Len - situační a výhledová zpráva (srpen 1999)

LenSituační a výhledová zprávasrpen 1999

Souhrn

Od počátku devadesátých let se pěstování lnu rozšířilo i mimo tradiční lnářské země Evropské unie (Nizozemí, Belgie a Francie). Len se začal pěstovat v dalších zemích EU, především ve Španělsku a Velká Británii. Celkové plochy prudce stoupaly z 50 - 70 tis. ha až na rekordních 165 tis. ha v roce 1998, z toho 53,2 % ploch bylo oseto ve Španělsku. Odbyt lnářských surovin již není směřován především na textil, ale jinou širokou průmyslovou spotřebu (papírenský průmysl, stavební průmysl, automobilový průmysl). Dotace na podporu pěstování lnu budou poskytovány i v následujících letech a působí pro pěstitele lnu jako stabilizující faktor. Sklizeň v roce 1998 nebyla dobrá, porosty byly krátké a řídké. Při tírenském zpracování poklesl podíl dlouhého vlákna proti podílu koudele. Celkový výnos dlouhého vlákna se odhaduje na 35,1 tis. t a koudele 47,9 tis. t. Zásoby dlouhého vlákna se v EU radikálně snižují. Nenastane však situace, že by se na trhu projevil kritický nedostatek dlouhého vlákna. Bude-li v marketingovém roce 1999/2000 probíhat normální lnářská sklizeň s průměrnými výnosy a střední jakostí, lze předpokládat, že po několika letech bude opět nastolena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou.

Při procesu začleňování ČR do EU musí být brán ohled na tendence, které budou i pro další vývoj lnářství v ČR určující:

1. Rozsah klasické zemědělsko-výrobní a zpracovatelské techniky a technologie tradičních lnářských zemích se nebude rozšiřovat, spíše bude mít klesající trend. Budou zde nadále pěstovány a vyráběny špičkové kvality lnářských surovin, zejména dlouhého vlákna, pro výrobu luxusního textilního sortimentu, vyráběného klasickými výrobními postupy, pro export zboží do zemí s vysokou životní úrovní. Trh tohoto zboží bude stále ovlivňován módními vlnami a bude velmi labilní.

2. Ve všech nových lnářských zemích EU jsou silně podporovány tendence radikálního snížení výrobních nákladů na sklizeň lnu a na lnářskou prvovýrobu. Zaváděním netradičních výrobních postupů (sečení porostů, lisování stonků do čtverhranných balíků, výroba jednotného vlákna, speciální dočišťování suroviny, krácení staplu apod.) se podstatně sníží cena lněného vlákna, které je spřadatelné i na vysoce výkonných bavlnářských dopřádacích automatech.

Tyto nové technologické výrobní postupy mají dvojí efekt a to:

- umožňují snižování pěstitelského rizika,

- umožní užití lněné suroviny při výrobě širokého sortimentu kvalitního, ale lacinějšího lněného zboží.

3. Len a konopí, jako přírodní ekologické a recyklovatelné suroviny mají dosáhnout v zemích EU po roce 2000 masového užití v jiných netextilních sektorech (stavebnictví, papírenský průmysl, izolační materiály, jednoúčelové díly v automobilovém průmyslu apod.) Základní podmínkou úspěšného nástupu je snížení produkčních nákladů a cena suroviny. Nově pěstitelské a zpracovatelské výrobní postupy při výrobě tzv. jednotného vlákna tyto cíle budou zajišťovat.

4. Len a konopí má v zemích EU po roce 2000 přispět k cílovému řešení a sice zlepšení životního stylu a životního prostředí. Proto je v zemích EU přikládána velká pozornost a podpora těmto plodinám.

Podle sdělení jednotlivých tírenských podniků bylo v roce 1999 celkem oseto 5 300 ha lnu. Proti osevní ploše předchozího roku, která byla 4 192 ha to znamená zvýšení o 1 108 ha, což představuje nárůst o více než 26 %. Při předpokladu výnosu rosených stonků 3,1 t by celkový objem výroby činil 16 430 t rosených stonků a při 11% výdajnosti dlouhého vlákna cca 1 820 t dlouhého vlákna. Celková roční zpracovatelská kapacita všech tíren v ČR je 37 500 t rosených stonků a v provozu je celkem 13 turbínových linek.

V České republice byl v roce 1998 vytrhán a na rosu vyložen len z plochy 4 117 ha. Celkem bylo sklizeno 11,2 tis. t rosených stonků, což je o 74 % více než v roce 1997.

Všeobecně lze označit lnářskou sklizeň roku 1998 jako podprůměrnou z hlediska množství i kvality. Výkupní ceny rosených stonků v nejlepších regionech na Českomoravské vysočině se pohybovaly v rozmezí 2 660 Kč až 3 150 Kč za tunu rosených stonků. Některé partie byly vykupovány pouze za symbolickou cenu pod 1 000 Kč/t.

Ceny dlouhého vlákna kopírují stav nabídky a poptávky po dlouhém vláknu. Vzhledem k celkovému nedostatku dlouhého vlákna na trhu se zvýšila i cena dlouhého vlákna nízkých jakostí. Zároveň se zvýšila cena dlouhého vlákna střední a lepší jakosti.

Dovoz lnářských surovin byl v roce 1998 vyšší než vývoz. Saldo zahraničního obchodu s textilem a oděvy ze lnu je kladné a ve finančním vyjádření činilo saldo více než 1 mld. Kč.

V roce 1998 bylo celkem sklizeno 646 ha olejného lnu. Při průměrném výnosu 1,4 t/ha činila produkce lněného semene 905 t. Produkce lněného semne z ploch přadného lnu v roce 1998 činila 1 200 tun. Zvýšená poptávka po lněném semenu na podzim 1998 způsobila v závěru roku zvýšení ceny zemědělských výrobců až na úroveň 13 - 14 tis. Kč/t. Zvýšení cen lněného semene ovlivnilo nárůst osevních ploch pro rok 1999. Bylo oseto 2 200 ha lnu olejného. Příznivé klimatické podmínky pro vegetaci vytvářejí předpoklad sklizně v minimální výši 3 000 t semene olejného lnu. Odhadovaná produkce semene z ploch přadného lnu je 2 000 t. Celkem bude na trhu k dispozici asi 5 000 t semene lnu.

Bilance produkce a užití rosených stonků v tunách

Pramen: ČSÚ, Celní statistika, VÚZE, Lnářský svaz, ATOK

Bilance produkce a užití dlouhého vlákna v tunách

Pramen: Lnářský svaz, Celní statistika, MZe