyhláška č. 332/1997 Sb., pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich

Vyhláška č. 331/1997 Sb., pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici

Vyhláška č. 330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny

Vyhláška č 329/1997 Sb., pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena

Vyhláška č. 328/1997 Sb., pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje

Vyhláška č. 327/1997 Sb., pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich

Vyhláška č. 326/1997 Sb., pro zmrazené potraviny

Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e"

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole ”Implementace programu SAPARD v České Republice”

Orientační SWOT analýza

4.3. Opatření 1.3 Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele

Název opatření: Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele

Zdůvodnění

Jde o opatření s přímým vztahem k zavádění acquis.

Jednou ze zásadních podmínek konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských produktů je kontrola hygieny a kvality. Česká republika se zavázala zavést standardy kontroly jakosti povinné v zemích Evropské unie.

Jak uvádí Poziční dokument, na porážkách zajišťujících porážení zvířat s tzv. červeným masem musí být zlepšeny hygienické standardy, zejména z hlediska konstrukcí, povrchů, kvality vody (Směrnice Rady 98/83/EC), čisticích systémů a nedostatků v zavádění HACCP. Tento systém je v současné době v potravinářských podnicích zaváděn povinně (podle vyhlášky č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby jsou povinny mít systém zaveden od 1.1.2000). Část podniků investuje do různých systémů kontroly jakosti a hygieny potravin a do modernizace zpracovatelských technologií. Nicméně část podniků, a to zejména menších, se potýká v této oblasti s problémy.

Jak uvádí Poziční dokument, Česká republika zajistí do konce roku 2000 legislativní rámec pro zavedení aparativní klasifikace. Předpokládá se, že systém jednotné klasifikace jatečně opracovaných těl SEUROP bude zaváděn plošně od roku 2001. Bude využita i podpora v rámci programu Phare. Aby nedocházelo k překrývání spekter, podpora v rámci programu SAPARD se bude zaměřovat na nákup přístrojů, vybavení počítači a přístroji pro monitoring jiných ukazatelů kvality (pH masa, údržnost vody, barva masa), zatímco projekt Phare by měl být zaměřen na budování potřebných institucí.

I v otázce zajištění veterinárních a hygienických podmínek provozů respektuje Česká republika princip adicionality. V rámci programu Investice, podprogramu Hygiena PGRLF jsou podporovány úroky z úvěrů u stavebních investic pro zlepšení hygieny provozů a pomocných prostor podniku. Opatření 1.2 umožní nákup potřebných technologií.

Budování institucí pro veterinární a fytosanitární správu a další opatření budou podporována prostřednictvím programu Phare v projektech Podpora Státní veterinární správy, Budování systémů pro identifikaci a registraci zvířat a Podpora České zemědělské a potravinářské inspekce. Důvodem je omezený objem zdrojů programu SAPARD a snaha o maximální koncentraci prostředků k dosažení požadovaného cíle.

Vzhledem k tomu, že analýza SWOT prokázala jako slabou stránku nedostatečnou informovanost odborné veřejnosti, zejména prvovýroby a zpracovatelů, problematika zvyšování hygienické úrovně produktů, kvality potravin, ochrany spotřebitele a veterinární a fytosanitární péče bude zahrnuta i do opatření 3.1 - Zlepšování profesního vzdělání a 3.2 - Technická pomoc.

Cíle

Krátkodobým cílem je:

· Usnadnit zavádění standardů kvality Evropské unie v České republice.

Dlouhodobým cílem je:

· Přispět k posílení potravinářských produktů na domácích i zahraničních trzích, uplatnit výsledky klasifikace jatečných zvířat v plemenářské práci.

Popis a rozsah opatření

Jednotná klasifikace jatečně opracovaných těl SEUROP, zavedení systémů kontroly a řízení jakosti a hygieny potravin, zavedení standard EU, včetně certifikovaných systémůHACCP.

