Farmáře trápí velké ztráty kvůli cenám mléka

A problémy mají i ostatní farmáři, kteří se soustředí na chov dobytka. Do budoucna prý navíc může být ještě hůř: za nepříznivý stav totiž může nízká nákupní cena mléka v České republice, což nejen regionálním zemědělcům způsobuje nemalé obtíže.

„Máme tu tisíc sto krav. A nyní v průměru dodáváme denně pětadvacet tisíc litrů mléka do mlékárny Olma. Na každém litru proděláváme dvě koruny, denně pak padesát tisíc korun,“ povzdechl si jednatel společnosti Agroječmínek Chropyně František Pospíšil.

Podle předsedy kroměřížské Agrární komory Jana Haška činila průměrná nákupní cena mléka v lednu v Česku 6,31 korun. „Existují i mlékárny, které nakupují mléko pod šest korun. Výrobní náklady na jeden litr jsou ale v průměru 8,30 korun, což je normální standart. Takže každý zemědělec na výrobě mléka prodělává dvě koruny. Ty svým způsobem od nás dostává každý člověk darem, když si zakoupí litr mléka,“ přiblížil důvod krizové situace u farmářů Hašek.

Nepříznivá situace přitom trvá už zhruba rok. „Prakticky od konce prvního čtvrtletí roku 2008 ceny padají neustále. Je to ale celoevropská záležitost, není to specifikum jen Česka,“ konstatoval Hašek.

Cesta ven z problémů není jednoduchá. „My sami si s tržní situací neporadíme. Doufáme, že se to ale zlepší. Pokud ne, tak opravdu dojde k zabíjení celých stád a náš stát opustí výrobu mléka,“ upozornil Hašek. Řešením podle něj je buď snížit v celé Evropě výrobu mléka, nebo podpořit export výrobků mimo Evropskou unii.

Pokud se situace nezlepší, hrozí i chropyňské farmě zánik. „Jinak se tady krávy chovat nebudou. Fungujeme od roku 1982. Jsme specializováni na výrobu mléka, takže jiné příjmy prakticky nemáme, jen to, co nám mlékárna pošle za měsíc. Ztrátu není tudíž z čeho zakrývat. Jsou podniky, které mají širší specializaci, takže to kryjí z jiných zdrojů,“ vyjádřil se František Pospíšil z Agroječmínku.

Jogurty z Německa

Pokud stát opustí opravdu výrobu mléka, může dojít k tomu, že na pultech v obchodech naleznou zákazníci pouze cizí výrobky.

„Agrární komora totiž nedávno udělala průzkum v jednom brněnském supermarketu. Nakoupila sto náhodně vybraných položek, z nich bylo české výroby jen třicet sedm. Zbytek byl ze zahraničí,“ poznamenal Hašek.

A co na to lidé? Dávají v obchodech přednost českým mléčným výrobkům před zahraničními?

„Když mléčné výrobky, tak jedině naše. Snažím se vybírat všechno české. S tím, že všude přibývá cizích produktů, nejsem spokojená, ale nic s tím sama nenadělám,“ svěřila se třeba Věra Přikrylová z Kroměříže. Obdobný názor má i Ivoš Ligurský. „Mléčné výrobky moc nekupuji, a když už, tak naše. Cizí ne, ty mě štvou,“ uzavřel Kroměřížan.