Ekozemědělci žádají podporu, kterou mají

Nemáme podporu při propagaci, křičí ekozemědělci. Státní výdaje na propagaci biopotravin však hovoří o něčem jiném. Dokonce v poměrném přepočtu je podpora biopotravin daleko vyšší než u "normálních produktů".

Čtyři miliony pro desetinu potravin

Zatímco částka na podporu značky kvalitních tuzemských potravin KLASA dosáhla v průběhu loňského a poloviny letošního roku necelých 200 milionů korun, činí částka na prezentaci ekoprodukce jen pro letošní rok podle ministerstva zemědělství celkem 4,5 milionu. Podle statistik se přitom biopotraviny podílí na celkové spotřebě potravin v ČR zhruba jednou desetinou procenta.

Na nedostatečnou prezentaci bioprodukce poukazuje především svaz PRO BIO, sdružující rozhodující část tuzemských producentů biopotravin. Svazu přitom vadí, že ministerstvo škrtlo z Programu rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 dvě opatření, která byla zaměřena na podporu ekologického zemědělství, a "tím staví ekologické zemědělce na druhou kolej". Cílem opatření byla účast ekologických zemědělců v programech kvality a návazná opatření na informování a propagaci biopotravin. "Odstranění těchto podpor by mohlo vést k dalšímu ohrožení rozvoje ekologického zemědělství v České republice. Svaz ekologických zemědělců proto zásadním způsobem nesouhlasí s tímto krokem a požaduje nápravu této situace," zdůrazňují ekozemědělci.

Akcí na podporu je dost

Podle Jiřího Felčárka z tiskového oddělení ministerstva zemědělství ale úřad financuje celou řadu akcí a aktivit spojených s prezentací bioprodukce. "Mezi nejvýznamnější realizované aktivity patří převod loga "BIO" označujícího biopotraviny do vlastnictví ministerstva. Ve spolupráci s marketingovým odborem Státního zemědělského a intervenčního fondu byla zahájena státní propagace biopotravin," vypočítává Felčárek.

"V únoru letošního roku byl podán projekt k Evropské komisi na propagaci biopotravin a zvýšení informovanosti spotřebitelů. Celkový rozpočet projektu je na roky 2007 až 2009 asi 70 milionů korun s předpokládanou padesátiprocentní účastí EU," dodává Felčárek. S cílem zastřešit výzkum a vzdělávání v ekologickém zemědělství byl také založen Bioinstitut o.p.s., se sídlem v Olomouci, který ve spolupráci se zemědělskými univerzitami zakládá Výzkumné centrum ekologického zemědělství.

K prezentačním aktivitám také podle Felčárka patří každoroční konference Letní akademie ekologického zemědělství, propagační akce Září - měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, vyhlášení biopotraviny roku či prezentace biopotravin na výstavách a veletrzích. "V rozpočtu ministerstva zemědělství se pro rok 2006 počítá s propagací ekologického zemědělství v objemu zhruba 4,5 milionu korun s tím, že pro příští roky by tato suma dále rostla," zdůraznil Felčárek.