Německá poptávka zpomaluje náš export i průmysl

Útlum konjunktury v Evropě oslabí letos růst české ekonomiky

Za leden až červenec přesáhl obchodní schodek 70 miliard Kč a byl o více než 15 miliard Kč vyšší než ve stejném období roku 2000. Tempa růstu dovozu a vývozu přitom v jednotlivých měsících vykazují silnou fluktuaci, stejně jako výše obchodních schodků. Kombinace faktorů, které zahraniční obchod determinují, je komplikovanější než v předchozím roce.

Eva Zamrazilová

Pro vývoj českého zahraničního obchodu je určující na jedné straně vývoj světových cen surovin, na straně druhé úroveň poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů. V r. 2000 byl vysoký schodek obchodní bilance vyvolán především výrazným růstem cen ropy a dalších surovin na světových trzích. V roce 2001 ceny ropy víceméně fluktuují (po jarním růstu snad červencový pokles bude mít dlouhodobější charakter), podobně jako výsledky českého zahraničního obchodu.

V prvním pololetí letošního roku bylo pasívum v obchodě s palivy o 10 miliard korun vyšší než v prvním pololetí předešlého roku, přičemž zvyšování tohoto schodku bylo až do května celkem rovnoměrně rozděleno do jednotlivých měsíců. Počínaje červnem se jeho meziroční růst zastavil a také v červenci schodek v obchodě palivy stagnoval, takže tento faktor by - při rozumném vývoji cen surovin na světových trzích, který v současné době očekáváme - neměl na růst obchodního schodku ve zbytku tohoto roku působit.

Zlom směrem dolů

Červenec ale zaznamenal jiný zlom, který obchodní bilanci naopak negativně zatížil: Obchod stroji a dopravními zařízeními - komoditní skupina 7, která dlouhodobě kompenzovala část schodku vznikajícího ve skupinách paliv a dalších surovin, zaznamenal schodek téměř pět miliard korun. Tento zlom pro další měsíce pravděpodobně zastaví tendenci zlepšování meziročního aktiva v této komoditní skupině (celkově za prvních sedm měsíců dosáhlo toto zlepšení ještě 7 miliard Kč). Skluz do pasíva je nepochybně důsledkem zpomalování poptávky v západní Evropě, protože červenec 2001 přinesl současně i dva další zlomy: Do pasíva se přehoupl i obchod s Evropskou unií (-7,6 miliardy Kč) i obchod se SRN (-1,7 miliardy Kč).

Zpomalování západoevropské poptávky, které je pro Českou republiku citelné zejména v případě hlavního obchodního partnera - SRN, jež má na českém vývozu přibližně 40% podíl, se ve výsledcích zahraničního obchodu začíná projevovat od začátku druhého čtvrtletí. Po zveřejnění červencových výsledků o zahraničním obchodě již není pochyb, že s tímto faktorem je třeba při odhadu celoročních výsledků obchodní bilance definitivně počítat.

Slábnoucí poptávka po českých exportech by sice měla zpomalovat při vysoké dovozní náročnosti českého exportu také růst českého dovozu ze SRN - vývoj je však prozatím asymetrický. Zatímco v červenci dovoz se SRN stále rostl dost rychle (o 19 %), vývozy vzrostly jen o 3 % (za celé první pololetí +24 procent a +11 %), takže zpomalení německé konjunktury na českou obchodní bilanci má a bude mít jednoznačně vážný dopad - pro celý rok 2001 odhadujeme meziroční zhoršení obchodní bilance ze SRN řádově na minimálně 40 miliard Kč. To znamená, že místo aktiva 50 miliard Kč, jehož bylo dosaženo v roce 2000, očekáváme jen velmi nízké kladné saldo v rozsahu maximálně 10 miliard Kč, ale pravděpodobně spíše ještě nižší. Celkově schodek zahraničního obchodu v roce 2001 dosáhne minimálně 130 miliard Kč, což proti roku 2000 bude mírné zhoršení.

