Peněz z unie přijde více, bude o ně boj

24.05.2001 | Mladá fronta Dnes

Evropská unie ročně do zemí, které se mají v příštích letech stát jejími novými členy, dává více než sto miliard korun. Těmito dotacemi chce zajistit, aby postkomunistické země, čekající nyní za branami unie, vyřešily své slabiny a lépe se vypořádaly s problémy, které unie kritizuje. S blížícím se datem vstupu peněz z unie přibývá. Státy patnáctky už nyní otevírají citlivou otázku, jak se bude pomoc chudším státům rozdělovat poté, co se stanou plnokrevnými členy.

I PLETENÍ KOŠÍKŮ JE REKVALIFIKACE

V Brně při muzeu romské kultury funguje od loňského roku malá košíkářská dílna, ve které se romské děti i dospělí učí plést košíky a se svou expozicí objíždějí republiku. V řeči Evropské unie, která tento projekt zaplatila, se tomu říká "rekvalifikace Romů na drobnou řemeslnou výrobu v dílnách tradičních romských řemesel". Protože integrace Romů představuje podle Evropské unie jeden z problémů, s nímž se Česko musí vypořádat před vstupem, Brusel uvolnil na pletení košíků 220 tisíc korun. "S rozjezdem projektu byly problémy, ale nyní funguje dobře. Cílem bylo, aby se Romové věnovali této činnosti dál a aby se svou kulturou seznámili veřejnost," říká Markéta Říčařová z agentury AMoS, která utrácení evropských peněz kontroluje.

PŘED VSTUPEM 40 MILIARD

Když se k těmto penězům připočítají další, které již Brusel poskytl nebo slíbil poskytnout pro lepší připravenost České republiky před jejím vstupem do unie, jde o více než 40 miliard korun. Podle souhrnné zprávy na toto téma, kterou minulý týden schválila vláda, připadá 25 miliard z této částky na akce odsouhlasené do konce loňského roku. Zbývajících 15 miliard je příslib Bruselu na dobu, dokud nebudeme plnohodnotnými členy, což se má podle většiny aktuálních prognóz stát v roce 2004. Ročně tak Česká republika získá v průměru přes šest miliard korun. To je sice zhruba procento státního rozpočtu, ale kdyby stát chtěl získat tyto peníze doma, musel by kupříkladu živnostníkům skoro na dvojnásobek zvýšit daň z nemovitostí.

POLOVINA JDE NA EKONOMIKU

Částka na "rozvoj občanské společnosti" či na podporu menšin je ovšem jen zlomkem v celkovém balíku evropských peněz. Více než polovina rozdělených či přislíbených peněz má směřovat na posílení ekonomiky. Především na investice do silnic, železnic a projektů a na pomoc zaostalým oblastem. V tom, na jaké účely se peníze využijí, mají hlavní slovo zástupci Evropské unie. "Navržené projekty by měly řešit problémy, které byly v příslušných dokumentech vyjmenovány jako priority nutné pro přípravu na členství v unii. Návrhy, kterých se každý rok sejde obvykle dvakrát více, než kolik je k dispozici peněz, posoudíme spolu s delegací Evropské komise a poté je schvaluje Brusel," vysvětluje Ludmila Lefnerová z Centra pro zahraniční pomoc, které coby orgán ministerstva financí uvolněné peníze spravuje. Vůbec největší schválené projekty unie financovala hned po spuštění předvstupní pomoci v roce 1995, kdy startoval program Phare a unie schválila jednak příspěvek 50 milionů eur, 1,75 miliardy korun, na budování železničního koridoru a 10 milionů eur na výstavbu rychlostních silnic. Srovnatelné částky Brusel uvolnil v roce 1997 na posílení státní správy či loni na pomoc severních Čech a Ostravska.

EU ZVAŽUJE, CO PO ROZŠÍŘENÍ

Díky skutečnosti, že Česká republika je stejně jako ostatní postkomunistické státy podstatně chudší zemí než stávající členové evropské patnáctky, proud peněz z Bruselu na Východ bude pokračovat i po rozšíření unie, byť z jiné kapsy evropských rozpočtů. "Půjde o částku mezi 40 až 60 miliardami eur ročně. Díky těmto fondům se španělská nebo irská ekonomika podstatně rychleji dostala na vyšší úroveň," uvedl náměstek ministra zahraničí a hlavní český vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička. Podle studie o dopadech členství v EU, kterou si nechala zpracovat vláda, by příspěvky z evropských rozpočtů měly urychlit ekonomický růst v České republice až o jeden procentní bod. Stávající členské země evropské patnáctky nyní debatují o tom, jak se bude pomoc pro chudší regiony po rozšíření rozdělovat. Španělsko, které je stále významným příjemcem dotací z těchto fondů, nabídlo Německu a Rakousku podporu pro jejich požadavky omezeného pohybu pracovních sil z Východu, pokud na oplátku získají záruku zachování příspěvků i po rozšíření. Suma prostředků je omezená a mají na ně nárok regiony, kde je životní úroveň pod 75 procenty průměru unie. Jakmile přistoupí nové státy, průměr celé unie se sníží a Španělsko by ze dne na den o fondy přišlo. "Proto je logické, že by Španělsko kupříkladu chtělo zvednout tuto úroveň například na 85 procent. Ale do roku 2006 jsou fondy rozděleny, tato debata se týká až období po roce 2006 a v této době bude o novém rozdělení fondů hlasovat i Česká republika jako plnoprávný člen," uvedl velvyslanec Evropské komise v Praze, Španěl Ramiro Cibrian.

Co všechno platí Evropská unie

(dotace EU pro ČR v letech 1990-2000 v milionech korun)

Phare 25 519

posilování demokracie, lidská práva, menšiny 550

infrastruktura, posílení ekonomiky 16 823

státní orgány, úřady, bankovnictví 2 545

životní prostředí 1 297

zemědělství 613

soudnictví a vnitro 847

vysoké školy 1 778

poplatky pro účast v jiných programech EU 892

řízení programu Phare 160