Na květnové inflaci se projevil »bramborový efekt«

Ceny především hovězího masa se vyvíjejí pod vlivem zpráv o možných zdravotních rizicích spojených s jejich konzumací

Vývoj spotřebitelských cen překvapil ekonomické analytiky i centrální banku. Bezprostředně se nečekají žádná protiopatření.

Michal Fialka

Zatímco investiční banka Patria Finance uvedla svůj komentář k výsledkům květnové inflace titulkem "Konec inflačního kli du", naopak z klidu se nenechala vyvést Česká národní banka. Viceguvernér Oldřich Dědek prohlásil, že vyšší než očekávaná inflace je zapříčiněna především kolísavým vývojem cen potravin a pokračujícím růstem energií. Po vyloučení těchto vlivů podle něj růst cenové hladiny výrazněji nevybočuje z běžné sezónnosti. Jinými slovy: Pokud by ceny nezakolísaly, pak by byly stabilní. Důležité však je, že na základě informací o květnové inflaci ČNB »prozatím nemění dlouhodobější hodnocení cenového vývoje«. Z této formulace vyplývá, že národní banka nechystá v nejbližší době zvýšení úrokových sazeb.

Zopakujme: V květnu stoupl index spotřebitelských cen o 0,6 % oproti předchozímu měsíci, přičemž odborníci očekávali číslo o dvě desetiny bodu nižší. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v květnu proti stejnému období roku 2000 dosáhla 5,0 %. V dubnu tohoto roku byl stejný ukazatel 4,6 %. Tzv čistá inflace, kterou sleduje ČNB, vzrostla ve srovnání s dubnem o 0,8 % a proti květnu roku 2000 dosáhla výše 3,8 %.

Není důvod k obavám

Výsledek květnové inflace analytiky skutečně překvapil. Pětiprocentní meziroční hodnota inflace vystoupla na nejvyšší úroveň od prosince roku 1998 (6,8 %) a dotkla se horní hranice začátku pásma, z kterého chce ČNB řídit celkovou inflaci od ledna příštího roku. Také čistá inflace se na dvě desetiny procentního bodu přiblížila horní hranici cíle, který si stanovila národní banka na konec letošního roku (2 až 4 %). Znamená to tedy, že ČNB bude reagovat, zpřísní měnovou politiku a zvýší základní zápůjční sazby? Není důvod k obavám, tvrdí hlavní ekonom Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek. Podle něj již tento měsíc meziroční inflace poklesne pod pět procent. Ostatně sama centrální banka označila několik vnějších faktorů, které při sledování inflačního cíle nebude svou politikou eliminovat. Jsou to:

· výrazné odchylky světových cen surovin, energetických zdrojů a dalších komodit od jejich predikce

· výrazné odchylky devizového kursu od jeho predikce, které nesouvisejí s vývojem domácí ekonomiky a nejsou důsledkem domácí měnové politiky

· výrazné změny v podmínkách zemědělské výroby s dopadem na ceny zemědělských výrobců

· živelní pohromy a jiné mimořádné situace s nákladovými a poptávkovými dopady do cenové oblasti

Zdražení zájezdů

Tři ze čtyř těchto faktorů skutečně ovlivnily výši květnové inflace. Drahá ropa povzbudila ceny benzínu, takže v oddíle doprava pokračoval růst cen pohonných hmot o 6,7 %, a to i přes pokles cen LPG o 5,6 %. Benzín Natural 95 v květnu dosáhl průměrné ceny 28,51 Kč/1, motorová nafta 24,68 Kč/1 a LPG 13,02 Kč/1. Ve srovnání s březnem, kdy byly letos ceny tekutých pohonných hmot nejnižší stoupl Natural 95 o 11,4 %, motorová nafta za stejné období o 1,7 %. Naopak od ledna klesly ceny LPG o necelých 23 %.

Analytikové se dohadují, jak a kdy se rostoucí cena ropy promítne do úrovně domácích spotřebitelských cen. V jednom viditelném případě se tak patrně už stalo. Zahraniční rekreační zájezdy podražily o 6,2 %. Analytička Conseq Finance Anne Blüherová to připisuje právě vyšším cenám ropy. Podle Davida Marka z Patria Finance ke změnám v cenách cestovních zájezdů dochází v souvislosti s přechodem na letní katalogy v průběhu června. Letošní rok byl výjimkou a cestovní kanceláře podražily o měsíc dříve. Sobíšek se zase domnívá, že cestovní kanceláře promítly do cen zájezdů povinné pojištění proti krachu, které jim ukládá zákon.

