Kandidáti podávají zatím nižší výkony

Zemědělství se v příštím roce stane pravděpodobně nejsložitějším námětem předvstupních jednání Bruselu s kandidátskými zeměmi. Jejich vstupem se významně zvýší produkční zemědělské zázemí unie, značně vyrostou počty pracovníků v nejdotovanějším výrobním oboru tohoto seskupení. Jejich výkonnost je ovšem podstatně nižší než průměr dosavadních členů. Země kandidátské desítky by se podílely na rozsahu zemědělské půdy rozšířené EU asi 43 %, produkcí však pouze 16,6 %. Sloupec výkonnostních rozdílů se v unii výrazně rozšíří. Patrné je to např. ze skutečnosti, že Nizozemsko vládne pouze 1,4 % zemědělské půdy unie, ale na její zemědělské produkci se podílí 6,7 %.

Ještě názornější je výše hrubé přidané hodnoty připadající na pracovní sílu činnou v zemědělství. Ve státech patnáctky činí 20,8 tisíce eur na pracovníka, zatímco v desítce (včetně Rumunska a Bulharska) dosahuje v průměru 1,8 tisíce eur. Nadprůměrně výkonné není v EU jen zemědělství Nizozemska, ale také Dánska, Francie, Belgie, Itálie, Velké Británie a Španělska. Všechny kandidátské země ze střední a východní Evropy mají ukazatel hrubé přidané hodnoty na pracovní sílu v zemědělství nižší než 10 tisíc eur. Z kandidátských zemí tou nejzdatnější z tohoto hlediska je Maďarsko se 7,7 tisíce eur. Jeho zemědělství se s tímto výsledkem řadí v budoucí, na 25 členů rozšířené unii na 13. místo, za ním následuje Finsko a pak Česko s přidanou hodnotou 6,8 tisíce eur na pracovníka. Všechny ostatní kandidátské státy mají zemědělskou výkonnost podstatně nižší (např. Slovensko 4,1 tisíce eur). Mezi státy s nejnižší zemědělskou výkonností patří Polsko (1,8 tisíce eur na pracovníka). Výkonnost a problémy s ní související charakterizují nesnadnost nalézání řešení v rámci předvstupního projednávání příslušné kapitoly. Agrární zaměstnanost v Polsku se přitom podílí na agrární zaměstnanosti uvažované EU 25 (bez Rumunska a Bulharska) asi 20 %.

Výkonnost zemědělců v jednotlivých zemích lze charakterizovat také počtem obhospodařovaných hektarů na jednoho pracovníka. Z tohoto ukazatele lze vyčíst podstatně vyšší agrární výkonnost členů stávající EU. Ve státech patnáctky připadá téměř 20 ha na pracovníka v zemědělství. Půdní fond obhospodařovaný v kandidátských zemích (včetně Rumunska a Bulharska) jedním zemědělcem má v průměru 6 hektarů. Ze zemí, které budou asi přijaty v roce 2004, mají rozdrobenou půdní držbu a převahu malovýrobních forem hospodaření pobaltské země a Polsko. Zejména u nich lze počítat se silným odlivem pracovníků ze zemědělství, které bude zdrojem uvolňovaných sil. Podmínky blízké rozsahem zemědělské půdy situaci v EU mají mezi kandidátskými zeměmi pouze Maďarsko a Česko. Z hlediska úrovně zaměstnanosti v zemědělství mají situaci přibližně srovnatelnou s členskými zeměmi unie s intenzívní zemědělskou výrobou. Disponují v porovnání s nimi dokonce konkurenční výhodou značně nižší finanční podpory státem.

Vyšší stupeň ekonomického rozvoje dosavadních členských států EU se projevuje v podílu jejich zemědělské produkce na HDP. V průměru evropské patnáctky se tento ukazatel rovná 1,8 %. Nejvyšší je v Řecku (7,1 %), následují Španělsko (4,1 %) a Portugalsko (3,3 %). V agrárně nejvyspělejších zemích se pohybuje podíl zemědělství na HDP mezi 0,9 % a 2,6 %. ČR vykazuje podíl 3,4 % při podílu na celkové zaměstnanosti v zemi ve výši 5,2 %. Polské zemědělství se podílí na HDP země jen 3,3 % při podílu 18 % na celkové zaměstnanosti. Ze statistik vyplývá, že v kandidátských zemích je při podílu jejich zemědělství na HDP zaměstnán příliš vysoký počet sil.

Značné problémy při integraci zemí střední a východní Evropy do EU vynikají v zahraničním obchodě s agrárními produkty. Země unie stačily obsadit trhy celého seskupení a změny ve struktuře jejich vývozů a dovozů budou provázeny problémy. V EU se setkáme s významnými vývozci i dovozci. Vysoký podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu mají Řecko (28,8 %), Nizozemsko (18,8 %), Španělsko (13,6 %), Irsko (12,1 %), Francie (11,9 %) a Belgie (10,4 %). Největší aktiva v agrárním obchodě realizují Nizozemsko, Francie, Irsko a Dánsko. Země střední a východní Evropy většinou (až na Maďarsko a Bulharsko) trpí značným agrárním pasivem, ale od integrace si slibují zlepšení pozice svých exportérů zemědělských výrobků.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info