Čepro začalo s mícháním biopaliv

Akciová společnost Čepro je první českou firmou, která zahájila průmyslové přidávání biopaliv do pohonných hmot. Ještě letos do tohoto projektu firma investuje na 300 miliónů korun a nezbytným technickým zařízením vybaví většinu svých výdejních skladů. Prvním z nich se stala Včelná u Českých Budějovic, kde firma včera zprovoznila pilotní zařízení. Prvním místem, kde bude benzín s pětiprocentní příměsí biologických látek k dostání, budou firemní čerpací stanice Euro Oil."Investičně je to tak náročné, že nás budou následovat nejspíš jen rafinérie," myslí si šéf Čepra Pavel Švarc. Předpokládá, že schválí-li vláda příští týden podporu výrobcům biopaliv, cena pohonných hmot "s příměsí" bude stejná jako u čistě ropných produktů. Úplně vyloučena také ještě není varianta s vratkou spotřební daně koncovým prodejcům ani možnost, že by stát celý systém nedotoval vůbec.Pokud by vláda nakonec rozhodla, že subvence nedostanou prodejci ani výrobci příměsí - tedy líhu do benzínu a metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do nafty, zaplatili by náklady celého opatření, požadovaného Evropskou unií, samotní motoristé. Podle některých propočtů by se to například v případě naturalu projevilo dvaceti- až sedmdesáti haléři k aktuální ceně za litr.V souvislosti s chystaným zavádění biopaliv, které nařizuje od začátku příštího roku loňská novela zákona o ochraně ovzduší, se už dostaly do sporu dva tábory, reprezentované petrochemickými giganty na trhu - Čeprem s jeho sklady a produktovody a Unipetrolem s jeho rafinériemi. Kompenzovat údajně až čtyřmiliardové zvýšené náklady rafinérií může podle šéfa společnosti Paramo a předsedy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivana Ottise jedině vratka daně.Podle Švarce, který kromě Čepra šéfuje i Svazu chemického průmyslu, by tak ale Čepro přišlo o vlastní byznys. Unipetrol by totiž podle Švarce míchal naftu a benzín s biosložkou sám a Čepru by tak k míchání s lihem a MEŘO dodával méně samotného benzínu a nafty. Pokud vláda ale vratku daně odmítne, měly by být podmínky Čepra a Unipetrolu vyrovnány. Ze subvencí by pak těžili výrobci líhu a MEŘO a dělili se tak o lukrativní podporu až 2,5 miliardy korun.Předseda představenstva Ústavu paliv a maziv Zbyněk Mareček přitom upozorňuje, že úspěch projektu v Česku závisí také na kvalitě a dostatku biologických podílů v pohonných hmotách. "Každý výkyv z technologické kázně se pak projeví v kvalitě pohonných hmot. Spotřebitel by se jich nemel bát, ale naopak je vyhledávat," uvedl.Podle předběžných odhadů bude příští rok třeba vyrobit k míchání s klasickým benzínem a naftou zhruba 630 tisíc hektolitrů biolihu - především z cukrové řepy a obilí - a 90 tisíc tun řepkového metylesteru. A v dalších letech spotřeba poroste. Ministerstvo zemědělství si od toho slibuje vítaný odbyt plodin pro zemědělce a příležitost pro zpracovatele. Kapacity pro výrobu MEŘO už rozšiřuje jeho nynější výrobce Setuza, chystá se Agropodnik Jihlava a další. Biolíh z cukrové řepy či obilí bude dodávat například největší cukrovar v Česku TTD Dobrovice či Obilní lihovar Vrdy.Zvýšením prodejů pohonných hmot s příměsí biopaliv, chtějí země unie snížit závislost na ropě. Motorová paliva v zemích pětadvacítky jsou na ní zatím závislá z plných 98 procent. Unie proto plánuje, že po roce 2030 by se tento podíl snížil až o necelou třetinu.