Investice budou zaměřeny na:

Projekty zaměřené na zavádění aparativní klasifikace jatečných prasat. Předkladatelé mohou požadovat podporu na zakoupení přístroje na hodnocení podílu libové svaloviny v jatečném těle prasat, potřebného počítačového vybavení (hardware i software), přístroje pro sledování dalších jakostních ukazatelů (pH masa, udržitelnost vody, barva masa), a dále na vybrané projekty zvyšující jakost produktů a úroveň hygieny zpracování produktů živočišného původu (mléka, masa) s cílem dosáhnout zařazení na seznamy závodů pro export do EU. V rámci systému HACCP bude podpořeno pořízení měřicích, kontrolních a signalizačních zařízení pro systémy HACCP, jež splní požadavky na certifikaci.

Základní kritéria

Podpora může být přiznána podnikům dodržujícím požadované hygienické parametry.

Jde o:

· Podniky zaměřené na porážku a zpracování prasat s kapacitou nad 200 kusů týdně z ročního průměru. Podnik uplatňuje, případně se současně zavazuje zavést kromě aparativní klasifikace i sledování základních kvalitativních ukazatelů, například pH masa, údržnost vody, barva masa.

· Podniky zpracovávající mléko a maso, mající nebo usilující o statut exportéra do zemí EU v kategorii B1 - C2*, které usilují o naplnění nebo již naplňují Směrnici 89/397/EEC o úřední kontrole potravin a zavádějí certifikovaný systém kontrolních bodů.

*

A1 - provoz vyhovuje bez závad - je na seznamu pro vývoz do EU,

A2 - provoz vyhovuje bez závad - vyváží do ostatních zemí,

A3 -provoz vyhovuje bez závad - neexportuje,

B1 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky. Je na seznamu pro export do EU (v současné době nejsou potvrzovány atesty do EU - tzn. vývoz je pro tyto nedostatky pozastaven),

B2 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky - vyváží do ostatních zemí, (vývoz je povolen, jen pokud jsou splněny podmínky uvedené ve veterinárním osvědčení, jinak je pozastaven), B3 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky - nevyváží.

C1 - provoz nevyhovuje - závady jsou v krátké době odstranitelné, C2 -provoz nevyhovuje - dlouhodobě, k odstranění nedostatků je zpracován investiční záměr nebo projektová dokumentace, C3 - závod nevyhovuje, provozovatel nemá zájem o odstranění nedostatků, provoz je bez další perspektivy, končí.

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty mohou být předkládány na území celé České republiky.

Výdaje nemohou obsahovat

- nákup použitých technologií

Příjemci podpory

Zpracovatelské podniky, především menší a střední kategorie. Musí být prokázána životaschopnost podniků po ukončení předpokládané investice. Příjemci pomoci musí prokázat patřičné vzdělání a znalosti. Před zahájením projektu se musí uskutečnit kontrola kompetentním orgánem hygienického/veterinárního dozoru. Vybrané projekty musí odpovídat strategii pro zvyšování úrovně sektoru produkce mléka a masa z hlediska standardů EU.

Specifická kritéria pro hodnocení

· Zavádění acquis

· Počet udržených pracovních míst

· Je naplňována Směrnice 89/397

· Na produkci jsou uzavřeny odběratelské smlouvy

Klasifikace podpory

Jde o projekty vytvářející výnosy (podpora do 50 % celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu).

Minimální/maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

EUR 13 888/300 000 Kč až EUR 97 220 /10 miliónů Kč

Maximální výše příspěvku na projekt je

EUR 138 888/5 miliónů Kč

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědné Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 a Platební agentura, Těšnov 17, 117 05 Praha 1.

Posuzování dopadů

Pro celkové vyhodnocení výše zmíněného opatření jsou navrženy následující indikátory:

Fyzické indikátory

· počet podniků vybavených přístroji k měření podílu libové svaloviny v jatečných půlkách

· podíl zpracovatelských podniků vybavených měřícími, kontrolními a signalizačními zařízeními pro systém HACCP, které dosáhly kategorie A1 nebo A2

Indikátory výkonnosti

· počet podniků zařazených do vyšší kategorie

· počet podniků uplatňujících systém klasifikace SEUROP a jejich podíl na všech zpracovatelských podnicích

Finanční indikátory

· objem investic (EUR, Kč)

· počet zahrnutých zpracovatelských podniků

· počet prvovýrobců, jichž se opatření bude týkat

Socio-ekonomické indikátory

· počet pracovníků vyškolených v systémech SEUROP a HACCP

Environmentální indikátory

· snížený podíl odpadů, %

Regulační opatření

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v připravované novele (novela by měla být schválena do konce roku 2000)

Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby

Směrnice 93/43/EEC o hygieně potravin, která odvolává na zavedení takových postupů a opatření, která jsou nutná pro to, aby konečná potravina byla jakostně a zdravotně nezávadná

Směrnice o úřední kontrole potravin č. 89/397/EEC. Tato směrnice určuje obecné principy, které mají zabránit ohrožení veřejného zdraví, ochranu spotřebitele a jeho ekonomických zájmů včetně opatření zajišťujících jeho informovanost.

