Havel a Schuster: Do EU spolu

Česko a Slovensko by v přibližování se Evropské unii (EU) neměly soupeřit, ale naopak snažit se o společné připojení k nynější evropské patnáctce. Po včerejším setkání na Pražském hradě to na tiskové konferenci řekli český prezident Václav Havel a jeho slovenský protějšek Rudolf Schuster.

V případě, že se tak nestane, neměly by se od sebe obě země oddělit vybudováním velmi přísného režimu na vzájemných hranicích, kterým se v rámci tzv. schengenského systému země EU oddělují od nečlenských zemí. "Pokud Evropská unie výslovně nedá nějaké ultimátum, bylo by nesmyslné takovou hranici budovat," řekl Havel. "Myslím si, že by to byl krok zpět," zdůraznil Schuster. Jak doplnil, česko-slovenská hranice měří sice jen 214 kilometrů, ale budování hranice schengenského typu by přesto byl "drahý špás". Zatímco Česko patří do skupiny hlavních kandidátů vstupu do EU, Slovensko se řadí do tzv. druhé vlny. Bratislava si také jako datum integrace stanovila 2004, tedy o rok později než Praha. Schuster netajil naději, že jeho země bude na summitu NATO příští rok v Praze přizvána do aliance a Česko mu v tom jako členská země významně pomůže. "Chtěl bych, aby to byl prezident Havel, kdo Slovensko do NATO přivede," řekl. Český prezident mu v tomto směru podporu slíbil, neboť podle něj je přijetí Slovenska do NATO i v našem zájmu. Vstřícný postoj aliance očekává. "Zdá se mi víc než pravděpodobné, že mezi novými zeměmi, ať už to bude kterákoli, bude Slovensko," uvedl Havel. Připustil ale, že značnou roli může hrát i to, jak se osvědčí nově přijatí členové (ČR, Polsko a Maďarsko). V této souvislosti netajil určité rozpaky nad situací v české armádě. Ta podle Havla sice podle něj už udělala kus práce, ale stále jí chybí zřetelná a srozumitelná koncepce a komunikace s občany. Pokud bychom páchali nějaké školácké chyby, mohlo by to představu o budoucí roli NATO eventuálně zkomplikovat, varoval Havel.