Cukr je teď prioritou zemědělské reformy
25.01.2005 | Hospodářské noviny
Prestižní berlínský agrosalón Grüne Woche názorně ukazuje, co chtějí od evropské zemědělské politiky spotřebitelé. Návštěvníci obléhají stánky s nabídkou nejrůznějších kulinářských specialit a nápojů, stále sílí zájem o ekologické hospodaření a biopotraviny, desítky firem nabízejí agroturistiku.
Takže žádný důraz na pouhou »zemědělskou produkci«, na niž je obor někdy samotnými agrárními podnikateli zužován. Vývoj plně odpovídá záměrům bývalého agrárního komisaře Bruselu Franze Fischlera, který výrazně ovlivňoval zemědělskou politiku unie v minulých deseti letech. Zdůrazňoval potřebu zajišťovat zdravotní bezpečnost potravin a nutnost podporovat veškeré venkovské aktivity, nejen agrární produkci.
Loni vystřídala Fischlera ve funkci Mariann Fischer-Boelová. Zatím se k názorům svého předchůdce hlásí. Fischler i jeho nástupkyně dobře vědí, proč nemohou mluvit jinak. Je v zájmu Evropské unie, aby své zemědělství nedegradovala na pouhou výrobu surovin, ale naopak co nejvíc vyzdvihovala jeho výjimečnost. Unii totiž těžce kritizuje okolní svět za to, že své zemědělce příliš dotuje a svůj trh přehnaně chrání.
Brusel však může argumentovat tím, že dodržuje nejvyšší ekologické a hygienické normy, že podpory pomáhají udržet tvář evropského venkova - zkrátka že vysoké agrární dotace jsou oprávněné.
Tohle věděl stejně dobře Rakušan Fischler, jehož země má obrovské příjmy z turisticky atraktivního venkova, jako jeho nástupkyně z Dánska, jež je naopak proslulé právě díky velké efektivitě agrární produkce. Bez dotací se totiž neobejdou ani dánští, ani rakouští, ani čeští nebo jiní evropští farmáři.
Brusel už také nastartoval příslušnou reformu své agrární politiky. Jejím cílem je v zásadě přesunout dosavadní produkční dotace na podporu dalších aktivit venkovských podnikatelů. Zároveň se má zmírnit regulace a ochrana evropského agrárního trhu. Jinak řečeno: Brusel ustoupí kritice Světové obchodní organizace WTO, která jeho výrobní podpory a ochranu už snášet nehodlá, a přitom příjmy evropských farmářů zůstanou v podstatě zachovány. Potíž je ale v prosazování reformy. Typickým příkladem je zdánlivá maličkost - reforma trhu s cukrem. Kvůli dosavadnímu systému je cukr v unii třikrát dražší než ve světě, levnější dovoz ale do pětadvacítky nesmí.
WTO dala Bruselu už doslova nůž na krk - kvůli cukru hrozí, že veškerá další jednání o uvolňování světového obchodu se zablokují. Unie ale není schopna své členské země přimět, aby reformu aspoň u cukru přijaly.
I v Berlíně komisařka Fischer-Boelová zdůraznila - prioritou je prosadit změny u cukru ještě před prosincovým jednáním WTO v Hongkongu.
Další články v kategorii Podnikání
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)
- Vinařství Ludwig podalo ústavní stížnost, chce zvrátit rozhodnutí SZPI (26.06.2026)
- Změna v supermarketech v Česku: Obchody zavádí letní režim, mění otevírací dobu (26.06.2026)
- Prazdroj se ptá lidí, co pro ně znamená jít „na jedno“ a na festivalech nabídne alkotestery (26.06.2026)
- Penny Market dostal od ČOI maximální možnou pokutu za nesprávně určované slevy (24.06.2026)
- Výrobce potravin HERO Czech dostal od ÚOHS pokutu 2,28 milionu Kč (23.06.2026)
- Jak se mění požadavky trhu na pekárenské výrobky (23.06.2026)
- Danone kupuje australskou MADE Group, chce posílit na trhu s proteinovými nápoji (23.06.2026)
- Konzervárna Alibona loni měla ztrátu 3,8 mil. Kč, tržby jí klesly na 165 mil. Kč (22.06.2026)
- Není to náhrada piva. Výrobci lákají zákazníky na chmelovou vodu (22.06.2026)

Tweet