Nařízení Komise (EEC) č. 2967/85 z 24. října 1985, stanovující prováděcí předpisy pro aplikaci rozsahu Společenství na klasifikaci jatečně opracovaných těl prasat

Nařízení Komise (EEC) č. 3220/84 z 13. listopadu 1984, určující rozsah třídění jatečně opracovaných těl prasat ve Společenství

Nařízení Komise (EEC) č. 2930/81 ze dne 12. října 1981, které schvaluje doplňující ustanovení pro aplikaci klasifikační stupnice Společenství pro třídění jatečně opracovaných těl dospělého skotu

Nařízení Komise (EEC) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, které stanovuje klasifikační stupnici pro třídění jatečně opracovaných těl dospělého skotu

Nařízení Komise (EEC) č. 1481/86 ze dne 15. května 1986

Nařízení Komise (EEC) č. 3679/87 ze dne 9. prosince 1987, doplněné nařízeními ze dne 25.2.1988 č. 507/88 z 9. ledna 1991 a č. 54/91, č. 956/91 z 18.4.1991, č. 1681/91 z 17.6.1991 a č. 2617/97 z 16. prosince 1997

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole Implementace programu SAPARD v ČR.

Orientační SWOT analýza

4.4. Opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy

Název opatření: Meliorace a pozemkové úpravy

Zdůvodnění

V České republice jsou pozemky soukromých vlastníků stále zahrnuty do velkých uživatelských celků (z doby socialistického hospodaření). Tato situace znemožňuje soukromým vlastníkům půdy zemědělsky využívat vlastní pozemky. Současně je tím znemožněn rozvoj trhu s půdou, investice do půdy a dokončení restitučního procesu.

Potřeba dokončení pozemkových úprav jako nástroje k uspořádání vlastnických práv k pozemkům je součástí Pozičního dokumentu za sektor půda. Nevyjasněnost vlastnických vztahů k půdě a nutná aktualizace katastru nemovitostí byla předmětem kritiky hodnotící zprávy Evropské komise.

Pozemkové úřady ČR provádějí od roku 1991 pozemkové úpravy podle zákona č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění. Při jejich realizaci dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a dle potřeby k reálnému vytýčení těchto pozemků v terénu. Současně se provádí aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou základem pro ohodnocení pozemků, jejich následné ocenění, stanovení daně, poskytování podpor v zemědělství a zpřesnění informací o půdě.

Nedílnou součástí pozemkových úprav je realizace tzv. prvků ÚSES, protierozních opatření a malých vodních staveb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Tento zákon také stanoví, že projekty prvků ÚSES mohou vypracovávat pouze autorizované osoby. Realizace všech těchto opatření vytváří podmínky pro racionální využívání půdního fondu a zvyšování ekologické stability krajiny. Součástí pozemkových úprav je také výstavba a rekonstrukce cest zajišťujících přístup k pozemkům.

Zákon č. 229/1991 umožňuje vlastníkům pozemků požádat o vyčlenění z velkých uživatelských celků v oblastech, kde pozemkové úpravy nejsou požadovány. Identifikaci pozemků a jejich vyměření včetně geometrických plánů provádějí okresní pozemkové úřady.

Oba tyto nástroje pomáhají zajistit nezpochybnitelnost reálného a identifikovatelného vlastnictví a vytvořit podmínky pro trh s půdou a investice do půdy. Jsou také zásadním předpokladem pro dokončení restitučního procesu a rehabilitace soukromého vlastnictví. S tím souvisí i otázka urychlení procesu vydání pozemků soukromě hospodařícím zemědělcům.

