Koncentrace českého maloobchodního trhu se zpomaluje

Od svého nástupu do ČR se obchodní řetězce rozrůstaly budováním nových prodejních ploch, dnes se jejich podíl na trhu radikálně nezvyšuje. Deset nejvýznamnějších řetězců má jen 53 procent trhu s rychloobrátkovým zbožím (potravinami a drogérií) ve srovnání se zhruba 90procentním podílem v západoevropských zemích. Nyní začal další proces, který se dá označit jako konsolidace českého obchodu. Právě ta by měla v následujících pěti letech podstatně změnit jeho podobu. V jejím průběhu budou z českého trhu odcházet řetězce, které na něm nedosáhly očekávaného postavení. Jejich prodejny budou přebírat úspěšnější konkurenti. Letos to byl např. Julius Meinl, jehož prodejny převzal Ahold, a Carrefour, který nahradilo Tesco.

Český trh je ve srovnání s ostatními netypický. Zatímco v západní Evropě, ale také třeba ve Slovinsku je míra koncentrace obchodu vysoká, do ČR vstoupila v devadesátých letech většina obchodních řetězců, které se udržely prakticky až do konce loňského roku. Český trh se jevil jako stabilní, proto zde investovalo hodně firem.

Žebříček z desítky největších investorů na našem maloobchodním trhu se v posledních letech mění jen v pořadí na špičce. Do čela se za loňský rok dostala s obratem 37 miliard korun firma Schwarz ČR, která provozuje řetězce Kaufland a Lidl. Druhé místo s 36 miliardami korun získal Ahold Czech Republic (Hypernova a Albert). Třetí příčku za 23,24 miliardy korun obsadilo Rewe ČR (Billa, Peny Market, Teppich Fri).

Úspěšnými obchodními formáty jsou hlavně hypermarkety, které z celkového obratu nejúspěšnějších 50 (TOP50) obchodních firem u nás mají 41 procent a diskontní prodejny (16 procent). Nadále se již tolik neprojevuje boj mezi nezávislými obchody s potravinami či smíšeným zbožím a řetězci. Spíše je patrná tvrdá konkurence mezi supermarkety a diskonty, v níž supermarkety zatím ještě se 16procentním podílem na tržbách TOP50 ztrácejí dech.

Kvůli vysoké konkurenci se řetězce ve svém marketingu soustřeďují zejména na vyzdvihování nízké ceny. Je to úspěšná taktika v našich podmínkách, kdy stále pro podstatnou část spotřebitelů je právě cena tím nejdůležitějším vodítkem. Ostatní obchodní formáty se proto snaží přizpůsobit svými náklady diskontům, v nichž si spotřebitel vybírá většinu zboží přímo z palet. Právě nízké náklady na obsluhu a v důsledku toho i malé nároky na její vzdělání a schopnosti jsou příčinou medializovaných skandálů spojených s nálezem zkažených potravin.