Gandalovič chce pro pozemkový fond tři roky navíc

Ministr zemědělství Petr Gandalovič hodlá působení Pozemkového fondu ČR, jehož činnost má být v souladu s rozhodnutím vlády z roku 2004 ukončena v závěru příštího roku, o další tři roky prodloužit. Gandalovič, jenž je současně předsedou prezidia fondu, také navrhuje, aby ani pak fond nezanikl bez náhrady. Jeho agendu má počínaje rokem 2013 převzít nová samostatná instituce; v podstatě takový „fondík“ s menším majetkem a méně zaměstnanci.

Tento postup doporučuje materiál ministerstva zemědělství s návrhem zásad transformace pozemkového fondu, jehož znění má Euro online k dispozici. Předloha popisuje i rizika dřívějšího zániku fondu. „Rok 2009 je pro zrušení fondu nereálný. Bylo to rozhodnutí od zeleného stolu, ale nikdo před námi nevytvořil podmínky pro to, aby se státní půda prodala,“ říká Gandalovič a věří, že se mu podaří přesvědčit vládu o nutnosti termín posunout.

Zásada číslo jedna pro postup při transformaci spočívá v definování objemu a struktury majetku, který by si měl stát ze strategických důvodů ponechat. „I v budoucnu bude nutné držet nějaký podíl státní půdy, především pro dopravní stavby,“ upozorňuje ministr. Jednotlivé resorty proto nyní upřesňují své potřeby pro rozvojové plány, na příštích deset let zatím požadují téměř 70 tisíc hektarů, ale zdaleka nemusí jít o číslo konečné.

Druhou zásadou, která má dovést PF k transformaci, je co nejrychlejší odstátnění co nejvíce majetku, jenž nespadne do státní rezervy. V době vzniku k 1. lednu 1992 fond spravoval zhruba 900 tisíc hektarů zemědělské půdy, z nichž začal vypořádávat restituce, a počítalo se, že kolem 500 tisíc hektarů prodá. „Do konce loňského roku PF celkem převedl asi 470 tisíc hektarů, na odstátnění čeká ještě zhruba 200 až 250 tisíc hektarů,“ upřesnil jeho mluvčí Michal Bureš.

V návrhu k transformaci se objevuje také úvaha o takzvané "restituční tečce", díky níž by se mimo jiné mohla minimalizovat zbytková agenda fondu. Proti restituční tečce, kterou ve sněmovně prosadila v roce 2005 levice, přitom občanští demokraté a další pravicoví zákonodárci podali stížnost k Ústavnímu soudu. Uspěli částečně: tečka zůstala platit pro postoupené nároky a jejich držitelé mohli žádat o finanční náhradu, zatímco přímí restituenti se nadále mohou ve veřejných nabídkách ucházet o náhradní pozemky.

A proč se ministerstvo zemědělství tolik brání roku 2009 pro zánik státního fondu? „Pozastavil by se celý proces odstátňování majetku, což by nebylo v souladu s programovým prohlášením vlády, které naopak předpokládá urychlené vyjasnění vlastnických vztahů k půdě, to znamená dokončení restitucí a privatizaci zemědělské půdy,“ uvádí se v předkládaném materiálu. Obávané zbrzdění by měla zavinit nezbytná novelizace deseti až patnácti zákonů a řady podzákonných předpisů. Celé legislativní kolečko by trvalo přibližně dva roky.

Táňa Králová