Cíle

Realizace tohoto opatření je nezbytná pro dosahování následujících cílů:

a. Dokončení transformace vlastnických vztahů.

b. Operativní prokazování vlastnických práv k pozemkům.

c. Vytvoření podmínek pro zavedení plateb na hektar.

d. Optimální organizace půdního fondu.

e. Omezení prozatímního užívání pozemků a umožnění hospodaření na vlastní půdě.

f. Umožnění investic do půdy.

g. Vytvoření podmínek pro trh s půdou.

h. Zajištění přístupu k pozemkům.

Popis a rozsah opatření

Finanční prostředky budou využity na realizaci pozemkových úprav podle zákona č. 284/1991 Sb., jejíž součástí je vyměřování pozemků nové mapování v digitální formě, výstavba a rekonstrukce cest, budování prvků ÚSES, nutných protierozních opatření a vodohospodářských staveb. Předmětem podpory bude také vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle článku 21, zákona 229/1991 Sb. o úpravách vlastnických vztahů k půdě a zemědělskému majetku.

Základní kritéria

· Obnova operátu katastru nemovitostí a vytyčování pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav.

· Při realizaci prvků ÚSES musí být použity k výsadbě autochtonní dřeviny.

· Z programu SAPARD budou financovány pouze prvky ÚSES lokálního charakteru, u kterých výše nákladů na realizaci jednoho prvku převýší 100 000 Kč.

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty mohou být předkládány v rámci celé České republiky. Přednostně budou realizovány projekty v katastrálních územích, ve kterých budou z programu SAPARD financovány projekty venkovských mikroregionů a v oblastech s nedokončeným zcelovacím a přídělovým řízením.

Výdaje nemohou obsahovat

· odměny za práci (architektů, projektantů) a ostatní náklady spojené s přípravou projektů pozemkových úprav

· nákup pozemků

Příjemci podpory

Opatření bude realizováno pro potřeby vlastníků půdy, obcí a sdružení obcí, avšak příjemcem pomoci budou okresní pozemkové úřady, aby bylo zajištěno správné provedení projektů.

Specifická kritéria pro posouzení

· Umístění projektu v mikroregionu vybraném pro realizaci projektu venkovských mikroregionů programu SAPARD

· Umístění projektu v oblasti s nedokončeným zcelovacím a přídělovým řízením

· Návaznost na dokončené pozemkové úpravy v sousedních katastrálních územích

· Projekt je zaměřen na budování a rekonstrukci přístupových cest k pozemkům

· Multifunkční řešení projektu

· Součástí projektu je realizace prvků ÚSES

Klasifikace podpory

Jde o projekty nevytvářející výnosy (podpora do 100 % celkových nákladů, z toho do 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu ČR).

Minimální/maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

8 333 EUR/300 000 Kč až 1 388 889 EUR/50 milionů Kč

Maximální výše příspěvku

1 388 889 EUR/50 milionů Kč

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědné Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 a Platební agentura Těšnov 17, 117 05.

Posuzování dopadů

K vyhodnocování dosažených výsledků jsou navrhovány následující indikátory:

Fyzické indikátory

· počet pozemků v řešeném území

· počet pozemků na jednoho vlastníka

· počet nově vyměřených pozemků vlastníků

· počet vyměřených pozemků pro společná zařízení (přístupové cesty apod.)

· délka postavených a rekonstruovaných cest (km)

· počet pozemků s nově vybudovaným přístupem

· počet realizovaných prvků ÚSES

· plocha vybudovaných ÚSES (ha)

Indikátory výkonnosti

· počet zapojených katastrálních území

· počet farem s racionalizovaným vlastnictvím půdy

Finanční indikátory

· odhadovaný objem finančních prostředků (EUR)

· finanční investice na katastr (EUR)

Socio-ekonomické indikátory

· délka racionalizované cestní sítě

Environmentální indikátory

· koeficient ekologické stability v řešeném území

· plocha půdy se sníženým rizikem eroze (ha)

· plocha půdy se zvýšenou biodiverzitou (ha)

Regulační opatření

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,v platném znění

Vyhláška č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry, v platném znění

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, v platném znění

Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, v platném znění

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění

Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, v platném znění

Zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, v platném znění

Směrnice Rady č. 92/43, o ochraně přírodních stanovišť zvířat a rostlin

Směrnice rady č. 79/409 EEC, o ochraně ptactva

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v příloze.

Orientační SWOT analýza