Podvodníci vydělávají na cukru

Kilo dovezeného cukru, který se prodá na domácím trhu místo toho, aby byl exportován v nových výrobcích, vynese podvodníkovi osm korun. Stát přitom ztrácí velké peníze. Kontrolní orgány tomu nejsou schopny zabránit.

Cukr z dovozu, který skončí na pultech tuzemských obchodů, je zatížen clem ve výši 140 procent. Naopak cukr, který se použije do výrobků určených k opětovnému vývozu, je od cla osvobozen. Právě toho podvodníci využívají. Státní pokladna tak přichází o desítky milionů korun. "Neschopnost kontrolních orgánů dokázat, že cukr osvobozený od cla je skutečně použit do výrobků na vývoz, umožňuje podvody. Místo aby se jím osladily limonády, čokoláda či další výrobky určené k vývozu, skončí různými cestami za podstatně nižší cenu na tuzemském trhu," konstatoval jeden z odborníků. Celní orgány připouštějí, že se tak může dít. "Není v našich silách zkontrolovat, zda cukr označený v celních dokladech k aktivnímu zušlechtění je skutečně použit do následně vyvezených výrobků," potvrdil celník severočeské celnice. Loni se bezcelně dovezlo 40 tisíc tun cukru. Cena se pohybovala kolem 10 korun za kilogram. Clo tuto cenu zvýší na 24 korun, takže domácí ceně - zhruba 18 korun za kilogram - nekonkuruje. Situace se však změní, pokud se dovezený cukr dostane na trh bez cla. Rázem šmelináři vydělají 8 korun na jednom kilogramu. Pokud by se na trh dostala jen čtvrtina cukru, určená do vyvážených výrobků, získali by 80 milionů korun. Naopak stát by tratil 140 milionů korun na neodvedeném clu. Podle odborníků však bezedného cukru mizí v domácí spotřebě daleko více. "Pro potřeby zpracovatelů se loni dodalo sto tisíc tun cukru, z toho 40 tisíc tun bylo bezcelně dovezeno," řekl Oldřich Reinbergr, předseda Českomoravského cukrovarnického spolku. Podle něj však podíl cukru ve vyvezených výrobcích zdaleka neodpovídá tomu, co se dovezlo. "Navíc jsme schopni pokrýt celou potřebu zpracovatelů z domácích zdrojů," dodal předseda.