Chtěl pomoci matce, tak se vrhl do aquaponie. Teď slaví úspěchy

Pavel Lukáč postavil ve sklenících v Oseku na Teplicku pultové záhony pro aquaponické pěstování petržele, salátu, okurek, mrkve nebo máty. Všechny produkty rostou ve vodě, která je vyživována rybami a bakteriemi.

Paradoxně je taková pěstírna o 90 procent méně náročná na vodu a kvalitu půdy než klasické metody. Pavel Lukáč má už teď objednávky, odebírat od něj budou dvě restaurace. I proto stále pracuje na rozšiřování své farmy. Vpřed ho žene neuvěřitelná vynalézavost a podnikatelská energie. Navíc nyní staví nový skleník vybavený pro maximální pěstební kapacitu.

„Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny. Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu,“ vysvětluje Pavel Lukáč s tím, že majitel takového zařízení nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel, stejně jako nepotřebuje žádnou chemickou ochranu proti škůdcům.

Cena vypěstované zeleniny či ovoce je podle Lukáče v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší. Na aquaponické farmě se dá pěstovat salát, bazalka, máta, okurky, rajčata, špenát či jahody. 

Ulehčit práci mamce

Když o aquaponii začal přemýšlet, kladl si otázku, jak ulehčit práci při pěstování mamce, která je zahradnice. „Posledních pár let jsem byl v zahraničí, kde jsem zjistil, že to, co ona provozuje, není moc udržitelné, produktivní a hlavně je to fyzicky náročné. Prvním nápadem byla hydroponie, ale ta mi nepřišla ideální. Tak jsem hledal alternativy, až jsem objevil aquaponii,“ vypráví Pavel Lukáč.

V novém skleníku chce umístit dvě nádoby o objemu celkem 5 tisíc litrů s filtry a rozvody po celém objektus tím, že přemýšlí, zda do nich umístit jen pstruhy, či navíc i úhoře. Jako nejefektivnější způsob farmaření se mu nyní jeví vertikální systém pěstování. „Je to sice více práce na zprovoznění, ale materiál, jako jsou trubky, nádoby, jekly či potrubí, již mám připravený,“ říká.

Jeho projekt aquaponické farmy v Oseku u Teplic navíc zvítězil v regionálním kole programu na podporu začínajících podnikatelů. 

„Bylo to hrozně povzbuzující, protože jsem měl obavy z investice a byl jsem v podstatě dost nejistý. Teď už to ale beru jako svou budoucí práci, protože jsem ještě stále zaměstnaný. Do budoucna plánuji nabídnout i několik pracovních míst,“ uvažuje.

Už se tak nemusí setkávat s posměšky přátel, že saláty budou smrdět, nebudou dobré či že nikdy nevyrostou.

„Ale našli se i lidé, kteří mě v začátcích podpořili a pomohli mi se stavbou. Rodina se také snaží pomáhat a po první úspěšné sklizni se mi dostalo uznání i od lidí, kteří tomu v začátcích nevěřili,“ uzavírá s úsměvem Pavel Lukáč.