Ceny potravin asi krize nezasáhne

Zdá se to být jisté: Ačkoli v minulosti znamenaly faktické nebo i jen potenciální válečné konflikty nárůst cen strategických surovin, například základních zemědělských komodit, nedávný teroristický útok na USA takovou reakci dosud nevyvolal a podle všeho ani nevyvolá. Jednoduše proto (a to je velmi pozitivní), že na světovém trhu zemědělských komodit převážily nad spekulativními a emotivními impulsy ryze ekonomické argumenty. Tím nejzávažnějším je celková letošní světová produkce, a zejména finální výsledky sklizně na obou amerických kontinentech.

Letošní úroda byla prostě dobrá. Lepší než předsklizňová očekávání, a není proto důvodu k jakémukoli růstu cen. Zcela ilustrativní je třeba vývoj na světovém trhu olejnin. Přestože před sklizní výrazně vzrostly světové ceny sóji i pro české zemědělce klíčové řepky, padají nyní tyto ceny dolů; u řepky zhruba o desetinu za poslední měsíc. Celková světová produkce olejnin by totiž měla podle posledních statistik dosáhnout 316 miliónů tun, v loňském roce to bylo pouze 310 miliónů tun. Z toho produkce řepky by měla letos činit 36,4 milióny tun (vloni 37,4 miliónu). Předsklizňový nárůst cen řepky byl přitom své racionální jádro měl: V Německu zahájily provoz nové zpracovatelské kapacity na výrobu paliva z řepkového oleje, americký dolar právě velmi zpevnil a tehdejší odhady americké sklizně sóji ovlivňující ceny řepky počítaly s nižší produkcí než předpoklady při založení jejích porostů.

Jenže v současné době se již trh zpracovatelů nasytil, dolar oslabil a skutečná úroda v USA byla vyšší než předsklizňové odhady. Analytici přitom letos předpokládají přibližně o dva milió-ny tun nižší zahraniční obchod s olejninami, takže oproti loňskému roku by mělo být na světových zásobách asi o osm miliónů tun olejnin navíc.

A to je vlastně druhý důvod pro stagnaci, možná dokonce pro mírný pokles cen zemědělských komodit. Začínající a dále předpokládaná stagnace zahraničního agrárního obchodu vychází ze současné mírné celosvětové recese, která omezuje celkovou poptávku, takže není komu prodávat. Pokud by v takové situaci ještě nastal nějaký válečný konflikt, obrat obchodu se ještě dále omezí.

K tomu je navíc v podmínkách ČR potřeba přičíst pomocný faktor - současné posilování domácí měny, které v podstatě zdražuje české exporty do zahraničí. To vše tedy nejsou pro české zemědělce pozitivní signály.

Ty lze naopak očekávat ve střednědobém až dlouhodobém vývoji, především právě v oblasti odbytu. Události v USA totiž mimo jiné ve svém důsledku povedou, nebo by alespoň měly vést, k vyššímu akcentu na produkci obnovitelných zdrojů energie, zejména za účelem snížení strategické pozice ropy.

Ropa představuje totiž jeden z důležitých zdrojů ve financování teroristických aktivit a dosavadní tolerance zejména k terorismu v Asii je částečně dána také tím, že vyspělý svět ropu potřebuje.

Nejvhodnější alternativu k ropě přitom představuje biomasa produkovaná zemědělci, takže to je pro zemědělství šance, korespondující navíc s předpokládanou změnou společné zemědělské politiky EU s důrazem na nepotravinářské využití zemědělské produkce, a tedy udržení života na venkově. Prakticky všichni odborníci se navíc shodují, že nedávné teroristické akce povedou k urychlení veškerých integračních procesů vyspělého světa, tedy i vstupu ČR do Evropské unie. Oficiálně to ostatně potvrdili na nedávném setkání s novináři z kandidátských zemí sami představitelé Evropské komise.

Očekávat lze také důraz na zprůhlednění mezinárodních obchodních aktivit všeho druhu, potravinářství nevyjímaje, a tedy určitou liberalizaci obchodu. I to představitelé EU před letošním listopadovým jednáním o liberalizaci v Bruselu potvrdili.

A konečně do třetice lze v horizontu několika let očekávat globální oživení agrárního obchodu, především díky novým exportním teritoriím pro potraviny všeho druhu, zejména do třetího světa v rámci celkové ekonomické pomoci těmto zemím proto, aby se jednoznačně postavily na stranu protiteroristických aktivit.

Minimálně do jara příštího roku čeká zemědělce a obchodníky cenová a odbytová stagnace prakticky v celém spektru zemědělských surovin. Pokud se týká cen finálních výrobků na pultech obchodů, tam bude rozhodující zájem a koupěschopnost spotřebitele.