Závislost se prohlubuje

Ocenění dopadu oslabení německé konjunktury na český zahraniční obchod je přibližně predikovatelné. Složitější problém představuje ocenění dopadu na český průmysl a HDP. Připomeňme, že koncem r. 1999 oživení v českém průmyslu nastalo právě v důsledku akcelerace západoevropské poptávky po českých vývozech. Oživení pak rozhýbalo český průmysl, který po celkovém poklesu o 3,1 % v r. 1999 vzrostl v r. 2000 o 5,8 %. Otevřenost české ekonomiky se přitom stále zvyšuje: Obrat zahraničního obchodu v roce 1999 byl přibližně stejně vysoký jako HDP v běžných cenách, v roce 2000 ho převýšil o 20 % a v 1. čtvrtletí 2001 byl obrat v zahraničním obchodě již o 40 % vyšší než HDP. Plynule rostl také význam EU i SRN pro český zahraniční obchod: V současné době má EU podíl na českém dovozu přibližně 63 %, na vývozu 70 %, u SRN je relace 34 procent a 40 procent.

Rostoucí otevřenost ekonomiky společně s rostoucím významem EU, a především SRN, zvyšuje závislost českého zahraničního obchodu, českého průmyslu i celé nabídkové strany ekonomiky na stavu konjunktury v Evropské unii, a především v SRN. Zpomalování zahraniční - především německé - poptávky začíná mít ve druhém čtvrtletí 2001 - prostřednictvím zpomalování exportu - negativní vliv na růst v českém průmyslu (viz graf).

Od počátku roku 2000 je viditelná i tendence závislosti českého vývozu na německém exportu, kterou si lze vysvětlit tím, že řada českých exportérů se svou produkcí nesměřuje přímo na trhy SRN, ale stává se subdodavateli exportérů německých. Tato skutečnost by - vzhledem k tomu, že německé exporty si v prvním pololetí 2001 zachovaly slušnou dynamiku a pro celý rok 2001 se odhadují asi na 5 procent - mohla zmírnit dopady celkově slabého růstu německého hospodářství (odhad na rok 2001 jen 1 procento) na český export i průmysl.

V současné době lze efekt zpomalení západoevropské konjunktury na růst českého průmyslu ocenit přibližně v rozsahu 2 až 3 procentních bodů: Pokud by silná poptávka z roku 2000, doznívající ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku byla přetrvala, růst v průmyslu by v celém roce 2001 dosáhl 9 - 10 %. Při oslabení poptávky můžeme očekávat nižší - i když stále ještě velmi příznivý - růst průmyslové výroby kolem 6 - 7 procent.

Dopady nejsou drtivé

V případě investiční domácí poptávky lze tedy očekávat zpomalování, neboť domácí investiční poptávka nemá autonomní charakter a je převážně indukována vývojem poptávky zahraniční. Spotřebitelská domácí poptávka na vývoj zahraniční poptávky zatím reagovat nebude. Ve druhém pololetí roku 2001 zůstane na solidní úrovni (dané jak růstem mezd a dalších příjmů, který ve druhém pololetí nezpomalí, tak i rostoucím využíváním spotřebitelských úvěrů) a poroste tempem okolo 3 procent.

Ve vnějším sektoru by se slábnoucí západoevropská konjunktura měla projevit jen dalším mírným zhoršením negativního příspěvku netto exportu k vývoji HDP. Po zvážení všech faktorů je pravděpodobné odhadnout, že slábnoucí západoevropská (především německá) konjunktura v roce 2001 by měla celkový růst hrubého domácího produktu snížit o přibližně půl procentního bodu. Pokud by tedy ochlazení západoevropské konjunktury nebylo dlouhodobé, nemělo by mít na hospodářský růst české ekonomiky nikterak drtivý dopad. Zahraniční analytici prozatím očekávají, že zpomalení růstu je pouze přechodné a že situace by se koncem roku 2001 a v roce 2002 měla zlepšovat - v každém případě je zatím předčasné odhadovat dopady déle než do konce tohoto roku.

Autorka je analytička Komerční banky