Jak je to s použítím ostnatého drátu při oplocení
10.04.2009 | cschms.cz
Každý z nás, kdo někdy navštívil chovy masného skotu na západ od našich hranic, se občas setkal s tím, že chovatelé používají při oplocení pastvin ostnatý drát. U nás je však jeho použití zakázáno. Ale je to skutečně tak nebo je to jen něčí výmysl, který se nezakládá na pravdě? Z logiky věci by se dalo předpokládat, že případný zákaz používání ostnatého drátu je zejména z důvodů ochrany zvířat a že jej tedy bude upravovat zákon na ochranu zvířat proti týrání. Pravdou je, že v tomto zákoně (zákon č. 246/1992 Sb. v platném znění) se zcela jednoznačně o zákazu používání "ostnáče" nikde nehovoří. Je zde však mnoho paragrafů ze kterých lze usuzovat, že jeho použití může být za týrání zvířat považováno. Jedná se zejména o § 4, odst. 1), písm. n), který říká že: "za týrání se považuje používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví". Na obdobný výklad by bylo možné usuzovat i z paragrafů 10 a 12a stejného zákona. Nicméně zcela jednoznačně zde zákaz použití formulován není. Přesto však se v doporučeních Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ) se uvádí že: "...k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát..." .Více jasno však do této problematiky dává vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191 z roku 2002, kde je v § 7 odst. 3) jednoznačně uvedeno že: "...Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být použit ostnatý drát" .Paragraf 7 této vyhlášky je však věnován požadavkům na stavby hospodářských zvířat. Dle této vyhlášky se pak stavbou rozumí "stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely".Je tedy otázkou, zda oplocení pastvin je považováno za stavbu. Zároveň je ale důležité i to, jakým způsobem při stavbě oplocení bylo postupováno ve vztahu ke stavebnímu zákonu. Stavební zákon v § 139b odst. 1 totiž stanoví, že za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Pokud vznikne pochybnost, zda se určitá konstrukce, zařízení či věc považuje za stavbu, je třeba vycházet ze stanoviska příslušného stavebního úřadu. Týká se to i ohrazení zemědělské půdy užívané pro pastevní chov hospodářských zvířat. Praxe správní i soudní vychází z toho, že v konkrétním případě je stavební úřad oprávněn posoudit, zda jde o stavbu či zařízení podléhající stavebnímu zákonu, či nikoli. Pokud by stavební úřad ohradník s ohledem na jeho provedení v konkrétním případě považoval za stavbu, jednalo by se o oplocení, které je drobnou stavbou a vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu (§ 139b odst. 8 a § 55 odst. 2 stavebního zákona). Pokud by stavební úřad dospěl k názoru, že jde pouze o krátkodobé přenosné zařízení, podle § 56 písm. c) stavebního zákona by nevyžadovalo stavební povolení ani ohlášení.Pro někoho bohužel, pro jiného bohudík, je formulace vyhlášky ve vztahu ke stavbám naprosto jednoznačná a neumožňuje žádný jiný výklad. Jelikož se však tento paragraf týká pouze staveb, mohlo by za stavbu z hlediska chovu masného skotu považováno pouze zimoviště a pastvina už nikoliv.Vyhláška č. 53/2001 k ekologickému zemědělství se problematice používání ostnatého drátu věnuje také, a to velmi jednoznačně. Paragraf 11 odst. 8 hovoří o tom, že: Ohrady a oplocení pozemků nesmějí být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.Ze všeho zde uvedeno by se dalo usuzovat, že použití ostnatého drátu v konvenčním zemědělství zcela jednoznačně zakázáno není a o tom, zda se jedná o porušení nějakého předpisu (např. na ochranu zvířat proti týrání) by se rozhodovalo dle konkrétního případu na konkrétním chovu. Nicméně všechny informace týkající se této problematiky a ostatní indicie ukazují spíše na to, že kontrolní orgány by se zřejmě přikláněly k tomu, že ostnatý drát použit být nesmí. Pokusíme se proto zjistit ještě více informací, které by na otázku jak to s použitím ostnatého drátu ve skutečnosti je, odpověděla zcela jednoznačně.
Další články v kategorii Podnikání
- Známá rodinná firma z Moravy končí. Proslavily ji čokoládové speciality, teď vyprodává zásoby (10.11.2026)
- Kebab za jedno euro vyvolal v Dortmundu šílenství. Policisté krotící dav nasadili i vrtulník (09.11.2026)
- Po rozvodu vsadila na sen z dětství. Dnes peče oceněné perníčky (09.11.2026)
- Oběd v restauraci? Ani 200 Kč nestačí. Jen ve třech krajích se dá jíst levněji (09.11.2026)
- Tržby potravinářské společnosti Podravka-Lagris loni klesly na 766 milionů korun (09.11.2026)
- Zemědělské firmě Zevos z Uherského Hradiště loni klesly tržby, zisk navýšila (06.11.2026)
- Bohemia Sekt opouští Ondřej Beránek, nahradí ho šéf obchodu Petr Černý (05.11.2026)
- Grilované maso se špetkou propagandy. KLDR otevírá po celé zemi luxusní restaurace (04.11.2026)
- Jindřichohradecká Agro-la zdvojnásobila zisk, pomohla výroba pro řetězce (04.11.2026)
- Hackeři vyřadili chlazení v desítkách supermarketů v Belgii, zasažené je i Švédsko (02.11.2026)

Tweet



