Ekologické zemědělství bez podpory státu příliš neláká

Strední Cechy (Agroweb) 2.11.1999

Ekologické zemedelství bez podpory státu príliš neláká

Jen na 1,7 procenta pudy hospodarí v Ceské republice ekologictí zemedelci. Podle názoru odborníku vetšímu rozšírení výroby biopotravin brání hlavne nedostatecná financní podpora ze strany státu. Pri jejich produkci se nesmí používat chemické prípravky a hnojiva, což se ve srovnání s klasickým hospodarením odráží v nižších výnosech.

Zacátkem devadesátých let však byly dotace do ekologického zemedelství výrazne omezeny a pri splnení všech požadovaných kritérií soucasná maximální subvence ve výši zhruba 1400 Kc na hektar nemuže vyrovnat ekonomickou ztrátu. K podnikum, které se chtejí venovat ekologickému zemedelství, patrí Jamenská a. s. v Jamném nad Orlicí. Hospodarí na 800 hektarech pudy, z toho 200 ha na farme v Techoníne vyclenila pro výrobu bioproduktu. Podle reditele Václava Filipa to jsou pozemky pronajaté od státu a soukromníku. "Na polích ekologicky pestujeme pohanku a špaldu, venujeme se i chovu krav bez tržní produkce mléka. Zatím stádo cítá 30 kusu, ale v roce 2001, kdy by melo pro nás skoncit prechodné období pro udelení známky bio, má jejich pocet vzrust asi na 70. S odbytem ekoproduktu zajištovaným firmou Probio problémy nejsou, jen ceny by mely být vyšší. I pri dotacích neprinášejí ve srovnání s klasickým zemedelstvím potrebný financní efekt," uvedl. Produkci biopotravin mela ve svém plánu také s. r. o. Biomaso Trutnov v roce 1996, kdy firma vznikla. Konkrétne šlo o chov krav bez tržní produkce mléka a o produkci veprového masa s nižším obsahem tuku, když krmiva nesmela pocházet z chemicky obhospodarovaných ploch. Podle reditele Ladislava Krcmáre se však tento zámer nepodarilo uskutecnit, nebot spolecnost nezískala od zemedelského družstva zpracovnu masa, kterou melo Biomaso v pronájmu pul roku. "Chteli jsme sami zpracovávat a prodávat své bioprodukty, abychom tuto výrobu maximálne zhodnotili. U speciálne krížených prasat nesmí výška tuku prekrocit jeden centimetr. Krome toho je na našem trhu o toto maso malý zájem. Muselo by být dražší. Napríklad v Nemecku má biomasa cenu asi dvakrát vyšší, než je cena bežného veprového masa," konstatoval Krcmár.