Peníze ze Sapardu váznou

Už dva roky čekají domácí zemědělci a obyvatelé venkova na to, až dostanou prostřednictvím programu Sapard finanční podpory z Bruselu. Nejde o maličkost, ročně by mělo přes Sapard do republiky plynout kolem 22 miliónů eur (to je přes 700 miliónů korun). Jenže akce, s jejímž spuštěním se původně počítalo již od roku 2000, se dosud nerozběhla. Začne to již od příštího roku - ujišťují nyní úředníci v Praze i v Bruselu.

"První peníze by domácí příjemci mohli dostat tak v dubnu roku 2001," míní Michal Pospíšil, poradce pro program Sapard v České republice.

Zdržují obě strany

V současné době závisí přísun peněz na tom, zda agenturu Sapard pro Česko schválí Brusel. "Naposledy v říjnu jsme byli Bruselem ujištěni, že akreditace naší agentury by měla proběhnout do konce letošního roku," říká Milena Vicenová z české agentury Sapard.

Přitom již v minulosti se několikrát objevil termín akreditace, nikdy však nebyl splněn. Česká strana říká, že za zdržení může například i letošní výměna příslušného úředníka, který má v Bruselu náš stát na starost. Evropská unie naopak namítala, že Praha teprve nedávno splnila všechny předpoklady pro to, aby se využití peněz z programu dalo průhledně kontrolovat. To je podle Bruselu jedna ze zásadních podmínek.

Nic jsme netratili

Úředníci rovněž zdůrazňují, že Česko nepřišlo o žádné peníze tím, že se program pravděpodobně spustí až s nejméně dvouletým zpožděním.

"Žádné peníze se neztratí, o nic nepřijdeme. Je rozhodnuto, že peníze, určené původně na rok 2000, lze využít až do roku 2003. Obdobně to je s finančními prostředky na letošní rok," vysvětluje Vicenová.

Česká republika má nárok čerpat ročně zhruba 22 miliónů eur od roku 2000 do roku 2006. Celkově to znamená, že by z Bruselu měla v rámci programu Sapard dostat kolem 157 miliónů eur.

Cílem programu je zaměřit kandidátské země na priority Společné zemědělské politiky, kterou uplatňuje Evropská unie. Především pak zavést v těchto zemích systémy přidělování finančních prostředků a jejich kontroly po vzoru unie.

Pro deset kandidátských zemí tak v Sapardu uvolňuje ročně unie 520 miliónů eur. Peníze jdou z Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu. V Česku se na zavádění programu Sapard kromě Ministerstva zemědělství podílí také Ministerstvo pro místní rozvoj.

Co nejlepší projekty

Ačkoliv se stále ještě čeká na akreditaci agentury, upozorňují její pracovníci podnikatele, aby své projekty se žádostmi o podporu vypracovávali už teď. Agentura je připravena poskytovat odborné konzultace a také poradit, zda je projekt vůbec reálný. Ředitel agentury Petr Buchal jednal i s představiteli bank o tom, aby podnikatele, kteří se budou ucházet o Sapard, více podpořili.

"Pro fungování Sapardu jsou totiž nutné dvě základní podmínky. Tou první je zmíněná akreditace agentury, druhou pak naprosto konkrétní podnikatelský projekt," zdůrazňuje Pospíšil.

Kvalita projektů podle něj bude rozhodujícím kritériem, nakolik Česko Sapardu skutečně využije. "Nejde o to, abychom byli v Bruselu mezi prvními, ale abychom pak na kvalitní projekty mohli peníze čerpat," konstatuje Pospíšil. Jako první letos získalo akreditaci Bulharsko a Estonsko. "Otázkou právě je, jaké tyto země předloží projekty. Třeba Maďarsko nebo Polsko nespěchá," dodal.