Občany EU pohoda zvířat nezajímá

Z průzkumu v členských zemích EU, který si zadala počátkem letošního roku Evropská komise a který byl vyhodnocen v květnu, vyplývá, že prakticky polovinu Evropanů při nákupech nezajímá, za jakých podmínek byla zvířata chována. Konstatoval to dnes mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben s tím, že v ČR to jsou skoro tři čtvrti občanů. Z průzkumu vyplývá dále to, že mnoho zákazníků v obchodech není s to rozpoznat, z jakých chovů produkty, tj. maso či vejce pocházejí. Přitom by údajně mnozí rádi nakupovali právě z chovů, kde se zvířata chovají ještě lépe, než jak určují veterinární předpisy.

Zdravotní nezávadnost potravin uváděných do oběhu je už prakticky samozřejmostí. Samozřejmostí už je i to, že veterinární inspektoři kontrolují v chovech hospodářských zvířat způsob jejich chovu, i to, zda zvířata nejsou „týrána“ špatným zacházením popřípadě krmením, ale i zda dodržují podmínky dobré pohody zvířat, jak je to i uloženo veterinárním zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Na samotných výrobcích či zpracovatelích pak je, aby své produkty odpovídajícím způsobem označili, jak ukládá veterinární zákon a zákon o potravinách. Potraviny živočišného původu musejí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, datem minimální trvanlivosti, popřípadě použitelnosti, tím, kdo výrobek zabalil či vyrobil, zkrátka tak, aby jej bylo možné identifikovat a v případě možných problémů dohledat původ.

Označení welfare chovů pak je například u masa a masných výrobků možné a využívají jen různé zpracovatelské svazy, které je pak smějí označovat například BIO apod. U vajec to je například tak, že způsob chovu lze rozeznat z jejich označení. Lze poznat, z jakého chovu vejce pochází, je-li první jednička je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického.