Agrární "boss" skončil na hodinu

Jan Höck, jeden z nejvýznamnějších mužů agrární politiky uplynulého desetiletí, minulý týden ve funkci na hodinu skončil. Z postu šéfa klíčového Státního zemědělského intervenčního fondu, rozdělujícího desítky miliard dotací, ho odvolala vláda. Špatná komunikace a opožděné vyplácení některých dotací - zněly argumenty ministryně Mileny Vicenové. Je to nedůstojná záminka se mě zbavit - oponoval Höck.

Pouhý úředník...

Jednapadesátiletý Höck si během čtrnáctiletého působení ve špičce státní správy získal spoustu přátel i kritiků.

"Chyby najdeme na úřednících vždycky, ale celkově hodnotím jeho působení jasně pozitivně," říká Miroslav Jirovský, šéf Zemědělského svazu, hájící hlavně zájmy bývalých družstev. "Konečně odešel, oddychli jsme si," tvrdí zase Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství.Oba se však jednoznačně shodují: Málo lidí mělo v zemědělství tak silný vliv jako Höck.

Intervenční fond kromě přidělování dotací například organizuje i státní výkup obilí. Šéfem fondu byl Höck od jeho vzniku v roce 2000.

Ovšem už od roku 1993 dělal zástupce ředitele Státního fondu tržní regulace. Fond měl na starost hlavně výkup a vypisování zakázek na obchod se zemědělskými přebytky. To vše v souhrnu za desítky miliard korun. Od roku 1998 Höck celý tržní fond šéfoval.On i jeho úřad za tu dobu čelili řadě trestních oznámení. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že při obchodu s obilím fond některé firmy zvýhodnil. Policie prošetřovala, zda nezákonně poskytl dotace na bionaftu. Höck ale všechno ustál.

"Trestní oznámení může podat každý. Při své práci jsem také leckomu takříkajíc šlápl na nohu. Ale pro mě je rozhodující: Nic z obvinění se neprokázalo," říká. Zdůrazňuje přitom, že za celých čtrnáct let se nesetkal s korupcí. "Vždy jsem totiž postupoval tak, aby nikoho ani nenapadlo mi něco takového naznačit," zdůrazňuje. A dnes stejně jako v minulosti opakuje: "Stejně jsem byl jen pouhý úředník, který se řídil stanovenými pravidly. Nic jsme v něčí prospěch na fondu ovlivňovat nemohli.

Ne všichni podnikatelé ovšem s tímto skromným hodnocením souhlasí. "Podklady na jednání prezídia fondu připravoval vždy Höck. A když chtěl někdo podrobnější vysvětlení, byl označen za hlupáka," komentovat to před časem například bývalý člen prezídia Josef Stehlík.

...nebo miliardář?

Höck se pyšní i vlastní dostihovou stájí. Jeho velmi slušné finanční zázemí už řadu let vyvolává spekulace: Jak může státní úředník, byť i dobře placený, přijít k takovým penězům?

Vysvětlení je však podle Höcka prosté: "Že jsem miliardář? To je přehnané. Určitý majetek, zemědělskou usedlost, jsem dostal v restituci. A výnos z ní zkrátka dávám do chovu koní." Jistou dobu byl ovšem i členem zemědělské nákupní firmy v Chrudimi. Kvůli kritice za střet zájmů - mohl jí poskytovat státní zakázky - podnik opustil. V chrudimské firmě s ním mimochodem byli i podnikatelé spojení s jinými jeho kauzami. František Janů, šéf Setuzy, obchodník s obilím i surovinou pro bionaftu.

Nebo Oldřich Gojiš, podnikající v biopalivech a mlékárenství. Ale - jak Höck zdůraznil - nic nezákonného se neprokázalo.Někteří podnikatelé také své původně kritické názory na šéfa fondu změnili.

"Byl někdy nepříjemně tvrdý, ale vždycky férový. A dnes považuji jeho odvolání za chybu," tvrdí například Milan Teplý, šéf největších mlékáren Madeta. Před lety přitom nemohl Höckovi přijít na jméno, když mu fond údajně upřel dotace na export mléka.

Sám Höck za sebou vidí velký kus odvedené práce. "Největším úspěchem mého týmu je pak vytvoření intervenčního fondu. A hlavně přechod na systém agrárních dotací unie v roce 2004. Brusel tehdy ocenil, že jsme jedinou přistupující zemí, která to časově zvládla."Plány do budoucna po svém odvolání zatím prozradit nechce.

"S odchodem jsem smířen, i když s argumenty paní ministryně ani s formou odvolání nesouhlasím. Také jsem řadu lidí musel propouštět, ale říkal jsem jim to do očí, ne po telefonu," dodává.