Květnovou inflaci ovlivnilo i zvýšení cen potravin, které bylo důsledkem zejména růstu cen čerstvé zeleniny o 14,3 % a masa o 1,7 %. Projevil se jarní takzvaný "bramborový efekt", jak tento jev nazval před rokem Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. Cena rané zeleniny na trhu totiž bývá vyšší než skladované, což se projevuje na celkové hladině. Ale někdy to nestačí k vyprovokování růstu cen potravin. Před dvěma lety v květnu chabá poptávka srazila ceny potravin o pět procent pod cenovou hladinou roku 1998, což zaskočilo analytiky i centrální banku. Vloni jsme ale byli svědky stejného obrázku jako letos. Inflace tehdy stoupla o dvě desetiny bodu nad očekávání právě vlivem růstu cen potravin a pohonných hmot.

Ceny masa se vyvíjejí pod vlivem zpráv o možných zdravotních rizicích spojených s jejich konzumací. V květnu stoupla cena hovězího o jedno procento, zatímco pět předchozích měsíců klesala právě z obav před případnou nákazou BSE. Marek vysvětluje květnový výsledek jako přizpůsobení se nabídky snížené poptávce. Producenti ostatního masa využili výpadku hovězího na masném trhu ke zvýšení cen. S ohledem na první výskyt nákazy BSE v České republice se dá očekávat, že hovězí nebude v nejbližší době patřit k proinflačním faktorům.

Žádné razantní kroky

Před nedávnem ČNB prohlásila, že rizika budoucího růstu inflace se mírně zvyšují, ale později vydala spíše uklidňující zprávy. Také většina analytiků se shoduje, že není důvod očekávat rázné protiinflační kroky centrální banky.

Zejména je otázkou, jak se projeví vyšší ceny ropy v cenách dalších výrobců a poskytovatelů služeb. Jinými slovy, do jaké míry vysoce konkurenční trh dokáže vyvinout tlak na restrukturalizaci nákladů jednotlivých firem. Desetiprocentní vzestup ceny ropy na světových trzích během jediného měsíce se musí v malé otevřené ekonomice, jako je česká, dříve či později projevit.

Na stabilitu cen má klíčový vliv i fiskální politika vlády. Pokud bude vláda pokračovat v tendenci stále více a stále rychleji se zadlužovat, bude to mít výrazný dopad na inflaci. Dodatečné peníze, které neodpovídají nabídce, se nakonec projeví v cenové hladině. Patrně se nedá očekávat, že vláda rok před volbami zvolí výrazně úspornou výdajovou politiku. Bude proto záviset na konečné výši dluhu, s jakým vláda míní hospodařit, a také na způsobu jeho použití a financování.

Hladina cen souvisí s celkovou úrovní mezd. Ne nadarmo ČNB vychází ze stanovení inflačního cíle pro letošní rok z předpokladu, že na jeho splnění budou participovat odbory. Systém přímých daní zaměstnanců, kterým odvody strhává přímo zaměstnavatel, pochopitelně vede k tomu, že i malé zvýšení čisté mzdy vede k velkému zvýšení celkových mzdových nákladů. Aby proto odbory dosáhly růstu čistých příjmů svých členů na úrovni inflace, jsou nuceny požadovat razantní zvýšení hrubých mezd. Pro úspěšnou kontrolu cen je ale důležité, aby mzdový nárůst nejvýše ko píroval růst produktivity práce. V tomto ohledu je zdravý vývoj v průmyslu za poslední rok. Podle zveřejněných údajů dosáhl v dubnu 2001 meziroční index průmyslové produkce růstu o 11,4 % a po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostl o 8.9 %. Průměrná měsíční nominální mzda činila v dubnu v průmyslu 13 713 Kč a meziročně vzrostla o 8,1 %. To je identický nárůst jako u celkové produktivity práce v průmyslu, takže jednotkové mzdové náklady se meziročně nezměnily. Ještě výrazně příznivějších výsledků bylo dosaženo ve stavebnictví, kde průměrná nominální mzda dosáhla v dubnu 13 935 Kč a byla o 10,3 % vyšší než v dubnu 2000. Produktivita práce se zvýšila o 15,7 % jednotkové mzdové náklady se snížily o 4,7 %.

Ceny potravin, které tvoří významnou část spotřebního koše, na němž se inflace měří, si svůj "zeleninový skok" odbyly v květnu. Pro budoucí cenový vývoj bude důležité, do jaké míry a na jak dlouho srazí poptávku po hovězím mase obavy z nakažení BSE. Vysoká konkurence na maloobchodním trhu potravin dává jen malé možnosti ke prudším výkyvům, které nesouvisejí se sezónním charakterem zboží.

V minulých třech letech květnový vývoj inflace vždy nemile překvapil centrální banku i ekonomické analytiky. V roce 1999 byla inflace nižší, než všichni očekávali, naopak v posledních dvou letech vyšší. Dávno pryč je doba, kdy na nějakém tom procentním půlbodíku příliš nezáleželo. V dnešní nízkoinflační ekonomice musí ČNB opatrně našlapovat mezi desetinkami a velmi pečlivě analyzovat všechny projevy inflace, než se odhodlá k nějaké akci.