Potravináři chtějí ročně od státu půl druhé miliardy
10.12.2001 | Hospodářské noviny
Nejvíc peněz na to, aby přežily v evropské konkurenci, požadují mlékárny.
Nejméně 1,5 miliardy korun, a to každoročně až do doby vstupu země do Evropské unie, budou chtít potravináři od příštího roku od státu. Obávají se totiž, že pokud nebudou jejich firmy více investovat do modernizace výrobních technologií a marketingu, řada z nich v konkurenci s unií neobstojí.
Ministerstvo zemědělství spolu se Státní veterinární správou zpracovatelské firmy dělí do tří skupin podle toho, jak jsou na celoevropskou konkurenci připraveny. Z posledních údajů vyplývá, že sice zhruba čtvrtina firem je již připravena velmi dobře, ale naopak téměř pětina z nich by zřejmě vstup do unie nepřežila.
"Hodnotili jsme už přes šestnáct tisíc potravinářských provozů. Z nich čtvrtina je zcela bez závad, většina vyhovuje s menšími nedostatky, zbytek musí podstatně zlepšit především technologii výroby," říká mluvčí veterinární správy Josef Duben.
Právě na modernizaci výrobních linek, které umožní splnit hygienické, ekologické a zdravotní předpisy Evropské unie, chtějí zpracovatelé peníze od státu.
"Nejvíce dávají na investice samozřejmě sami podnikatelé. Ale podle analýz chybí našemu potravinářství ročně na všechny nutné změny více než pět miliard. Takže částku 1,5 miliardy považujeme za minimální," tvrdí ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.
Mezi obory, které potřebují peníze nejnaléhavěji, patří podle komory zejména mlékárenství, velké investice požadují i masný průmysl a producenti pekárenských a cukrářských výrobků.
Zda se peníze ve státní pokladně najdou, není zatím jasné. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že celou částku nebudou tvořit jen přímé dotace z jeho rozpočtové kapitoly. Peníze by podle něj měly jít zejména z programu Sapard, jímž sama unie podporuje přizpůsobování kandidátských zemí své agrární a potravinářské politice. Dalším zdrojem má být podpora malého podnikání z ministerstva průmyslu nebo programy ze zemědělského garančního fondu. Zatím však Fenclův úřad jasnou odpověď na to, kolik peněz poskytne, nedal.
Zemědělský výbor sněmovny minulý týden doporučil ministerstvu, aby podrobně zpracovalo dopady vstupu do EU na potravinářství. "Pomoc státu je nezbytná," míní poslanec Jaroslav Pešán (ODS).
Další články v kategorii Podnikání
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Pekárna Hruška zahájila v Ostravě provoz chlebové linky téměř za 50 milionů Kč (17.12.2025)
- Pivo, auta a losos. Británie podepsala s Jižní Koreou obchodní dohodu (17.12.2025)
- Mlékárně Net Plasy loni vzrostly tržby, zisk však podniku z Bystřice p. H. klesl (17.12.2025)
- SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů (16.12.2025)
- Novým generálním ředitelem řetězce Penny v Česku je od listopadu Draško Lazović (16.12.2025)

Tweet



