OECD: Eurozóna má příznivější vyhlídky než USA

Světová ekonomika zpomalila svou výkonnost již před 11. zářím, další globální růst závisí na překonání nejistot z teroristického útoku

Teroristický útok proti Spojeným státům přiměl domácnosti i podniky v celém světě, aby byly opatrnější ve svých výdajích a investicích, uvádí studie OECD.

Dvanáct států tzv. eurozóny sice vykazuje pokles dynamiky hospodářského růstu, na rozdíl od Spojených států a Japonska však může v příštím roce očekávat mírné oživení. Uvádí to prognostická studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která byla včera vydána v Paříži.

Eurozóna, která sdružuje státy Evropské unie bez Británie, Švédska a Dánska, trpí zejména tím, že její zisky z čistého vývozu letos klesají k nule. Tragické události z 11. září navíc otřásly důvěrou podnikatelů a spotřebitelů. Ovšem už před tímto datem podle OECD "hospodářské zpomalení, jež začalo v USA a šířilo se do dalších zemí, způsobilo globální hospodářský pokles".

Jaké jsou předpoklady, že se tento negativní trend ve světové ekonomice zvrátí? "Pro oživení je klíčové překonání pocitu nejistoty, který zesílil od (11.) září. Zvýšené rizikové faktory nutí domácnosti i podniky k větší opatrnosti, k odkladu rozhodnutí nakupovat a investovat," píše se ve studii OECD.

Její studijní ústav, který patří k nejrenomovanějším, protože na rozdíl od jiných prognostických pracovišť disponuje i nejdůvěrnějšími ukazateli z členských zemí, má za to, že "pokud politický a vojenský vývoj nebude mít negativní hospodářské efekty, může se nejistota (mezi spotřebiteli a podnikateli) vytratit již během prvního pololetí 2002".

OECD chválí zejména privátní sektor ekonomiky, že usiluje o to, aby se postupně obnovilo příznivé prostředí pro "obvyklé podnikání".

I když se očekávalo, že globální sestup konjunkturní křivky se dotkne zemí Evropské unie jen okrajově, jejich hrubý domácí produkt "výrazně poklesl, obzvláště v důsledku snížení poptávky po podnikových investicích a výrazného snížení exportu".

Návrat k soustavnému růstu v zemích eurozóny závisí podle OECD mimo jiné na tom, aby byl reformován trh práce. To se nejvíce týká zemí s vyšší mírou nezaměstnanosti, které by měly odstranit zastaralý a rigidní pracovněprávní režim. Jde zejména o Německo, kde se míra nezaměstnanosti v příštím volebním roce má zvýšit o několik desetin procenta. Ale reforma pracovního trhu je politicky příliš citlivá, než aby ji sociálně demokratická vláda začala prosazovat.

OECD snížila pro letošní rok odhad hospodářského růstu Německa na 0,7 procenta. Ještě na jaře předvídala vzestup hrubého domácího produktu o 2,2 procenta. Požadavky německých podnikatelů, aby vláda dále snížila daňovou zátěž a stimulovala tak ekonomiku, OECD odmítá. Zároveň vyzývá, aby Berlín dodržoval přísnou rozpočtovou politiku. K výraznému růstu dojde v Německu až v roce 2003, kdy je plánována další redukce daní.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info