Firmu Rabbit kdysi zachránila kuřata

Jak vypadá člověk, který letos vyhrál anketu Podnikatel roku? Sedmačtyřicetiletý středně vysoký chlap s knírkem. Má příjemné vystupování a před revolucí začal prodávat králíky. Zdeněk Jandejsek s kolegou z družstva v Trhovém Štěpánově tehdy vymysleli, jak se dostat k devizám, aby mohli nakupovat stroje v zahraničí. Králičí maso bylo totiž jedno z mála, u něhož se při vývozu nevracelo sto procent zahraniční měny státu, ale pouze tři čtvrtiny. Králičího masa byl v té době nedostatek a jeho prodejní ceny byly ve srovnání s jinými druhy nesrovnatelně vyšší. I tak však Rabbit (tehdy ještě jako součást zemědělského družstva) mohl s českými králíky v zahraničí velmi dobře konkurovat. Rozjezd si Rabbit, dnes vlastněný vedením firmy, zjednodušil tím, že zároveň se zahájením stavby jatek začal prodávat živé králíky. "Tím jsme si vytvořili poměrně dobrou prodejní síť a po otevření jsme neměli problémy s odbytem," vzpomíná Zdeněk Jandejsek. Obchody se rozjely, Rabbit při vývozu dostával za kilo masa králíka zhruba šest marek a každoročně zvyšoval obrat. Z počátečních 32 milionů měl v roce 1992 obrat téměř 117 milionů korun. "Pak ovšem přišla osudová chyba. Byli jsme skoro na zavření," říká Jandejsek. V létě 1992 Rabbit nakoupil podle zkušenosti z loňských Vánoc na sklad králíky za 26 milionů. "Předtím jsem prodával za 6 marek, tak jsem nevzal nabídku za 5,30 marky. Jak to dopadlo, je vidět na výsledcích. V roce 1993 jsme byli jediný rok ve ztrátě," vzpomíná Jandejsek. Před Vánocemi totiž zaplavili Evropu králíci z Číny. Zbylé maso musel Rabbit rozprodávat za poloviční cenu, tedy okolo tří marek za kilo. Prodělal tak asi 10 milionů korun. Rok nato firma začala kromě králíků prodávat i kuřecí maso. Za čtyři miliony korun změnila původní králičí jatka na kuřecí. "To nás zachránilo. Měli jsme štěstí, po kuřatech byla poptávka, a tak se odpouštěly i drobné nedostatky," říká Jandejsek. Většinu produkce firmy s králíkem ve znaku nyní tvoří kuřata. Králíci zabírají asi desetinu obratu, sortiment kuřat doplňuje vepřové a hovězí maso. "Kvůli ucelenosti dodávek do obchodů je to nezbytné," říká Jandejsek. Téměř 95 procent králíků firma vyváží za cenu okolo sedmi marek za kilo. Pro trh v tuzemských městech je králičí maso drahé a na vesnici má každý třetí králíky v kotci. Rabbitu už zůstal v Česku jen jediný konkurent. Z celkových sedmi set lidí, v Trhovém Štěpánově, kde firma začínala, pracuje ve výrobě asi 60. Ostatní jsou zaměstnáni v rámci dnes už rozvětvené skupiny jatek, chovů, zemědělských družstev a obchodů. Rabbit má 56 vlastních prodejen ve středně velkých městech. Podle Jandejska jsou vlastní obchody pro firmu obrovskou výhodou, protože nemusí čekat na peníze od obchodních řetězců. Ty totiž často proplácejí faktury za 40 až 60 dní. Do ostatních obchodů a řetězců dává Rabbit kolem dvaceti procent své produkce, část dalším zpracovatelům, kteří dodávají například do restaurací, a zbytek si prodá ve vlastních obchodech. Ty chce Rabbit dále rozšiřovat a zdokonalovat. "Například podle aktuální situace bychom mohli měnit ceny ve svých obchodech téměř okamžitě," říká Jandejsek s tím, že zavedení on-line pokladen, které to umožňují, bude stát firmu asi čtyři miliony korun. Plány Rabbitu tím však nekončí. Společnost ročně dá asi 50 až 60 milionů korun do modernizace provozů nebo nákupu dalších firem. Rabbit nakupuje hlavně od konkurzních správců nebo jako pohledávky od bank. Tak získal Jatka Český Brod, z konkurzu pořídil dnes firemní králičí jatka v Kasejovicích a další v Jevíčku. V poslední době se Rabbit zaměřuje na zemědělské farmy. "Chceme uzavřít kruh. Být soběstační a mít co největší množství suroviny z vlastních zdrojů," vysvětluje Jandejsek. Rabbit z vlastních farem má dnes zajištěno asi 30 procent produkce, v nejbližší době chce mít dvojnásobek. Naposledy Rabbit, který letos počítá s obratem okolo miliardy korun, koupil z konkurzu jeden z bývalých exportních masokombinátů v Hroznětíně. Obnovovat tam provoz Rabbit zatím nechce. Chce ho využít jako distribuční místo pro západní Čechy. Masokombinát totiž svého času skladoval zamražené zásoby státních potravinových rezerv.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info