Chmelaři se těší na lepší roky

Optimismus - ale opravdu jen mírný. S takovým výhledem očekávají příští roky čeští chmelaři, kteří se v minulých letech takříkajíc odrazili ode dna. Překonali krizi datovanou lety 1996 až 1998, kdy museli likvidovat chmelnice a dokonce pálit neprodaný chmel. Co se tenkrát stalo? "Poklesly výkupní ceny chmele, protože ho celosvětově byl nadbytek. Mezitím se zdražily náklady na pěstování," vysvětluje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele. Vypadl také velký odběratel českého chmele, americký pivovar Anheuser-Bush, což souvisí s tím, že se s Budvarem soudí o ochrannou známku. Chmelaři od té doby vystřízlivěli a snažili se srovnat úroveň nabídky a poptávky, mimo jiné drasticky snížili počet hektarů chmelnic z deseti tisíc na šest. "Spotřeba piva v celosvětovém měřítku stoupá, paradoxně ne ale v tradičních pivovarských zemích, jako je Německo, nýbrž třeba v Číně," říká prezident Unie obchodníků chmelem Jaroslav Kareš. Na devadesáti pěti procentech osázených ploch v Čechách se pěstuje klasický chmel - raný žatecký červeňák. Je to exkluzivní, kvalitní a poměrně drahý chmel, dalo by se ale paradoxně říci, že právě to je zároveň jeho velký problém. Sládci ho používají jen na dochucení při takzvaném třetím chmelení. Chmel se totiž přidává do extraktu, ze kterého se vaří pivo, celkem třikrát v průběhu celého procesu. Při prvním - hlavním chmelení se přidávají vysokoobsažné odrůdy, těch je potřeba nejvíce. K těm se řadí i nová česká odrůda Agnus, proto celý rozruch kolem něj. "Vlasteneckých" piv výhradně z červeňáku není mnoho. "Kompletně se z něj vaří snad jen budějovický Budvar," pokračuje Kareš. Z toho logicky vyplývá, že plodina, která je českým rodinným stříbrem, se do Čech zároveň masivně dováží. Příští rok se osází zhruba 360 hektarů nových chmelnic. Čísla ukazující, kolik starých chmelnic farmáři strhnou, protože třeba doslouží, nejsou zatím k dispozici, ale i tak se dá říci, že ploch mírně přibude. V současné době se chmel pěstuje v republice na 6075 hektarech. Svaz pěstitelů chmele má podle svého předsedy Bohumila Pázlera v současné době 141 členů a sdružuje asi osmdesát sedm procent pěstitelů. Česká republika zůstává třetím největším světovým producentem této plodiny po Spojených státech amerických a Německu.

Proč jsou pěstitelé mírně optimističtí:

* vyvážil se konečně poměr mezi nabídkou a poptávkou

* rozbíhá se pěstování nových odrůd chmele (Agnus), po kterých je poptávka a mají větší výnos

* otevírají se nová odbytiště pro vývoz chmele

* Evropská unie bude po vstupu ČR podporovat zemědělce lepším systémem dotací než současný český stát

* výkupní cena chmele pomalu stoupá a i další statistické ukazatele se vyvíjejí příznivě