Přechodné lhůty s EU nejsou dogma

Nejdůležitější bude respektování vzájemných obav, shodli se experti na berlínské konferenci o sociální dimenzi rozšíření EU.

Klíčovým problémem jednání o přijetí nových členských zemí do EU v nejbližších měsících budou přechodná období pro volný pohyb osob. Měla by být omezena na pět až sedm let a doprovázena stanovením dílčích kvót podle profesí a regionů, jež by se každoročně měnily i podle vývoje na pracovním trhu. Potvrdí-li se, že vážné obavy, zejména v Německu a Rakousku, z rizika masového přistěhovalectví levnějších pracovních sil nebyly přiměřené, mohou se citlivá přechodná období pružně zkracovat, anebo kvóty upravit.

Shodlo se na tom přes sto politiků, odborářů a vědců z členských zemí unie, Evropské komise a ze všech kandidátských států střední a východní Evropy, kteří se zúčastnili konference Nadace Otto Brennera, jež skončila v Berlíně.

Základem debaty byly návrhy Evropské komise, nepřímo vycházející z realistické prognózy, na které se podílel Německý ústav ekonomických výzkumů (DIW) a podle níž lze počítat s tím, že by po plném otevření hranic teoreticky již v roce 2002 ročně zamířilo za prací do Německa asi 220 000 osob ze všech deseti zemí střední a východní Evropy, jež se o členství ucházejí, přičemž do všech států dnešní patnáctky by to bylo 335 tisíc lidí ročně. Během následujícího desetiletí by se tento počet snížil asi na polovic. Za 30 let by v Německu již při zcela stabilizovaných poměrech mohlo pracovat až 2,5 miliónu lidí z dnešních kandidátských zemí (3,5 procenta tamního obyvatelstva) a v celé EU pak zhruba 3,9 miliónu, což odpovídá podílu 1,1 procenta na celkovém počtu obyvatel dnešní patnáctky.

Spoluautor této studie Christian Weise z DIW uvedl pro náš list, že všechna tato čísla, rozložená na dlouhé časové období, nijak nepotvrzují dramatické předpovědi o "stěhování národů" a o "zaplavení západní Evropy přistěhovalci". Stejně jako další experti se i on vyslovil pro vzájemné respektování obav, byť nejsou vždy podloženy fakty.