Česko si stojí dobře mezi kandidáty

Většina uchazečů o členství v unii je na tom hůře než její nejchudší státy.

Porovnáme-li národní důchod připadající na hlavu v členských a kandidátských zemích Evropské unie, zjistíme, že z řad uchazečů mají před Českou republikou náskok jedině Kypr a Slovinsko. Vyplývá to z poslední zprávy statistického úřadu EU Eurostat. Při jejím vypracování se srovnával národní důchod v přepočtu na obyvatele s přihlédnutím k paritě kupní síly.

Průměr EU činí 100 a Česko se s 58 body zařadilo mezi Řecko(68) a Maltu (53). Velký důvod k radosti to ovšem není, protože naše zaostávání za unijními lídry se nezkracuje, ale naopak zvětšuje. Před pěti lety jsme dosahovali 65 procent evropského průměru a ze všech kandidátů jsme si za tu dobu nejvíce pohoršili. Naopak Maďarsko se od poloviny minulé dekády vyšvihlo o šest bodů.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že nejhůř se vede Bulharsku a Rumunsku, s nimiž se však pro nadcházející vlnu rozšíření EU, zřejmě v roce 2004, rozhodně nepočítá. Značně zaostává také Turecko, kterému byl prozatím pouze přiznán status kandidáta, ale vyjednávání ještě nezačalo.

Ze tří pobaltských republik dělá největší pokroky Estonsko, jež by se díky nynější značné dynamice růstu mohlo dostat na úroveň 40 procent EU do roku 2004. Již tři roky na tomto žebříčku naopak stagnuje Polsko.

Na druhé straně z deseti reformních uchazečů, kteří mají šanci na vstup v roce 2004, jedině Polsko představuje objemnější trh. Česko a Maďarsko (s hodnotou ročního národního produktu 53 a 49 miliard eur) předstihují pouze Lucembursko (20 mld eur). Ekonomiky všech uchazečů pak odpovídají jen 7,3 procenta úhrnného HDP patnáctky.

Na okraj lze říci, že se v dosavadní historii unie ještě nestalo, aby na její brány klepali uchazeči tak chudí, jako jsou někteří nynější kandidáti. Když se v roce 1986 začlenilo Portugalsko, dosahovalo 57 procent rozvojové úrovně tehdejší unie. O něco málo bohatší bylo Řecko (63 procent), když jeho představitelé v roce 1981 podepisovali smlouvu s Bruselem.

Přijetím chudé země, jejíž ekonomika neroste příliš dynamicky, se unie odsuzuje k mnohaleté a mnohamiliardové podpoře takového státu z podpůrných fondů, jako tomu bylo práve v případě Řecka. Nicméně členství v unii v drtivé většině případů umožňovalo novým chudším zemím rychle dohánět zpoždění. Irsko za třicet let "stouplo" ze 64 na 118 procent západoevropského průměru, Španělsko za patnáct let ze 76 na 81 procent.