Aholdu se opět daří, chce expandovat

Po bilančním skandálu, který před třemi lety stáhl koncern téměř ke dnu, se maloobchodnímu řetězci Ahold daří stále lépe. Dokazují to i výsledky společnosti za první kvartál nového fiskálního roku, které byly zveřejněny včera. Čistý zisk společnosti stoupl o 76 procent na 236 miliónů eur, což je výrazně více, než očekávali analytici dotázaní agenturou Reuters. Ti počítali pouze se 197 milióny eur. Obrat koncernu pak celkově stoupl o 8,6 procenta na 14,1 miliardy eur a ve střední Evropě o 37,4 procenta na 558 miliónů eur.

Přesné výsledky za Českou republiku, kde je Ahold aktivní také, se nezveřejňují. Koncern zde celkem provozuje 297 prodejen Hypernova a Albert, vloni převzal pobočky řetězce Julius Meinl. Drtivou část - zhruba sedmdesát procent svého celkového obratu - ale firma dosahuje v USA, kde vlastní obchody Stop&Shop/Giant Landover a Tops/Giant Carlisle.

Velký podíl na tom, že se Aholdu, největšímu evropskému obchodníkovi s potravinami, opět daří, má přitom jeho šéf Anders Moberg. Šestapadesátiletý Švéd přišel do čela společnosti po 13 letech práce pro nábytkářský koncern Ikea a poté, co restrukturalizoval americký řetězec s potřebami pro kutily Home Depot.

Když trojnásobný otec Moberg na jaře 2003 přebíral vedení firmy, byl Ahold, který v té době zaměstnával 230 000 lidí, téměř na pokraji krachu. "Dveře k minulosti už jsme zavřeli," cituje dnešní deník Handelsblatt Moberga, který o třech letech sanace nerad mluví.

"Byly to obtížné tři roky," přiznává muž s úzkými rty a stříbrno-šedými, hustými vlasy, který věren švédské tradici vždy hovoří v množném čísle. Při vedení velkého koncernu se mu přitom hodí zkušenosti, které nasbíral u Ikey. "Byl jsem 29 let učněm Ingvara Kamprada," říká Moberg a zdůrazňuje tak, že za mnohé vděčí zakladateli Ikey. "Zdravý rozum bylo to nejdůležitější, co mi vtloukal do hlavy," říká. "A samozřejmě mít vždy blízko k zákazníkům," dodává.

Podobně jako jeho mentor tak rád sám kontroluje obchody Aholdu. "Člověk nemůže odvádět dobrou práci, když věci nerozumí," vysvětluje. Díky tomu, že se médiím spíše vyhýbá, je pro něj možné se bez potíží nepoznán procházet obchody.

Při nedávné návštěvě nizozemského řetězce Aholdu si Moberg například všiml toho, že zákazníky očividně při placení stresuje příliš krátký pás před pokladnou a nestíhají zboží balit do košíků. "Možná bychom měli nainstalovat delší pásy nebo podobně jako v USA zaměstnat někoho, kdo bude zboží balit do tašek," říká Moberg, který v letech 1999 až 2002 vedl Home Depot a rád by americký servis zavedl i u Aholdu.

Nejdříve ale bude muž, který se dříve chtěl stát trenérem házené, muset Ahold sjednotit. Firma, která se kvůli snižování dluhů stáhla z Jižní Ameriky a Asie, nyní chce dále snižovat své výdaje a expandovat ve východní Evropě. Po severní Evropě, kde vlastní 60 procent švédského řetězce ICA, a baltských zemích, kde je díky svým 170 prodejnám jedničkou na trhu, chce tak nyní Moberg jít dále na Ukrajinu, ale také posilovat v USA.

Manažerovi, který je 130 dní v roce na cestách, tak na jeho koníčky - fotbal a házenou - příliš času nezbývá. Kromě toho ale musí bojovat i proti kritikům, kteří jeho finanční cíle považují za příliš agresívní. Důkazem je podle nich fakt, že Moberg musel před dvěma měsíci své plány ohledně navýšení obratu revidovat.