Paradox: řetězec Billa bude "kopat" za biopotraviny

Dosud "nepřátelské" strany spojily síly, aby pomohly pěstitelům a výrobcům biopotravin. Agrární komora, která je obvykle velkým kritikem postupů řetězců, nyní spojila síly se společností Billa.

Jejich cílem bude propagace biopotravin vypěstovaných nebo vyrobených v České republice. Billa na kampaň věnuje nejméně dva miliony korun pocházejících z prodeje ekologických tašek. Podrobnosti o kampani zveřejní komora teprve tehdy, až vybere mediální agenturu, která ji připraví.

Rozhodně ale nejde o konec hlasité kritiky, kterou Agrární komora často adresuje právě obchodním řetězcům.

"Nezačíná nová éra mezi obchodními řetězci, začíná nová éra mezi Agrární komorou a obchodním řetězcem Billa," komentoval spolupráci prezident komory Jan Veleba. Zemědělci se rozhodně nechystají svůj kritický přístup k řetězcům zmírnit.

Ekozemědělci: Řetězce jsou klíčové

Ti, kdo potraviny v biokvalitě pěstují či vyrábějí, důležitost spolupráce s obchodními řetězci potvrzují. "Do supermarketů a hypermarketů těchto sítí chodí převážná většina populace. Tři čtvrtiny prodaných biopotravin u nás si lidé koupí právě v řetězcích," upozornil Zdeněk Perlinger, předseda Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců.

Velká část biopotravin v nabídce však nepochází z České republiky. "V současné době nakupujeme od českých producentů jen asi 50 procent všech v naší síti nabízených bioproduktů," přiznal generální ředitel Billy v Česku a na Slovensku Jaroslaw Szczypka.

A tím vzniká ekologický paradox - takto vypěstované plodiny musí urazit stovky či tisíce kilometrů, což představuje zvýšenou zátěž například výfukovými plyny.

Chybí malé obchody a trhy

Billa se chystá podíl českých potravin v nabídce zvyšovat. Ale nepochybně to nebude snadné.

"Problém je, že řada místních producentů nedokáže splnit požadavky marketů co se týká například pravidelnosti dodávek. Například u kozího mléka je potíž, že kozy nedojí stále stejně. Biopotraviny jsou sezónní záležitost, ale řetězce chtějí nabízet bioředkvičky i v době, kdy je v Česku třicet pod nulou," vysvětlil jeden ze základních problémů Perlinger.

V Česku podle něj chybí odbyt pro středně velké producenty biopotravin. Ti velcí se domluví s markety, malí prodají většinu zboží přímým prodejem na farmě. Problém mají ti, kdo se oběma těmto škatulkám vymykají. Jejich zboží by měly prodávat malé specializované prodejny nebo tržiště. Těch je ale u nás stále nedostatek.

Je však možné, že řetězce nakonec udělají vůči českým biozemědělcům vstřícný krok. Poptávka po místních potravinách mezi lidmi totiž roste. A právě hlas zákazníků, tedy poptávky, je ten jediný, na který většina řetězců slyší.

"Češi nekupují cokoliv, ale začínají dávat přednost místním potravinám. A to je důvod, proč se o regionální výrobce začínají zajímat i řetězce," dodal Perlinger.