Minimální mzda roste

Minimální mzda roste. Bere lidem práci?

Minimální mzda se od Nového roku zvedne na 5700 korun. Na první pohled je to dobrá zpráva pro lidi s nízkými příjmy. Ekonomové ale varují, že vysoká minimální mzda ujídá levná pracovní místa a žene málo kvalifikované lidi do sociální sítě či do práce načerno.

Růst nejnižšího platu má lidi motivovat, aby raději pracovali, než aby pobírali sociální dávky. Proto sociálnědemokratická vláda zvyšuje minimální mzdu už pošesté. Kabinet přitom vychází z názoru, že nejnižší cena za práci bude nutit lidi hledat si práci jen tehdy, když bude výrazně vyšší než životní minimum. Životní minimum kabinet letos v říjnu zvýšil na 4100 pro samostatně žijícího dospělého člověka. Minimální mzda je dosud 5000 korun, po zdanění tedy pracovník dostane 4184 korun, tedy jen o pár korun víc, než je životní minimum. Tak malý rozdíl žene lidi spíše do sociální sítě, případně práce načerno. Ekonomové by ale spíš přivítali, kdyby klesla sociální podpora, než aby rostla minimální mzda. "Odměna za práci by měla zajistit víc než sociální dávka. A tak růst minimální mzdy vypadá jako silný výdobytek pro zaměstnance. Jenže zaměstnanec může podávat výkon, který ani nejnižší mzdě neodpovídá. Zaměstnavatel má tak svázané ruce. Hlavně v malých a středních podnicích raději přehodnotí smysl těchto míst a mohou je zrušit," uvedl Petr Zahradník z Conseq Finance. S tím souhlasí Ivo Nejdl z Raiffeisenbank, který odmítá i vládní argument, že Evropská unie žádá, aby minimální mzda dosahovala 60 procent mzdy průměrné. Průměrná mzda stoupla v České republice ve druhém pololetí na 14 740 korun, čili mzda nejnižší by měla být asi 884 4 korun. To je částka, již ekonomové považují za neúnosnou. "Jestliže vláda operuje požadavkem Evropské unie, pak nemá docela pravdu. Takový předpis není. Navíc tak vysoká částka připomíná rozdělování každému podle jeho potřeb. Vytvářel by se tak rovnostářský, ultrasociální stát," uvedl analytik Ivo Nejdl. Přehodnotit by se podle něj naopak mělo nastavení životního minima a sociálních dávek, které jsou u nás příliš štědré, což kritizuje unie, světová banka i ostatní renomované ekonomické instituce. "Růst minimální mzdy naopak podlamuje motivaci k práci a zmenší počet pracovních míst," tvrdí prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz. "Obvyklou ekonomickou reakcí je pak nelegální zaměstnávání, " dodává. Ekonomové upozorňují i na skutečnost, že mzdová pravidla jsou v každé zemi unie jiná. Například Velká Británie a Dánsko a Irsko minimální mzdu neznají vůbec. "Přitom v těchto zemích je nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Nízká je i ve Spojených státech, kde minimální mzda jako plošná kategorie také neexistuje. Naopak například ve Francii a Německu, kde jsou minimální mzda a mzdové tarify nejvyšší, je nejvyšší také nezaměstnanost," doplnil Zahradník.