Zakládat pokusné výsadby je dobré, tvrdí odborník

Zavlékání cizích a nepůvodních druhů rostlin a zvířat se může v naší přírodě projevit zhoubně, avšak odborník na lesy Ilja Andrš je toho mínění, že u řady dřevin to neplatí. Při důsledném odmítání všeho nepůvodního bychom totiž u nás vlastně nemohli pěstovat ani brambory, které pocházejí z Ameriky. Podle Andrše se udře vin neprojevuje to, co třeba u živočišných druhů, kde nelze spoléhat na to, že importovaná zvířata jsou určena jen pro uzavřené obory. Tato zvěř může ohrozit původní druhy. Na některých německých farmách se chovají na maso bizoni dovezení ze severní Ameriky, žijí ve stísněných podmínkách rozdílných od původní vlasti, v čemž je skryto nebezpečí propuknutí chorob, které by se např. mohly přenést na náš domácí skot. Již dříve byly činěny pokusy s vysazováním nepůvodních dřevin. Především šlo o douglasku tisolistou, borovici vejmutovku, borovici černou a banksovku, kaštanovník jedlý, dub červený, akát a některé druhy jedlí. Za léta se ukázalo, které druhy vyhovují a které nikoliv. Dub červený má kvalitnější dřevo než náš domácí. Bezproblémovou cizí dřevinou je douglaska tisolistá, záleží ovšem na lokalitě. Srnci si douglasku rádi vybírají na vytloukání paroží, a tento strom má větší regenerační schopnosti než jiné stromy. Smrk pichlavý se u nás neosvědčil, je méně odolný proti škůdcům. V pokusných výsadbách je i smrk černý. Ilja Andrš je přesvědčen, že pokusné plochy s výsadbou dřevin se mají zakládat. Většina lesníků netouží po žádných experimentech, protože se to z dlouhodobého hlediska může projevit velmi negativně. "Jestli se ale některá dřevina dobře adaptuje na naše podmínky, není důvod, proč by se nesměla v našich lesních porostech objevit. Její podíl určitě nebude nikdy nebezpečně velký, protože to nedovolí předpisy ani rozumně uvažující majitelé lesů. Ale jestli se osvědčí a po jejím dřevě bude poptávka, tak vlastně proč se jí vyhýbat," dodal Andrš.