Česko z fondů unie nevyčerpá polovinu pomoci

Nedostatek peněz ve státní pokladně je důvodem, proč Česko nevyčerpá přidělenou pomoc z fondů Evropské unie. Ty jsou totiž využívány pouze na spolufinancování, a to naše vláda nedokáže zajistit. Pro náš list to během fóra o budoucnosti regionální politiky EU potvrdil Jaroslav Richter z Ministerstva pro místní rozvoj. "Získáme-li částku, vycházející z limitu čtyř procent HDP příslušné země, byl by to u ČR v roce 2006 skok proti roku 2001, kdy z obdobných fondů přišly tři miliardy Kč, až na 80 miliard Kč. Jenže absorpční schopnost země, vzhledem ke spolufinancování projektů, je zhruba mezi 40 až 50 miliardami Kč," uvedl. Ministr Petr Lachnit později před novináři odhadl, že během asi tří let by mohla ČR postupně získat schopnost fondy v plné výši absorbovat.

Bruselská konference se pokusila rozptýlit rostoucí nervozitu občanů rozvojových regionů dnešní EU, že přijdou zčásti či zcela o finanční podporu Bruselu po přijetí nových členů unie.

Veřejná debata o budoucnosti strukturálních fondů EU se podle vrchního ředitele sekce evropské integrace Ministerstva zahraničí Petra Kubernáta nekříží s vyjednáváním ČR o podmínkách vstupu. Dodal, že k modifikaci regionální politiky EU musí dojít, což se i nás po přijetí přímo dotkne. Názory však teprve krystalizují.

Ministr zemědělství Jan Fencl hodnotí konferenci kladně. "Snažil jsem všem partnerům jasně a srozumitelně sdělit, že nemíříme do EU proto, abychom získali přímé platby rolníkům, nechceme tam ani kvůli různým fondům, ale - vedle zásadních historických důvodů - usilujeme o členství, neboť se chceme dostat na volný trh stamiliónů Evropanů a úspěšně tam konkurovat i zemědělskou produkcí. Rozhodne-li se EU zrušit přímé platby anebo snížit strukturální fondy, prosím, ale vždy pro všechny stejně," řekl. Jeho kolega Petr Lachnit uvedl: "Umíme si představit, že by se hranice 75 procent na úrovni dnešní patnáctky mohla pro klid duše ponechat. Přišlo by to k duhu jak regionům ve stávající EU, které by se najednou nemusely zříci peněz, na které čekají, ale i budoucím členským státům, které by tyto fondy dostávaly po delší dobu, než se samy vyšplhají k této hranici."

Předvstupní pomoc, která je i přípravou na zacházení s fondy unie, je pro naši zemi významná. Například z programu ISPA (na financování projektů v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí) můžeme ročně čerpat mezi 5,5 a osmi procenty celkové sumy, tedy od 57,2 po 83,2 miliónu eur (2,16 až 3,15 miliardy Kč v cenách roku 2000). Na 22,063 miliónu eur (860 miliónů Kč) má ČR nárok z programu Sapard určeného na podporu zemědělství. Další prostředky mohou české subjekty obdržet z programu Phare, z něhož bylo od roku 1990 vyčerpáno 21,4 miliardy korun.