Nové šance pro domácí výrobu

Objem prodeje na vnitřním trhu roste již devět čtvrtletí. V období březen až květen se tržby maloobchodu včetně potřeb pro motoristy zvýšily meziročně podle předběžných údajů o 3,2 % ve stálých cenách. Výroba se ale mnohdy nestačí přizpůsobit.

Růst spotřebitelské poptávky v uplynulých dvou letech vytvářel pro dodavatele příznivé prostředí, mají v této oblasti ještě stále rezervy. Poptávka na spotřebitelském trhu odráží totiž nejen vývoj reálných příjmů domácností, změny ve struktuře výdajů, rozsah nákupů podnikatelského a veřejného sektoru či stav spotřebitelské nálady. Po stagnaci prodeje v r. 1997 a hlubokém propadu v r. 1998, kdy se objem prodeje maloobchodu včetně potřeb pro motoristy snížil o 7,3 %, došlo od počátku r. 1999 k překvapivému obratu. Zatímco hospodářství ještě zápasilo s recesí, zvýšil se v uvedeném roce fyzický objem prodeje meziročně o 3 %.

Motivace spotřebitelů

Nákupní aktivitu spotřebitelů v r. 1999 jistě prioritně nepodnítil růst příjmů domácností. Disponibilní příjmy (část celkových příjmů v daném roce, která zůstane domácnostem po zaplacení daní, pojistného a dalších transferů) dokonce poklesly v reálném vyjádření o 0,3 %. V 1. čtvrtletí poprvé po mnohaletém období růstu mírně klesla celková cenová hladina maloobchodního prodeje (o 0,5 %) stlačovaná výrazným poklesem cen potravin (o 2,4 %). Prodej potravinářského zboží od počátku r. 1999 doslova expandoval (meziroční nárůst fyzického objemu prodeje v celém roce o 11,8 %). To překonalo tehdy ještě klesající prodej nepotravinářského zboží, takže celkové tržby vnitřního obchodu nastoupily růstový trend s řadou pozitivních dopadů na navazující segmenty hospodářství.

Vedle mimořádného cenového vývoje umožnilo návrat ke spotřebě i snížení objemu úspor domácností. Míra úspor se po nárůstech v předchozích letech snížila v r. 1999 o 0,2 bodu na 10,5 %. Příznivou okolností pro obnovu růstu hmotné tržní spotřeby bylo i přechodné zpomalení deregulací cen služeb. Příznivý vývoj fyzického objemu prodeje na vnitřním trhu zesílil v r. 2000. Faktory ovlivňující růst v r. 2000 však doznaly proti r. 1999 změn. Nastupující oživení ekonomiky podpořilo nákupní aktivitu podnikatelského i veřejného sektoru. Po poklesech počtu zahraničních návštěvníků v letech 1998 a 1999 se jejich počet začal v r. 2000 opět zvyšovat. Hranice ČR překročilo více než 104 mil. cizinců (o 3,4 % více než v r. 1999), což ovlivnilo i rozsah nákupů. Cenový vývoj potravin se vrátil k trendu mírného růstu. Potraviny si přesto udržely prvenství, pokud jde o dynamiku prodeje. Po dlouhém období útlumu se začal zvyšovat i prodej nepotravinářského zboží.

Disponibilní příjmy domácností sice vzrostly proti r. 1999 o 3,8 %, ale vlivem vyššího růstu cen zaznamenaly mírný reálný pokles. Růst cen za bydlení, energii a další služby přibrzdil výdaje domácností za nákupy zboží. Růst prodeje naproti tomu podpořila větší ochota bankovního sektoru poskytovat různé dluhové instrumenty drobnější klientele. Koncem r. 2000 dosáhl objem korunových úvěrů obyvatelstvu 94 mld. Kč (meziroční zvýšení o 23,2 %). Zdá se, že drobní spotřebitelé stále více věří tomu, že vývoj jejich příjmů bude příznivý a umožní jim vyrovnat se s dluhovou zátěží. Domácnosti našetřily o 12 mld. Kč méně než v r.1999 a míra úspor klesla z 10,5 na 9,0 %. Posílení spotřeby v r. 2000 významně přispělo k růstu HDP. Vedoucí roli však v tomto směru převzala výrazně rostoucí hrubá tvorba kapitálu ovlivněná přílivem přímých zahraničních investic.

V r. 2000 dosáhly tržby maloobchodu za prodej zboží a služeb 563 mld. Kč, za prodej a opravy motorových vozidel, jakož i za prodej pohonných hmot se utržilo 292 mld. Celkem to bylo 855 mld. Kč (v b. c., bez DPH). Zhruba 31 % z celkové hodnoty tržeb bylo za zboží z dovozu. Zbývajících 69 % (590 mld. Kč) byla hodnota zboží a služeb domácího původu (objem odpovídá asi 38 % celkových tržeb zpracovatelského průmyslu v r. 2000). Přestože o objemu dovozu zboží pro vnitřní trh nejsou přímé statistiky, podle propočtů MPO roste hodnota tohoto zboží dlouhodobě rychleji než celkové tržby vnitřního trhu. Za posledních 5 let se tyto dovozy zvýšily téměř o 90 %, zatímco hodnota tržeb jen asi o 40 %. Tak se zvýšil podíl dováženého zboží na celkové nabídce vnitřního trhu ze zhruba 23 % v r. 1995 asi o 8 bodů. Ve stejném rozsahu se snížil podíl hodnoty prodaného zboží domácího původu. Jestliže se poptávka na vnitřním trhu, vyjádřená hodnotou tržeb zvýšila v letech 1995 až 2000 o 40 %, zvýšila se v tomtéž období hodnota tržeb za zboží domácího původu jen o 25 %.

Aby podíl dováženého zboží zůstal na úrovni r. 1995, museli by tuzemští dodavatelé dodat v r. 2000 na vnitřní trh o téměř 70 mld. Kč zboží více, než se jim podařilo uplatnit. Jde přitom o žádané zboží schopné obstát v tvrdé konkurenci. Dodavatel musí garantovat včasnost dodávek, atraktivnost provedení, bezchybný servis a individuální platební podmínky. Vysoká kvalita má být samozřejmostí. Nabídka pouhého zboží může být důvodem, proč z obchodů mizí tradiční domácí výrobky a jsou nabízeny obdobné zahraniční.

Souvislosti a rizika

Hodnocení rostoucího rozsahu dováženého spotřebního zboží není jednoznačné. Dovozy spotřebního zboží rozšiřují nabídku, kterou vyžaduje rychle se prohlubující příjmová diferenciace a náročnost spotřebitelů. Z hlediska celkových výsledků zahraničního obchodu představuje zvyšování dovozu spotřebního zboží faktor prohlubující záporné saldo obchodní bilance, což působí proti růstu HDP. V r. 2000, kdy se deficit zahraničního obchodu dramaticky prohloubil vlivem enormního růstu dovozních cen surovin, zejména ropy a plynu, byl zhoršující se vliv rostoucího dovozu spotřebního zboží vnímán obzvláště citlivě. Vývoj naznačuje, že na růst poptávky na vnitřním trhu reaguje živěji samotné odvětví obchodu, především velké podniky, než produkční sféra. I když se postupně zvyšuje objem prodaného tuzemského zboží, zaostává tento růst za možnostmi prodeje. Mezeru pak vyplňuje zboží z dovozu, jehož tržní podíl trvale roste bez ohledu na aktuální vývoj obchodní bilance.