Agrocenzus 2000 stanovil rozměr českého zemědělství

Celkem 99 procent podnikatelské činnosti v zemědělství podchytilo v polistopadové historii nejrozsáhlejší statistické šetření v oblasti zemědělství - Agrocenzus 2000. Informovala o tom na dnešní tiskové konferenci předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marie Bohatá.

Agrocenzus 2000 byl podle ní uskutečněn v rámci celosvětového zemědělského sčítání, které organizuje Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství FAO a poprvé reálně vytyčuje současný rozměr českého zemědělství.

"Rozsah a způsob zjišťování statistických dat byl poprvé v tomto šetření plně v souladu se směrnicemi Evropské unie," zdůraznila Bohatá. V současné době má z kandidátských zemí obdobné šetření ukončeno pouze Slovinsko, Maďarsko a ČR, naše země však je podle Bohaté jediná, která na svůj Agrocenzus nedostala z EU ani korunu.

Základem pro porovnání statistických dat v ČR a EU je podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiřího Hrbka založení stejných takzvaných prahových (minimálních) hodnot pro zpravodajské jednotky. Předmětem šetření tak byly všechny subjekty obhospodařující alespoň jeden hektar zemědělské půdy, alespoň 1 500 metrů čtverečních pěstovaných intenzivních plodin, alespoň 300 metrů čtverečních skleníků a pařenišť a chovající jeden kus skotu, dva kusy prasat, čtyři kusy ovcí a koz, 50 kusů drůbeže a 100 kusů králíků nebo kožešinových zvířat. Agrocenzus podchytil i veškeré subjekty s chovem ryb na vodní ploše bez omezení.

V rámci šetření bylo v ČR osloveno 124 813 subjektů, z toho prahové hodnoty splňovalo 56 487 subjektů. Z tohoto počtu bylo podle stavu k 30. září loňského roku 53 460 fyzických osob a 3 027 právnických osob.

Zřejmě největším překvapením ve výsledcích Agrocenzu 2000 je zjištěná celková výměra zemědělské půdy. Podle šetření obhospodařovaly zemědělské subjekty k rozhodnému datu šetření 3 643 168 hektarů zemědělské půdy, doposud se většinou pracovalo s rozsahem 4, 2 miliony hektarů. Zjištěný rozdíl je podle Hrbka dán zejména skutečností, že poměrně velké množství půdy, která je klasifikovaná jako zemědělská, není obhospodařována. Agrocenzus přitom sledoval reálně obhospodařovanou půdu.