Evropané se bojí genetického inženýrství

Stoupenci charismatického vůdce francouzských zemědělců José Bového zničili dva pokusné lány uměle upravené kukuřice.

Osivo hospodářských plodin zdokonalované genetickou manipulací, jež kvůli velkým výnosům stále více užívá na světě nejproduktivnější americké zemědělství, vyvolává živelný strach v zemích Evropské unie, ale i v Japonsku. Posledním projevem odporu vůči geneticky upraveným plodinám byl útok proti pokusným lánům kukuřice v jižní Francii, kde aktivisté Konfederace rolníků poničili rostliny, vypěstované s pomocí pokročilých biotechnologických metod. Hodnotu těchto protestů snižuje jen to, že jejich účastníci jsou stoupenci extremistického zemědělského vůdce José Bového.

Při podobných loňských akcích ve Velké Británii byli tamní příslušníci ekologických hnutí, kteří vytrhali vzrostlé sazenice rostlin obsahujících geneticky modifikované organismy (GMO), souzeni pro poškozování cizího majetku. Naopak ve Francii se zatím proces proti militantním odpůrcům genetiky nechystá. Francouzský ministr životního prostředí Yves Cochet útok sice odsoudil, přiznal nicméně, že je třeba o celé problematice vážně diskutovat. Jeho kolega, ministr zemědělství Jean Glavany, oznámil, že vláda se zabývá otázkou umístění pokusných pozemků, na nichž jsou vysázeny plodiny s GMO, neboť je třeba zabránit riziku, že by se mohly rozšířit i na jiné polnosti.

Evropská komise musí přirozeně reagovat na podobná tažení proti geneticky upraveným potravinám, které podle výzkumů veřejného mínění sdílí většina obyvatelstva v patnácti členských zemích unie. Připravila proto novelu svých směrnic o označování obsahu GMO, pokud tyto látky překračují jedno procento.

Novela, ač začne platit až za dva roky, vyvolala ve Washingtonu znepokojení, protože takto přísná legislativa by mohla poškodit americké vývozce zemědělských výrobků. Ve Spojených státech je pěstování plodin s pomocí genetiky již tak rozšířená, že je často velmi obtížné a někdy i zcela nemožné přesně stanovit procento těchto organismů v určité potravině.

Vláda USA se netají tím, že přijetí nové evropské normy o povinném vyznačování procenta GMO v potravinách může ještě zhoršit její dosavadní vážné obchodní spory s Evropskou unií. Neboť vývoz zemědělských produktů z USA má za nynější klesající křivky hospodářské výkonnosti nezanedbatelný přínos pro obchodní a platební bilanci. Washington hodlá využít arbitrážních orgánů Světové obchodní organizace, aby unii obvinil z toho, že diskriminuje americké výrobky před evropskými. Pokud by WTO rozhodla ve prospěch Spojených států, americká vláda by neváhala přijmout trestné dovozní sankce vůči evropským vývozcům. Precedentem byl koneckonců před několika lety evropský zákaz importu amerického hovězího masa vypěstovaného s pomocí růstových hormonů. Tento spor EU před Světovou obchodní organizací prohrála. A USA mohly legálně zdvojnásobit dovozní cla na vybrané evropské výrobky, čímž je vyřadily z lukrativního amerického trhu.

Americká strana tvrdí, že podobné označování potravin by zejména postihlo americké pěstitele sójových bobů, neboť 75 procent produkce je vypěstováno z geneticky upraveného osiva. To se také týká kukuřice, na níž připadá více než 25procentní podíl na veškeré sklizni této plodiny.

Proti novele směrnice Evropské komise o označování obsahu GMO se jako sám voják v poli postavil komisař Pascal Lamy, odpovědný v EU za zahraniční obchod. Uvědomil si totiž další komplikace, které tím vzniknou v obchodní výměně takových kolosů, jako jsou USA a Evropská unie, jež jako hlavnímu vyjednávači leží na jeho bedrech.