Jak bychom měli chránit zemědělský půdní fond

Odvody za zábor zemědělského půdního fondu zavedl zákon o ochraně zemědělského půdního fondu v roce 1966.

Jejich smyslem bylo znevýhodnit odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské a nelesní účely, neboť zemědělská půda je základní, nenahraditelný a nerozmnožitelný přírodní zdroj, nutný pro výrobu potravin.

V průběhu času byly odvody za odnětí zemědělského půdního fondu několikrát zvyšovány a upravovány. Zpřísňovala se zejména ochrana nejúrodnější zemědělské půdy. Dnes platí zákon o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb., který významně změnil celou koncepci odvodů. Nově je odvodil od bonitačních půdně ekologických jednotek. Jejich výše měla odpovídat stonásobku čisté zemědělské produkce příslušné zemědělské půdy.

Neodpovídala, protože byly přijaty sazby odpovídající ekonomickým podmínkám roku 1989 (jiné nebyly v době schvalování zákona k disposici) a protože inflace postupovala mílovými kroky. V roce 1992 byly odvody asi poloviční, dnes jsou asi 4,5x nižší.

Nová úprava zohlednila opravnými koeficienty faktor poškození zemědělské půdy nezemědělskou činností a faktor ochrany přírody. Byly zrevidovány některé výjimky z placení odvodů, zejména byla zrušena výjimka pro odnětí zemědělského půdního fondu pro potřeby dopravní infrastruktury.

Je to určitý pokrok, ale nedostatečný. V roce 2001 bylo od odvodů osvobozeno odnímání zemědělského půdního fondu pro bytovou a občanskou výstavbu, pokud byla v souladu s územním plánem. Tím se role odvodů dále oslabila.

Návrh novely z roku 2007

V roce 2007 byl připraven návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který mění výši odvodů za zábor zemědělského půdního fondu a způsob jejich stanovení. Nemají se napříště odvíjet od stonásobku hodnoty čisté zemědělské produkce příslušné zemědělské půdy, stanovené na základě bonitačních půdně ekologických jednotek, ale na základě úřední ceny půdy, kterou v zásadě stanovuje ministerstvo financí. Podle představ navrhovatelů by se měl zvýšit jejich výnos. Zda trvale, je otázkou.

Významný problém je, že by se výše odvodů za zábor zemědělského půdního fondu měla odpoutat od bonitačních, půdně ekologických jednotek, tj. od její úrodnosti. Zabírání zemědělské půdy je tím více nežádoucí, čím je půda úrodnější. Jak je známo, investoři se obvykle zajímají nejvíc o nejúrodnější pozemky, neboť se na nich staví nejlevněji. Úřední cena zemědělské půdy málo závisí na její úrodnosti.

Mám za to, že by odvody za zábor zemědělského půdního fondu měly být změněny jinak, než je navrženo:

* Všechny stávající sazby odvodů za zábor zemědělského půdního fondu by měly být zvýšeny asi o 400 % (koeficientem 5). Spotřebitelské ceny se za léta 1989-2007 zvýšily asi o 358 % a budou dále růst. Stávající sazby odvodů jsou odvozeny od bonitačních, půdně ekologických jednotek, které ekonomicky odpovídají ekonomickým podmínkám Československa roku 1989, tj. jsou dnes asi 4,6x nižší než by měly být.

* Stávající opravné koeficienty - za Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů - by se měly zachovat, což návrh novely předpokládá.

* Zaveden by měl být opravný koeficient, který by zohlednil dosud přehlíženou ekonomickou část mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy. Mohla by být (můj hrubý odhad) oceněna cca 10 % (koeficient 1,1) ekonomické hodnoty produkční funkce u orné půdy, 30 % (koeficient 1,3) ekonomické hodnoty produkční funkce u vinic, chmelnic a ovocných sadů a 50 % (koeficient 1,5) ekonomické hodnoty produkční funkce trvalých travních porostů.

* Protože není záhodno obce výrazně zainteresovat na odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě, měl by výnos takto zásadně zvýšených poplatků za odnětí zemědělské půdy směřovat z 90 % do Státního fondu životního prostředí a z 10 % do rozpočtu územně dotčených obcí,

* Změněna by měla být forma odvodů za odnětí na poplatky za odnětí, neboť tato forma odpovídá tržní ekonomice.

Mám za to, že výše poplatků (nikoliv odvodů) za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu by měla činit její ekonomické ocenění na základě bonitačních půdně ekologických jednotek, obsažených v dosavadním zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu x koeficient 5 (zohlednění dosavadní inflace + určitá rezerva na inflaci v nejbližších letech) x koeficient poškození půdy x koeficient ochrany přírody x koeficient 1,1 u orné půdy, 1,3 u chmelnic, vinic, ovocných sadů a 1,5 u trvalých travních porostů .