Fond má předkupní právo na státem prodané pozemky

Prodej státní půdy je opředen mýty, které vycházejí částečně z neznalosti zákona, ale bohužel i z přestupků, jichž se čeští zájemci o státní pozemky dopouštějí. Zákony vymezují povinnosti všech naprosto jasně, říká předseda výkonného výboru Pozemkového fondu Josef Miškovský.

Jak probíhá prodej státní zemědělské půdy? Kolik se jí prodalo a kolik se má ještě prodat?

Zákon, podle kterého Pozemkový fond České republiky při prodeji půdy postupuje, vstoupil v platnost před dvěma lety, kdy bylo v naší správě 850 tisíc hektarů státní zemědělské půdy. Z této výměry bude podle tohoto zákona prodáno asi 60 procent. Do konce října tohoto roku fond převedl zhruba sedm tisíc pozemků o rozloze 4,7 tisíce hektarů v celkové hodnotě 305 milionů korun.

Mezi zemědělci panuje názor, že se ke státní půdě mohou dostat i cizinci. Jaký je postup při prodeji?

Prodej státní půdy cizincům je teď častým tématem. Zákon přesně vymezuje, kdo se může stát nabyvatelem půdy. Obecně platí, že to musí být fyzická osoba s českým státním občanstvím. Tato podmínka je přísně dodržována. Úvahy o tom, že by pozemkový fond prodával půdu devizovým cizozemcům, vnímám jako neopodstatněné. Zákon dává možnost uhradit kupní cenu ve třicetiletých bezúročných splátkách. V současné době probíhá páté a šesté kolo nabídky, ve které je dalších 18 tisíc hektarů. V předchozích čtyřech kolech jsme zemědělcům nabídli 11 tisíc hektarů. Zájem projevili o necelou polovinu. Novela, která byla přijata v červenci, otevřela zemědělcům možnost získat pozemek za velmi výhodnou cenu. Dále poskytla výhodu nájemcům státní zemědělské půdy, kteří ji mají pronajatou nejméně 5 let a kterým při její koupi vzniklo přednostní právo na získání poloviny z pronajaté výměry, nejvýše však 300 hektarů.

Dobře, ale existuje možnost zamezit, aby český nabyvatel prodal půdu cizinci?

Ano, mantinel existuje. Pokud by chtěl zemědělec takto získaný pozemek prodat někomu dalšímu, má na něj pozemkový fond předkupní právo.

Co prodej půdy obcím? I tady přece může dojít k následnému výprodeji cizincům?

Obce mohou od pozemkového fondu získat pozemky dvěma způsoby: buď bezúplatně, nebo za úplatu. V prvním případě jde o pozemky, které jsou schváleným územním plánem určeny pro bytovou výstavbu nebo veřejně prospěšnou stavbu. Pokud požadované pozemky tuto podmínku nesplňují a pokud o ně neprojeví zájem restituenti, převede je fond na obec za úplatu. Ani v tomto případě se následně nemůže prodat cizincům, protože platí totéž co v předchozím případě.

A co pozemky určené pro budování průmyslových zón?

Ani v tomto případě se nejedná o možný prodej státní půdy cizincům. Žádost o převod pozemků pro vybudování průmyslové zóny musí podat buď obec nebo investor. Společně s fondem ji prověřuje a posuzuje agentura CzechInvest, jejímž úkolem je podporovat příliv zahraničních investic do České republiky a připravovat k tomu také vhodné lokality. Žádost rovněž projednává desetičlenná meziresortní komise zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu, která převod pozemků za cenu zemědělské půdy doporučuje i ke schválení orgánům fondu.

Jak tato spolupráce funguje?

Myslím, že velmi dobře. Těmto převodům věnujeme maximální pozornost. Jsme si vědomi toho, že výstavba nových průmyslových zón pomůže nejen oživit průmyslovou výrobu, ale také sníží nezaměstnanost a přispívá k rozvoji těchto regionů.

Není skulinka při výměně půdy, když vlastník půdy například pod Řípem chce vyměnit několik svých hektarů za státní půdu na Pardubicku?

Tato možnost je dána českému zemědělci, který hospodaří na státní půdě a přitom vlastní pozemky v jiném okrese. V tomto případě s ním pozemkový fond uzavře směnnou smlouvu, na jejímž základě přejde do vlastnictví zemědělce státní půda, na které provozuje zemědělskou výrobu, a do správy pozemkového fondu přejdou původně zemědělcovy pozemky. Ani v tomto případě není řeči o tom, že by do této výměny pozemků mohl vstoupit cizinec.