Jednání o zemědělství bude tvrdé

Stav příprav v Polsku je ve středu pozornosti Bruselu i Prahy, jelikož může ovlivnit datum rozšíření unie.

Velmi kladně hodnotí člen Evropské komise odpovědný za otázky rozšíření Günter Verheugen pokrok, k němuž za poslední měsíce došlo v jednáních mezi Evropskou unií a kandidátskými zeměmi. Nyní, ale zřejmě ani na prosincovém summitu unie v belgickém Laekenu, však nebude možno říci, kdo je připraven nejlépe. Dnes však nesplňuje žádný z uchazečů o členství všechna kritéria, zejména podmínku, že musí mít státní správu a justici schopnou aplikovat a vynucovat legislativu EU.

Vyzdvihl význam nedávného summitu v Göteborgu, který potvrdil harmonogram jednání - uzavření jednání napřesrok, ukončení ratifikace smluv o přistoupení tak, aby se noví členové mohli podílet na volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004. Podle komisaře to zatím bohatě stačí a netřeba se pouštět do debaty o datech pro konkrétní země. "Okno je otevřeno. Kdo ho využije, záleží na jednání a na stavu přípravy. Nikdo nemá záruku, ale nikdo není ani vyloučen," řekl.

Ohradil se proti rozšířenému názoru, že nebude možné ukončit jednání o převzetí společné zemědělské politiky před prezidentskými volbami ve Francii na jaře 2002, případně před volbami v Německu, a to kvůli finančním zřetelům. Připomněl, že prezident Jacques Chirac i kancléř Gerhard Schröder na dvou summitech souhlasili s "cestovní mapou" navrženou EK, podle níž se unie dohodne na společné pozici v zemědělství vůči kandidátům v prvním pololetí 2002. S tím nesouhlasí český vyjednávač Pavel Telička, podle něhož je možné přijetí stanoviska Francií před volbami "velmi, velmi nepravděpodobné". Odmítl názor, že by Paříž mohla dělat nějaké rozdíly mezi jednotlivými kandidáty, tedy ukončit jednání s naší zemí, v níž zemědělství nehraje, na rozdíl například od Polska, větší roli. Verheugen soudí, že se problém zemědělské politiky v souvislosti s rozšířením dramatizuje; jednání se ve skutečnosti omezí na otázku výrobních kvót a přímých plateb zemědělcům. Nalézt řešení nebude zas tak těžké, předpověděl s tím, že problém může naopak představovat dosažení standardů ve veterinární a fytosanitární oblasti, o nichž se bude jednat už letos.

Komisař nesouhlasil také s výrokem švédského velvyslance při EU Gunnara Lunda, že Polsko zaostává. Uzavřelo sice méně kapitol než mnozí další kandidáti, má však nepochybně "potenciál i možnost rychle zpoždění dohnat". Telička v reakci na to upozornil, že ještě před rokem a půl "jsme zaostávali my - a dnes jsme na špičce. Totéž se může stát Polsku."

Při zevrubném hodnocení procesu rozhovorů komisař mimo jiné upozorňoval na nutnost hledat rovnováhu mezi oprávněnými potřebami jednotného vnitřního trhu EU a zmírňováním bolestných ekonomických a sociálních dopadů zavádění evropských pravidel na kandidáty - zvláště se to týká kapitol doprava, energetika, daňová politika či zemědělství.